Super výlet kysuckým vláčkem

Řada lidí zná Kysuce jen z lidové písničky, která tvrdí, že „…na Kysuci pána není…“, ale jinak pořádně ani neví, kde by tenhle region měli hledat. Je to škoda, protože ačkoli Kysuce, ležící v hornaté krajině severně od Žiliny, nenabízejí tolik historických památek jako jiné kouty Slovenska, určitě si nezaslouží minout bez povšimnutí. Navíc z Čech to sem máte jen pár desítek kilometrů!

Výletem na Slovensko uděláte radost všem milovníkům technických památek. Na rozdíl od Čech a Moravy se tady totiž dochovaly úžasné lesní železnice. Po některých sice zbyly jen staré fotografie a místy neznatelné stopy v terénu, jiné ale dodnes vozí výletníky a patří k tomu nejlepšímu, co na Slovensku s dětmi můžete navštívit.

Kuriozita, na kterou se jezdí dívat milovníci železnic z celého světa, technická zajímavost i národní kulturní památka – to všechno platí pro ani ne 5 km dlouhý úsek historické lesní úvraťové železnice na Vychylovce, která na vzdálenosti zhruba 1500 m vzdušnou čárou překonává pomocí pěti úvratí výškový rozdíl 217,69 m. Stará lesní trať se proplétá údolím s malebnými roubenkami a ať už sedíte ve vláčku, nebo je pozorujete z okolních strání, je to zážitek, který vás pohladí po duši. Zkrátka tohle opravdu nikde jinde neuvidíte a nezažijete.

Kysucko-oravská železnice vznikla roku 1926 spojením dvou do té doby samostatných lesních úzkokolejek o rozchodu 760 mm – kysucké, vybudované v letech 1915 – 1918, která vedla z obce Oščadnica do doliny Chmúra, a oravské z Lokce do dnešní Oravské Lesné. Právě spojovací trať, která vedla z Oravské Lesné do Chmúry, musela v relativně krátkém úseku mezi Chmúrou a sedlem Beskyd překonat značné převýšení 271,69 m. Protože neschůdný terén nedovoloval užít klasické oblouky, byly použity úvratě – protilehlé výhybny, mezi nimiž vláček střídavě cikcak couval a zase popojížděl dopředu.

Trať byla roku 1969 zrušena jako nerentabilní; dochovala se jen část mezi Chmúrou a Tanečníkem, která zahrnovala i cenný úvraťový systém. Zachovanou část bývalé železnice převzalo roku 1974 do správy Kysucké muzeum v Čadci a zbytky tratě začlenilo do tehdy vznikající národopisné expozice. Dnes se proto můžete svézt po několik kilometrů dlouhé trati; nasedá se u pokladny skanzenu, odkud se jezdí údolím na konec doliny Chmúra a pak postupně rekonstruovanými úvratěmi vzhůru k sedlu Beskyd. Tam by v budoucnosti měla být trať kysucké železnice propojena s Oravskou lesní železnicí, která byla obnovena v roce 2008.

Kdejaká slovenská vesnice vypadá jako skanzen (a není to skanzen), a naopak u muzeí v přírodě občas jen těžko věříte, že nádherné dřevěné roubenky tady nestojí odedávna, ale dovezli je sem před několika desítkami let a znovu složili dohromady jako dětskou stavebnici.

Právě tohle platí o Muzeu kysucké dědiny v Nové Bystrici-Vychylovce. Většina roubenek a salaší, hospodářské stavby, most či krčma pocházejí z dnes už neexistujících vesnic Riečnica a Harvelka, které byly zlikvidovány kvůli stavbě přehrady Nová Bystrica, ale také z Oščadnice, Zborova nebo Klubiny. Na prohlídku se můžete vydat i s průvodcem – pak samozřejmě navštívíte i interiéry jednotlivých staveb, kde jsou instalovány pěkné expozice, věnované třeba domácí výrobě tkanin, drátenictví nebo venkovskému životu od narození po smrt.

Mimochodem, kostelík, který byl do skanzenu přenesen ze Zborova nad Bystricou, možná znáte z filmů – zahrál si například v českém filmu Želary (režie Ondřej Trojan, 2003).

Muzeum kysucké dědiny – je otevřeno denně od pondělí do pátku od 9 do 17 hodin, v sobotu a v neděli od 9 do 18 hodin. Vstupné: dospělí 3 eura, děti 1,50 eur. (www.kysuckemuzeum.sk)

Historická lesní úvraťová železnice – je v provozu od začátku května do konce října. Od pokladny skanzenu vláček odjíždí ve všedních dnech v 9.15, 10.30, 11.30, 13.00, 14.00, 15.00 a 16.00, o víkendech v 9.15, 10.30, 11.30, 13.00, 14.00, 15.00 a 16.00. Vlak je vypravován pouze v případě, že v něm pojede minimálně 10 cestujících. Jízdné: dospělí 3,20 eur, děti 1,60 eur. (www.kysuckemuzeum.sk)