Článek
Kudy kam za čerty
Co vlastně jsou slavné Čertovy hlavy? Říká se tak pozoruhodným skalním útvarům, které ve zdejších skalách koncem první poloviny 19. století vytesal Václav Levý (1820–1879), tehdy ještě kuchař na liběchovském zámku, později slavný sochař a první učitel sochaře Josefa Václava Myslbeka. Jeho nejznámějším dílem jsou právě ony Čertovy hlavy, asi šest metrů vysoké obludné tváře, které podle legendy zpodobňují skutečné obyvatele nedalekého Liběchova (s čímž Liběchovští zásadně nesouhlasí, ale to sem nepatří). Čertovy hlavy vám vyrazí dech obrazně i doslova, protože kdo je chce vidět, musí se vyškrábat do strmého kopce; z Želíz vás sem strmým klikatým stoupáním po několika stovkách metrů dovede modrá turistická značka.
Od čertů do Klácelky
S koly ani kočárky se do kopce nevláčejte, ale rozhodně nezapomeňte na baterku – ta se vám totiž bude hodit, pokud zatoužíte po další kuriozitě. Jen pár stovek metrů od Čertových hlav (a připravte se na to, že cesta vede každou chvíli z kopce a zase do kopce) ve skalách nad údolím Liběchovky Václav Levý vytesal nádhernou umělou jeskyni. Mírně omšelému nádvoří před jeskyní se říká Blaník; spatříte tu postavy z českých národních dějin, například husitské válečníky Jana Žižku a Prokopa Holého, spící blanické vojsko nebo trpaslíky, kovající zbraně. Klácelka s bohatě zdobeným portálem, považována za Levého nejvýznamnější skalní dílo, je pojmenována po významném českém vlastenci 19. století F. M. Klácelovi. Zatímco Klácel v básni Ferina Lišák kritizoval tehdejší společnost, Václav Levý ztvárnil její epický děj do kamene. V jeskyni kromě kamenných lavic spatříte třeba osla, husu či slepici, symboly lidské hlouposti.
…a ještě navíc jedna opravdová loupežnická jeskyně
Chcete-li vidět další výtvory, které po sobě Václav Levý v okolí zanechal, pak z Želíz pokračujte po žluté turistické značce směrem na Štětí. Cestou potkáte ještě Hada a Harfenici, kousek stranou stojí kaplička sv. Maří Magdalény. Na rozdíl od úseku ke Klácelce a Čertovým hlavám tady už bez obav můžete jet na kole nebo s kočárkem, na rozcestí u Hada to ze Želíz jsou necelé dva kilometry.
Pokud ovšem chcete vidět opravdu všechno, odbočte u Hada po žluté ještě k jeskyni Mordloch; ta své zvláštní jméno získala proto, že v jejím okolí se kdysi „mordovalo“ a v době Třicetileté války se tu prý ukrývali loupežníci.
Kousek od jeskyně najdete v lese skalní útvar Sedm chlebů, sedm obřích bochníků, které někdo pečlivě poskládal na sebe – a ty představují pověstnou tečku za naším výletem. V této chvíli sice budete mít v nohách stěží deset kilometrů, ale pokud objevování jednotlivých pohádkových míst proložíte svačinami, prozkoumáváním četných skalisek a hrami ve skalách, putování za zvolna mizející kamennou krásou vám patrně zabere celý den. A věřte, že bude stát za to!
Co byste měli vědět
Informační systém obce Želízy je lehce nepřehledný, proto si před cestou pečlivě nastudujte mapu. Pojedete-li autem, počítejte s tím, že může být obtížné najít místo k zaparkování; zájemců je tu mnohdy víc než dost a parkovacích míst velmi málo.
Všechny lokality jsou celoročně volně přístupné.