Super výlet: Na hrad za kačku

Hrad Rabí, to je rozsáhlá hradní zřícenina, pozdně gotický kostel, tajuplné podzemí, oslnivá vyhlídka z hlavní věže, spousta zábavy a dobrého jídla, zajímavé nejen šermířské akce, blízká řeka Otava... Najdete ho mezi městy Horažďovice a Sušice a určitě bez mapy – obrovská pevnost, jíž vévodí 26 m vysoká věž zvaná donjon, je zkrátka nepřehlédnutelná.

Hrad založili kolem roku 1300 páni z Velhartic, ovšem první zmínky pocházejí až z roku 1380, kdy Rabí vlastnil Půta Švihovský z Rýzmberka. Hrad dvakrát obléhali a dvakrát dobyli husité, značně zpustl během třicetileté války i vinou častého střídání majitelů. Kolem roku 1720 dokonal zkázu požár a také fakt, že zříceninu začali využívat obyvatelé okolních vsí jako levný zdroj stavebního materiálu. Poslední majitelé nakonec hrad v roce 1920 darovali Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích za symbolickou 1 korunu.

Dnešní Rabí představuje působivý komplex několika nádvoří, hradních paláců a rozlehlých sklepení s přírodní krápníkovou výzdobou, dominantou areálu je 26 m vysoká vyhlídková věž. Velkou výhodou je, že rozsáhlé spodní nádvoří se spoustou zajímavých zákoutí si za nevelký peníz můžete prohlížet sami, což mnohdy rodinám s malými dětmi vyhovuje víc než běžné prohlídky s průvodcem. Pobyt vám zpestří stánky s palačinkami, medovinou a netradičním občerstvením, anebo střelnice, kde si můžete prohlédnout různé druhy šípů a luků a na vlastní pěst vyzkoušet střelbu z kuše, luku či praku. Na úspěšné střelce samozřejmě čeká odměna – jenom pozor, ať neskončíte jako Žižka!

Pokud se rozhodnete pro prohlídku, jsou k dispozici dva okruhy. První, Palác, zahrnuje například několik modelů hradu tak, jak se měnil během staletí, výstavu středověkých kamnových kachlů nebo prohlídku sklepení a hradní hladomorny. Druhý okruh, Věž, vede velkým i malým nádvořím se studnou, černou kuchyní a lednicí, nejhlubší částí hradního sklepení a vystoupáte i na věž s fantastickou vyhlídkou na panorama Šumavy a Pošumaví.

Vedle koncertů, divadelních představení, šermířských vystoupení, středověkých slavností, festivalu historických filmů Rabiograf nebo dětského dne zvaného Rabijáda si pobyt na Rabí můžete zpestřit návštěvou Včelnice v hradním příkopu. Včelí šou, která tam na vás čeká, označují její tvůrci za atrakci evropského, ba možná světového formátu. Dozvíte se ledacos o včelách, včelaření a životě na venkově, spatříte včelí divadlo s letovou produkcí mírumilovných včelstev, historické úly i včelařské náčiní, čeká vás i bezpečný a neopakovatelný pohled do včelího úlu a seznámení s největší včelou světa. Samozřejmostí je nabídka včelích produktů, které si můžete vyzkoušet na vlastní kůži i jazyk.

Před výletem si prostudujte některou knížku pověstí a pohádek; záhy zjistíte, že v noci se Rabí hemží duchy, poklady i přízraky ďáblů rajtujících na černých kozlech, prasatech či kohoutech. Drtivá většina příšer se váže k osobě pana Půty Švihovského z Rýzmberka. Existuje několik pověstí o jeho strašlivých skutcích, jimiž pohár pekelné trpělivosti přetekl. Skutečnost, že hradního pána odnesl čert, je překvapivě i po mnoha staletích brána jako fakt. Dnešní návštěvníky mnohem víc než proč zajímá kde? Přišel si pro Půtu čert na Rabí nebo s ním vyrazil strop na nedalekém Švihově?

Pravda je, že Půta své hříchy spravedlivě rozděloval mezi oba hrady a na obou existuje řada důkazů, že čert úřadoval právě tam. Zatímco na Rabí ďábel údajně využil úzkou průrvu ve stropě rozsáhlého sklepení (strop jedné komnaty s očazenou dírou se prý bohužel nedochoval), na Švihově si pana Půtu odnesl přímo z ložnice. Jenže to už jsme na jiném hradě a v docela jiném příběhu – na Švihov se zkrátka podíváme někdy jindy.

Hrad Rabí můžete navštívit v dubnu a říjnu během víkendů od 10 do 16 hodin, od začátku května do konce září je otevřeno denně kromě pondělí od 9 do 16 hodin, od června do srpna do 17 hodin. Prohlídka jednoho okruhu trvá přibližně 45 minut.

Vstupné: dospělí: 45 Kč jeden okruh, 80 Kč oba okruhy, nádvoří 25 Kč, děti od 6 let 30 Kč jeden okruh, 50 Kč oba okruhy, nádvoří 15 Kč, děti do 6 let 1 Kč jeden okruh, 1 Kč oba okruhy a nádvoří zdarma. Rodinné vstupné 120 Kč jeden okruh, 210 Kč oba okruhy.

Ve střelnici zaplatíte 20 Kč za pět ran z libovolné zbraně anebo 50 Kč za pět ran z luku, kuše i praku.

Včelnice je v provozu od 26. června 2010, představení se konají až do konce srpna každý den mimo pondělí vždy v 11, 14 a 16 hodin. Vstupenky si můžete objednat na telefonu 376 596 235. (www.rabi.cz)

Aquapark Horažďovice– celoročně otevřený krytý aquapark. Pro nejmenší je určen bazének se skluzavkou, masážními tryskami a minitobogánkem, pro starší je tu bazén, kombinující rekreační i sportovní využití, 62 m dlouhý tobogan, vířivka a bazén s vodním kolotočem, umělým vlnobitím a kulovým vodotryskem. V areálu najdete také saunu, fitness centrum, horolezeckou stěnu a restauraci. (http://www.bazen.horazdovice.cz/)

Městské muzeum Horažďovice – sídlí v prostorách horažďovického zámku a nabízí netradiční spojení nejkrásnějších zámeckých interiérů s muzejní expozicí. Stálé expozice jsou věnovány lidové kultuře, mineralogii, archeologii, válečné historii a dějinám zdejší židovské komunity, novinkou je interaktivní dílna Návrat k tradicím, kde se seznámíte s historií řemesel a jednotlivých rukodělných technik. Na vlastní kůži si tu můžete vyzkoušet třeba tkaní na skutečném tkalcovském stavu, předení na kolovrátku, vyřezat dřevěnou lžičku nebo paličkovat krajky. (www.muzeumhd.cz/navrat/)

Rosenauerův mlýn v Horažďovicích – v Horažďovicích na břehu řeky Otavy je známé vodácké tábořiště a u něj stojí Rosenauerův mlýn. Je pojmenován po původním majiteli Josefu Rosenauerovi, tvůrci Schwarzenberského a Vchynicko-tetovského plavebního kanálu. Dnes je tu malé muzeum, mapující vývoj mlynářského řemesla, k vidění je historické zařízení původního mlýna i funkční vodní stroje, fotografie, dobové výuční a živnostenské listy, nářadí a stroje k opracování mlýnských kamenů, nebo výtah, v jehož kapsách se zrní stěhovalo z patra do patra. (http://rosenauer.unas.cz/)