Hlavní obsah

Super výlet: Na hrad za kačku

Foto: rabi.cz

Rabí je nejrozsáhlejší česká hradní zřícenina

10. díl – Vydejte se za králem mezi hrady jihozápadních Čech a dost možná i králem všech českých hradů, díky jeho nejdelším hradbám s dělovými baštami – měří neuvěřitelné tři kilometry. Prohlédněte si slavné místo, které najdete v učebnicích dějepisu mimo jiné proto, že zde při husitském obléhání v roce 1421 přišel o druhé oko vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Už víte, o čem je řeč?

Článek

Hrad Rabí, to je rozsáhlá hradní zřícenina, pozdně gotický kostel, tajuplné podzemí, oslnivá vyhlídka z hlavní věže, spousta zábavy a dobrého jídla, zajímavé nejen šermířské akce, blízká řeka Otava... Najdete ho mezi městy Horažďovice a Sušice a určitě bez mapy – obrovská pevnost, jíž vévodí 26 m vysoká věž zvaná donjon, je zkrátka nepřehlédnutelná.

Hrad založili kolem roku 1300 páni z Velhartic, ovšem první zmínky pocházejí až z roku 1380, kdy Rabí vlastnil Půta Švihovský z Rýzmberka. Hrad dvakrát obléhali a dvakrát dobyli husité, značně zpustl během třicetileté války i vinou častého střídání majitelů. Kolem roku 1720 dokonal zkázu požár a také fakt, že zříceninu začali využívat obyvatelé okolních vsí jako levný zdroj stavebního materiálu. Poslední majitelé nakonec hrad v roce 1920 darovali Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích za symbolickou 1 korunu.

Z podzemí až na věž

Dnešní Rabí představuje působivý komplex několika nádvoří, hradních paláců a rozlehlých sklepení s přírodní krápníkovou výzdobou, dominantou areálu je 26 m vysoká vyhlídková věž. Velkou výhodou je, že rozsáhlé spodní nádvoří se spoustou zajímavých zákoutí si za nevelký peníz můžete prohlížet sami, což mnohdy rodinám s malými dětmi vyhovuje víc než běžné prohlídky s průvodcem. Pobyt vám zpestří stánky s palačinkami, medovinou a netradičním občerstvením, anebo střelnice, kde si můžete prohlédnout různé druhy šípů a luků a na vlastní pěst vyzkoušet střelbu z kuše, luku či praku. Na úspěšné střelce samozřejmě čeká odměna – jenom pozor, ať neskončíte jako Žižka!

Pokud se rozhodnete pro prohlídku, jsou k dispozici dva okruhy. První, Palác, zahrnuje například několik modelů hradu tak, jak se měnil během staletí, výstavu středověkých kamnových kachlů nebo prohlídku sklepení a hradní hladomorny. Druhý okruh, Věž, vede velkým i malým nádvořím se studnou, černou kuchyní a lednicí, nejhlubší částí hradního sklepení a vystoupáte i na věž s fantastickou vyhlídkou na panorama Šumavy a Pošumaví.

Foto: rabi.cz

Hradní včela

Včelnice aneb rarita jinde nevídaná

Vedle koncertů, divadelních představení, šermířských vystoupení, středověkých slavností, festivalu historických filmů Rabiograf nebo dětského dne zvaného Rabijáda si pobyt na Rabí můžete zpestřit návštěvou Včelnice v hradním příkopu. Včelí šou, která tam na vás čeká, označují její tvůrci za atrakci evropského, ba možná světového formátu. Dozvíte se ledacos o včelách, včelaření a životě na venkově, spatříte včelí divadlo s letovou produkcí mírumilovných včelstev, historické úly i včelařské náčiní, čeká vás i bezpečný a neopakovatelný pohled do včelího úlu a seznámení s největší včelou světa. Samozřejmostí je nabídka včelích produktů, které si můžete vyzkoušet na vlastní kůži i jazyk.

Kde zůstala slíbená strašidla?

Před výletem si prostudujte některou knížku pověstí a pohádek; záhy zjistíte, že v noci se Rabí hemží duchy, poklady i přízraky ďáblů rajtujících na černých kozlech, prasatech či kohoutech. Drtivá většina příšer se váže k osobě pana Půty Švihovského z Rýzmberka. Existuje několik pověstí o jeho strašlivých skutcích, jimiž pohár pekelné trpělivosti přetekl. Skutečnost, že hradního pána odnesl čert, je překvapivě i po mnoha staletích brána jako fakt. Dnešní návštěvníky mnohem víc než proč zajímá kde? Přišel si pro Půtu čert na Rabí nebo s ním vyrazil strop na nedalekém Švihově?

Pravda je, že Půta své hříchy spravedlivě rozděloval mezi oba hrady a na obou existuje řada důkazů, že čert úřadoval právě tam. Zatímco na Rabí ďábel údajně využil úzkou průrvu ve stropě rozsáhlého sklepení (strop jedné komnaty s očazenou dírou se prý bohužel nedochoval), na Švihově si pana Půtu odnesl přímo z ložnice. Jenže to už jsme na jiném hradě a v docela jiném příběhu – na Švihov se zkrátka podíváme někdy jindy.

Foto: rabi.cz

Středověká noc na Rabí

Co byste měli vědět

Hrad Rabí můžete navštívit v dubnu a říjnu během víkendů od 10 do 16 hodin, od začátku května do konce září je otevřeno denně kromě pondělí od 9 do 16 hodin, od června do srpna do 17 hodin. Prohlídka jednoho okruhu trvá přibližně 45 minut.

Vstupné: dospělí: 45 Kč jeden okruh, 80 Kč oba okruhy, nádvoří 25 Kč, děti od 6 let 30 Kč jeden okruh, 50 Kč oba okruhy, nádvoří 15 Kč, děti do 6 let 1 Kč jeden okruh, 1 Kč oba okruhy a nádvoří zdarma. Rodinné vstupné 120 Kč jeden okruh, 210 Kč oba okruhy.

Ve střelnici zaplatíte 20 Kč za pět ran z libovolné zbraně anebo 50 Kč za pět ran z luku, kuše i praku.

Včelnice je v provozu od 26. června 2010, představení se konají až do konce srpna každý den mimo pondělí vždy v 11, 14 a 16 hodin. Vstupenky si můžete objednat na telefonu 376 596 235. (www.rabi.cz)

Další zajímavosti v okolí

Aquapark Horažďovice– celoročně otevřený krytý aquapark. Pro nejmenší je určen bazének se skluzavkou, masážními tryskami a minitobogánkem, pro starší je tu bazén, kombinující rekreační i sportovní využití, 62 m dlouhý tobogan, vířivka a bazén s vodním kolotočem, umělým vlnobitím a kulovým vodotryskem. V areálu najdete také saunu, fitness centrum, horolezeckou stěnu a restauraci. (http://www.bazen.horazdovice.cz/)

Městské muzeum Horažďovice – sídlí v prostorách horažďovického zámku a nabízí netradiční spojení nejkrásnějších zámeckých interiérů s muzejní expozicí. Stálé expozice jsou věnovány lidové kultuře, mineralogii, archeologii, válečné historii a dějinám zdejší židovské komunity, novinkou je interaktivní dílna Návrat k tradicím, kde se seznámíte s historií řemesel a jednotlivých rukodělných technik. Na vlastní kůži si tu můžete vyzkoušet třeba tkaní na skutečném tkalcovském stavu, předení na kolovrátku, vyřezat dřevěnou lžičku nebo paličkovat krajky. (www.muzeumhd.cz/navrat/)

Rosenauerův mlýn v Horažďovicích – v Horažďovicích na břehu řeky Otavy je známé vodácké tábořiště a u něj stojí Rosenauerův mlýn. Je pojmenován po původním majiteli Josefu Rosenauerovi, tvůrci Schwarzenberského a Vchynicko-tetovského plavebního kanálu. Dnes je tu malé muzeum, mapující vývoj mlynářského řemesla, k vidění je historické zařízení původního mlýna i funkční vodní stroje, fotografie, dobové výuční a živnostenské listy, nářadí a stroje k opracování mlýnských kamenů, nebo výtah, v jehož kapsách se zrní stěhovalo z patra do patra. (http://rosenauer.unas.cz/)

ynezorPumanzeSaNyknalC