Jak vydržet s tchyní

„S tchyní bydlíme a já s ní vycházím snad ještě líp než manželka. Občas samozřejmě řekne svůj názor, ale do ničeho nám nemluví, na druhou stranu kdykoli pomůže s dětmi. Moje máma dokonce trochu žárlí, protože dneska už jsem s tchyní jakoby sehranější, děti jsou na ni zvyklejší," líčí David, který žije s matkou své manželky už deset let.

„Moje tchyně je strašně fajn. Určitě by mi vadila ženská, která by mě chtěla dirigovat nebo kritizovat, neustále radit, co a jak mám dělat. U Evy mi naopak trochu vadí, že si žije úplně svým životem, má spoustu zájmů, takže s dětmi se sice potěší, ale málokdy má čas je pohlídat," popisuje jiný případ Radka. „Ale je to lepší, než kdybychom si šly na nervy a nějak soupeřily," dodává.

Jak vysvětluje psycholog Marek Převrátil, špatná „pověst" role tchyně vznikla z několika příčin. „Když se žena či muž přivdali nebo přiženili do domácnosti rodičů partnera, tchyně tam byla vládcem. Samozřejmě byli a jsou nesnesitelní i despotičtí tchánové, ale ženy často více dávají najevo vzájemnou nesnášenlivost a řevnivost. Jsou citlivější, což často působí, že jsou malichernější kvůli detailům, slovním narážkám," komentuje postavení tchyní Marek Převrátil. „Velmi podstatná je taky žárlivost - mého ,chlapečka' má teď ,ve spárech' cizí ženská, která se o něj nestará tak, jako já. I když třeba půvabný film Fotr je lotr s Robert De Nirem krásně ukazuje, jak také dokážou žárlit na své dcerušky otcové, respektive tcháni," poukazuje psycholog na to, že ani mnozí muži nenesou tchánovství s nadhledem.

Velmi důležité v této souvislosti je, jak si se situací poradí partner. Je logické, že nechce shodit ani rodiče, ani manžela či manželku, takže je do značné míry na něm, jak zprostředkovat porozumění a kompromisy. Často je největší obětí právě on - obě strany na něj vyvíjejí tlaky, aby se zastal té či oné, toho či onoho. Rozhodně je to nezáviděníhodná role.

Podle Marka Převrátila se často spory mezi tchyní a snachou zostřují po narození vnoučat. „Novopečená maminka, nadšená ze svého potomka, pro něj chce pochopitelně to nejlepší. Tchyně bývají z vnoučat neméně nadšené a navíc mají pocit, že na rozdíl od nezkušené matky už znají ty správné recepty co a jak dělat," tvrdí. Jak dodává, k tomu přistupuje fakt, že přístupy k péči o děti a výchově se s dobou mění.

„Moje tchyně byla nesnesitelná. Na všechno, co jsem udělala, měla jiný názor, pořád nějaké připomínky. Když děti povyrostly, už začínaly vnímat, že shazuje to, co chci já. Teprve po čase jsme k sobě dokázaly najít cestu," sdělila nám Alena, která dnes o svoji tchyni pečuje víc než její vlastní syn.

„Dnešní tchyně a babičky nežijí jen rodinou. Jsou aktivní - leckdy i dost atraktivní, mají své koníčky, zájmy, přátele, cestují. Není žádnou vzácností, že samy navazují nové partnerské vztahy, takže spory se snachou nebo lpění na vnoučatech není jejich prioritou. Navíc mladé ženy si jen tak nenechají do něčeho mluvit. „Základem je vzájemný respekt a tolerance. Vztah mezi snachou a tchyní by měl být založen spíš na těchto principech, v ideálním případě na kamarádství. Nikoli na autoritě, podřízenosti a žárlivosti," zdůrazňuje psycholog.