Hlavní obsah

Téma týdne: Mám dítě s handicapem

Foto: Shutterstock

Mateřský pud nám dodává sílu

Dnes startuje nové téma týdne. Máte doma mentálně či fyzicky handicapované dítě? Svěřte se nám s tím, co vás trápí, s čím nejvíce bojujete a také, co se vám naopak povedlo. Pište na info@prozeny.cz. Tři z vás dostanou 500 korun na přilepšenou.

Článek

I otrlým dojde řeč

Nejdřív je to krásný malý uzlíček a vám se z toho točí hlava. Stala se z vás matka a všechny ostatní věci se přesouvají na druhou kolej. A pak se to stane. Něco je v nepořádku. Přichází jedna hrozná zpráva za druhou a všechno se hroutí jako domeček z karet. Moje dítě není zdravé a možná nikdy nebude! Co budu dělat? Honí se vám hlavou. Najednou se i těm nejotrlejším nechce pomalu žít. A přece dokáží mnohé z nás najít v sobě obrovskou sílu se s tímhle faktem poprat.

Byla jsem ve třetím měsíci těhotenství, když jsem se dozvěděla, že jsem těhotná. Tehdy jsem brala prášky a měla smíšené pocity. Navíc doktoři mi doporučovali genetické vyšetření. Měla jsem týden před odjezdem na Stálou misi v Ženevě, kde jsem měla dělat pět let kariéru. I přesto se ve mně probudily mateřské city, a i když jsem věděla, že bude těžké všechno vrátit do starých kolejí, chtěla jsem to risknout. Strach o dítě se stupňoval spolu s tím, jak se blížilo datum genetické prohlídky. Co budu dělat, když nebude dítě v pořádku?

Nezvládnu to

Vzpomněla jsem si na svou vzdálenou tetu, která se celý život starala o jediného syna s Downovým syndromem. Bylo mi jí vždycky líto a obdivovala jsem ji za to, že se rozhodla obětovat mu celý svůj život. Jeho smrti se naštěstí nedožila, ale i těch pár let, kdy syn byl najednou sám v ústavu a netušil, kde je máma, co se děje a vůbec, kdo jsou všichni ti cizí lidé kolem, bych nikomu nepřála zažít. Umřel poměrně brzy po její smrti – já si myslím, že žalem.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Nikdy nevíme, co se může přihodit

Jsem silná, ale přiznám se, že tohle bych nezvládla. Vždycky jsem se starala sama o sebe. Tehdy bylo pro mě těžké být mámou a mít za někoho zodpovědnost, natož být mámou dítěte, kterému jsem (práškama) zničila život. A nejen jemu. Ale prohlídka dopadla dobře a mně se strašně ulevilo. Začala jsem si vážit všech žen, které tohle dokážou překonat. Nicméně jsem si jistá, že kdyby moje testy nebyly dobré, dítěte bych se vzdala. Šla bych na potrat, pokud by to ještě šlo. A neodsuzuji ženy, které tohle udělají. Díky tomu všemu, co jsem zažila, je chápu.

Milé čtenářky, patříte k těm, které se rozhodly do toho jít, i přes špatné vyhlídky do budoucnosti? Jak prožíváte svá vítězství a své prohrané boje? Nebo jste se rozhodla pro potrat, když jste se dozvěděla o hrozícím riziku, že se vám narodí postižené dítě? Svěřte se nám na info@prozeny.cz. Tři z vás od nás dostanou 500 korun, které vždycky své uplatnění najdou. A pokud ne, proč je nevěnovat na dobrou věc?

Pomožte Světlušce!

Už 9. září se ulice českých měst rozzáří tisíci Světlušek. Den, kdy svítí Světlušky, má již svou sedmiletou tradici. Jestli se chcete stát jednou z nich, stačí koupit si od dobrovolníků v kostýmu broučka některý ze sbírkových předmětů Nadačního fondu Českého rozhlasu.

Pokud se vám to časově nehodí, pomůžete i pomocí dárcovské SMS ve tvaru DMS Světluška na číslo 87777 (Cena jedné DMS je 30 Kč, Světluška obdrží 27 Kč.). Nově nadace zřídila i heslo DMS ROK SVETLUSKA. Díky této dárcovské sms se zavážete k pravidelné měsíční podpoře Světlušky, a to po dobu jednoho roku. Pokud chcete pomoci větší částkou, využijte tradiční způsob zaslání daru na sbírkové konto „deset devítek“, tedy 99999 99999/0100. Výtěžek poputuje na pomoc těžce zrakově postiženým dětem i dospělým z celé ČR. Patronem projektu je zpěvačka Aneta Langerová.

A komu konkrétně letos pomůžete? „Mezi těmi, kdo čekají na pomoc Světlušky, je i osmadvacetiletá Míša K. z Nymburka. Míša od narození nevidí, v posledních letech se ke zrakovému postižení přidružila i částečná ztráta sluchu. Společníkem na její cestě ve světě beze světla a barev jí bude vodící pes Alb, Světluška Míše přispěje i na speciální naslouchátko,“ přiblížila nám Martina Kaderková, ředitelka Nadačního fondu Českého rozhlasu jeden z mnoha příběhů, který čeká na dobrý konec.

ynezorPumanzeSaNyknalC