Ulevila jsem si, až když zemřel!

Rozešel se se mnou tenkrát přítel a pro mně skončil svět. Řekla jsem si - půjdu na rande s prvním, kdo mě pozve. A pozval. Nebyl to žádný krasavec, ale uměl mluvit, v posteli jsem s ním zažila dosud nepoznané. Po třech měsících jsem otěhotněla. Mezitím mě stačili vyhodit z práce, chodil mi tam dělat žárlivé scény. Půjčil si od mého otce peníze, které už nikdy nevrátil, a místo vyznání lásky začaly lítat facky. Prý jsem si to zasloužila, flirtovala jsem s každým chlapem, co okolo mě prošel, a každého jsem údajně lákala do postele...

Pak přitvrdil. Přidal psychický teror. Už jsem se nemalovala, pomalu s nikým jsem se nestýkala, ale přetrhat rodinné vazby jsem odmítala. Vrchol? V 5. měsíci mě za neposlušnost srazil autem. V nemocnici tušili, která bije, ale já nespolupracovala. Pro mě škoda. Pak jsem zjistila, že čeká dítě i s jinou. Rozchod trval dlouho. Říkal, když ty nechceš být se mnou, tak já s tebou ano.

Rodiče jsem nechtěla do ničeho zatahovat. Pak se narodila dcera, proběhly soudy o svěření do péče, o alimenty. Teprve pak mu začalo docházet, že se ho sice bojím, ale ne natolik, abych s ním dál zůstala. Musela jsem chránit dceru.

Pak to bylo snad ještě horší. Byly to čtyři roky strachu. Čekal na mě před domem, sledoval mě. Následoval soudní zákaz styku s dcerou a výhrůžky o únosu dcery do Itálie, abych prý poznala, co je to peklo na zemi. Poslal na mě nějaké Ukrajince, vyhrožovali mi, že mi pořežou obličej, zlomí nohy...

V době, kdy jsem nad muži lámala hůl, jsem poznala nynějšího manžela. Hodně mi pomohl v těch děsivých chvílích. Neutekl. Nikam nespěchal. A pak? Jednoho dne jsem se dozvěděla, že bývalý přítel, otec mé dcery, zemřel. Těžká autonehoda. Pocity? Úleva. Neskonalá. Pocit k nezaplacení. A dcera? Neptá se. Nikdy svého biologického otce neviděla.

Já ale den co den bojuju se vzpomínkami. Asi se z toho nikdy nedostanu na 100 %, ale snad někdy... Nejhorší je, že ho vídám ve snech, kde mi znovu a znovu dělá ty hrozné věci. Kdo to nepoznal na vlastní kůži, nepochopí, neporozumí.

Všechny, co jim kdy manželé a druzi ublížili, ať psychicky i fyzicky, najděte sílu odejít. Než bude pozdě. A to může být už zítra...