Hlavní obsah

Úroda v ohrožení: Jak ji chránit před škůdci?

Foto: George Rudy, Shutterstock.com

Ačkoli zahradničení přináší většině z nás radost do života, není vždy jen onou pověstnou procházkou růžovým sadem. Naše pěstitelské úspěchy totiž mohou zkazit nejrůznější škůdci, kteří považují námi opečovávanou zahradu za svou jídelnu či své obydlí. Jak se zbavit těch nejběžnějších?

Článek

Všudypřítomní slimáci, kteří dokáží během pár dní zlikvidovat nejen zeleninu, ale i okrasné rostliny, krtiny, jež pečlivě uhrabané záhony promění v hornatou měsíční krajinu, nebo mšice, které se rozhodnou zničit nejen vyhlídky na úrodu ovoce, ale také záhon plný elegantních růží. Jak na ně?

S domečkem i bez

Slimáci a šneci jsou pro většinu zahradníků nepřáteli číslo jedna. Boj proti nim je během na dlouhou trať a navíc patří ke skutečně výkonným škůdcům. Za jediný den zlikvidují záhon se sazeničkami zeleniny, ale nepohrdnou ani okrasnými rostlinami či bylinkami. V obchodech samozřejmě najdete nejrůznější chemické přípravky proti plžům (snažte se vybírat takové, jež neškodí půdě a nejsou jedovaté pro ostatní zvířata, která se na vaší zahradě vyskytují a mohla by se otrávit), případně můžete zvolit přípravky šetrné k přírodě, ale pokud máte raději tradiční metody boje proti škůdcům, můžete vyzkoušet některou z osvědčených babských rad.

Vůbec nejefektivnější je plže navečer pečlivě sbírat. Můžete je poté zahubit (tradiční, i když nejspíš nikterak humánní, je použít na ně sůl, případně je utopit), nebo odvézt daleko od obytné či zahradnické oblasti a vypustit je do přírody. Okolo záhonů můžete v rámci ochrany před šneky a slimáky nasypat dřevěné piliny, rozdrcené skořápky, suchý písek, kávový lógr (ten je navíc pro tyto škůdce jedovatý) nebo popel ze dřeva. Přes ně se totiž těmto škůdcům velmi těžko leze, a tak se k vaší úrodě ani nedostanou.

Využít můžete také rostliny, které slimákům či hlemýžďům nechutnají a které ochrání ty zranitelné. Patří k nim například kopr, levandule, pelyněk, šalvěj, petržel nebo nejrůznější bodláky. Jedním z nejspolehlivějších způsobů, jak se plžů zbavit, je takzvaná pivní past. Nádobu s pivem zakopejte do záhonu tak, aby byla zakrytá až po okraj. Pak už stačí jen vybírat slimáky, kteří se v ní utopí. Někteří zahradníci si v rámci ochrany rostlin před slimáky pořídili běžce indického – kachnu, jež jich dokáže najít a slupnout desítky.

Foto: Archiv
  • Bayer Garden, Bariéra NATRIA na slimáky a plzáky, 1,5 kg, 229 Kč
  • Biocont, NeemAzal, 50 ml, 195 Kč
  • Natura, Symfonie 3 v 1, 500 ml, 129 Kč

Labužnické mšice

Mšice napadají listy či stonky řady okrasných rostlin, ale také zeleniny nebo stromů. Vysávají z nich šťávu, takže rostliny uvadají a žloutnou. Pokud byste napadení tímto hmyzem neřešili, může se stát, že z vysněné úrody či kvetoucí zahrady mnoho nezůstane. Jak na ně?

Opět můžete sáhnout po chemickém či biologickém postřiku z obchodu, nebo zvolit (více či méně) přírodní cestu. V poslední době jsou oblíbené takzvané lepové desky, jež se zavěsí na rostlinu a které nalákají mšice, jež se k nim přilepí (fungují stejně jako tradiční mucholapky). Existují také babské recepty na nejrůznější přírodní postřiky proti mšicím. Například kopřivový (kopřivy necháte týden kvasit na slunci ve vodě a poté slijete), pelyňkový (postup je podobný) nebo česnekový (několik stroužků česneku rozmačkáte do vody, slijete a postříkáte napadenou rostlinu). Osvědčil se rovněž výluh z nedopalků cigaret či směs vody a mýdla nebo prostředku na mytí nádobí (po něm ale musíte rostlinu druhý den opláchnout čistou vodou).

S mšicemi vám mohou pomoci i slunéčka sedmitečná či vosičky Aphidius colemani. Z rostlinné říše jsou vašimi spojenci především afrikány, které mšice odpuzují. Pokud ale vaši zahradu tento hmyz napadne ve velkém, pravděpodobně se chemickým postřikům nevyhnete.

Nenasytné housenky

Larvy motýlů či můr dokáží pořádně zatočit především s úrodou zeleniny, u které napadají listy. Ty dokáží prakticky během pár dní zcela sežrat. Co proti nim pomáhá? Chemické přípravky jsou sice většinou účinné, ale pokud většina zahradníků není právě nadšená, když je musí nanést na plody, které se chystá konzumovat. Ale i v boji proti housenkám existuje pomoc z přírody.

Nejefektivnější je ruční sběr housenek (a jejich následná deportace či zahubení), případně ničení vajíček, která často nacházíme na spodní části listů zeleniny. Někteří odborníci doporučují rovněž přilákat na zahradu hmyzožravé ptáky – například instalací budek, v nichž mohou hnízdit. Vyzkoušet můžete rovněž vápenný prach. Několik kousků páleného vápna pokropte vodou. Až se rozpadne, využijte prach jako posyp rostlin. Housenky tak odstraníte, aniž byste „kompromitovali“ samotnou zeleninu.

Foto: Archiv
  • Substral, Naturen Multisect, 750 ml, 185 Kč
  • Neudorff, Neudosan, 250 ml, 199 Kč
  • AgroBio – kouzlo přírody, odpuzovač krtků, 30 ks, 248 Kč

Zákeřní dřepčíci

Malí broučci se silnýma nohama, díky nimž mohou skákat až metr vysoko, jsou také nepřáteli zeleninových záhonů, nesvědčí především brukvovitým rostlinám. U nich dokáží prožrat listy, takže zelenina slábne a uvadá. Občas stojí také za úhynem rostlin na vašem balkóně.

Sběr dřepčíků nebývá podle zahradníků příliš účinný, a tak budete v boji proti nim muset sáhnout po postřicích z hobbymarketu nebo již zmíněném vápenném prachu.

Nevítaný krtek

Ačkoli má většina z nás krtka spojeného především s kreslenou postavičkou pro děti, zahrádkáři z tohoto zvířátka nadšení nejsou. Při boji s krtkem je vždy třeba mít na paměti, že patří mezi zákonem chráněné živočichy, a tak je jeho zabití porušením zákona!

Jak tedy „zničit“ (respektive vyhnat) krtka? Většinou se doporučují nejrůznější rušičky – zvuková či vibrační zařízení, jež se umisťují do blízkosti nor a krtčích cestiček a která zvíře odeženou. Seženete je v hobbymarketu, ale můžete si ho vyrobit i doma. Na železnou tyč nasaďte PET lahev, do níž uděláte zářezy, které způsobí vibrace, případně do země zapíchněte na tyči nasazený větrník. Můžete se také pokusit odpudit krtka tím, že mu do nory nasypete lidské vlasy či psí chlupy, citronovou kůru nebo novinový papír politý benzinem. Krtci nemají rádi výrazné pachy, a tak se odstěhují.

Mimochodem, ačkoli krtek nemá u zahradníků nejlepší pověst, nepatří k nejhorším škůdcům. Zeleninu většinou neohrozí, spíše naruší záhony a rozryje trávník. Dokonce může být i užitečný – živí se totiž brouky či larvami, jež vaší úrodě škodí mnohem více. Pokud tedy přežijete nějaký ten „krtinec“, můžete tohle zvířátko na své zahradě klidně nechat.

ynezorPumanzeSaNyknalC