Jak uskladnit zeleninu na zimu?

Co mi před podzimem pošeptaly sousedky:

Sklizená jablka pečlivě přebereme. Z těch „načatých“ a natlučených děláme rovnou štrúdl. Zdravá jablka bez omývání vložíme do igelitových pytlů – klidně po osmi kilech. Zavážeme je a naskládáme na betonovou podlahu ve sklepě (v zimě je tam pořád teplota nad nulou). Každý měsíc zkontrolujeme, případně nahnilé vyhodíme a pytel opět zavážeme. Ovoce se samo vlhčí a nevysychá. Vydrží tak až do příští sklizně.

Vyplatí se vykopané brambory hned na zahradě omýt ve vodě – třeba postříkat hadicí. Do vzdušných lísek poskládáme suché a jen zdravé plody. Kdo si chce jejich trvanlivost pojistit, může je ještě namáčet (10 minut) v roztoku hypermanganu. Tím vyloučí všechny škůdce.

U kořenové zeleniny nastává ten problém, že i v lednici po nějaké době krabatí, vysychá, zavadá. Stojí za to, vyzkoušet její uskladnění v lahvích. Mrkvičku každou zvlášť pečlivě vyčistíme kartáčkem, namáčíme 15 minut v roztoku hypermanganu (špetička do lavoru), necháme na volném prostoru oschnout, a teprve pak ji volně naskládáme do sklenic. Otevřené sklenice necháme stát ve sklepě a podle potřeby vytahujeme.

Pórek má tu vlastnost, že roste i ve váze. Když potřebujeme, aby dlouho vydržel, dáme ho do zavařovací sklenice s vodou – jako do vázy. Voda ale smí omývat jen kořínky. Ponořená cibule by zahnívala. Vodu šetrně doplňujeme jak vysychá a pórkovou zeleň si odřezáváme.

Sklep, půda i špajz už jsou plné zeleniny zavařené na všechny způsoby. Mrazák už také přetéká. Mrkve, petržele, celeru a další zeleniny je ale pořád víc, než stíháme sníst. Jak se dá konzervovat zelenina bez chemie? Očištěnou zeleninu omyjeme a chvilku povaříme (ne uvaříme!) v osolené vodě. Necháme ji v cedníku okapat. Podle druhu zeleniny ji už můžeme mít naporcovanou (petrželku na půlku, květák na růžičky) tak, jak ji budeme používat do pokrmů. Okapanou zeleninovou směs naplníme do sklenic a pečlivě zavíčkujeme. Láhev ponoříme do studené vody a sterilujeme 25 minut při 80 stupních. Pokud by měly sklenice tendenci plavat, zatížíme je. Po vyjmutí je horké obrátíme víčkem dolů a vychladlé poskládáme k použití. Takto jednoduše upravená zelenina nevysychá.

Soused, který sklízí na své „plantáži“ nadúrodu vlašských ořechů, mě podaroval sklenicí sterilovaných jader vlašských ořechů. Byly tři roky staré a nebyl v nich jediný červík. Chutnaly jako čerstvé. Vyloupaná jádra vlašáků prý jednoduše sesype do sklenice a bez vody uvnitř, bez čehokoli, steriluje 25 minut při 80 stupních.

Jsou ořechy, které rozlouskneme mezi prsty, maximálně mezi zuby. Pak rostou tak tzv. kameňáky, které jdou ztuha i louskáčkem. I s těmi si ale víme rady. Ořechy v hrnci zalijeme studenou vodou, uvedeme do varu a pět minut vaříme. Scedíme a necháme ještě pod pokličkou dojít do vychladnutí. Jednoduše je pak vyloupeme. Skladujeme v papírovém pytlíku, aby se nekazily!

Když se rok vydařil a švestky už máme zkapalnělé, zavařené, vychutnané v koláčích a povidla navařená, je čas myslet na zimu. Zkusme masité, už ne tak krásné plody švestek, usušit. Plody rozložíme v jedné vrstvě na plechu (nejlépe na pečicí papír) a v předehřáté troubě sušíme při 55 stupních. Jinak popraskají. Celé sušení trvá asi osm hodin, přičemž můžeme plech občas vyndat a švestky nechat vychladnout. Pokud si chceme opravdu „zařádit“, můžeme opatrně vyjmout pecky a nahradit je mandlí nebo ořechovým jádrem. Usušené švestky necháme ještě pár dní dýchat ve volném prostoru a pak je uskladníme ve sklenici.

Všestranně zdravá a aromatická pochutina z vlastního záhonu nám může pomáhat celý rok. Uchovávat ho můžeme třeba v mrazničce – oloupané stroužky v nádobce s víkem, kde si vždy jen odebereme potřebné množství a ještě zmrzlé prolisujeme do pokrmu.

Tip: Zkuste česnekovou pastu, česnek v oleji či v soli! Na pastu prolisujeme půl kila oloupaných stroužků česneku, promícháme s 200 g soli a 100 g oleje. Necháme přejít varem a ještě horké plníme do malých skleniček. Pak jednoduše přidáváme do pokrmů lžičkou.

Česnek v oleji. Očištěné, oloupané stroužky česneku prostě zalijeme olejem a zavíčkujeme v malých (přesnídávkových) skleničkách. Až je vypotřebujeme, olej nevyléváme! Je výborný pod maso, do salátů…

Česnek v soli. Vydrží také po celý rok (prý i dva roky). Stačí očištěné stroužky promíchat se solí a zavíčkovat ve skleničkách.

Je to věčný koloběh - chvíli se těšíme ze svých zásob, vetšinu roku však tvrdě dřeme na záhonu či v kuchyni. Je to ale radost - každý kousek zeleniny jsme měly v ruce několikrát - při sázení, sklizni i při konzervaci. Víme o něm všechno, a to hned jinak chutná!