Článek
Nikdy mne nepřijali na vysokou školu, jelikož nejsem zrovna dobrá matematička (toť má další neschopnost). V článku „ Co vše mne naučily moje děti“ jsem vypsala několik pro mne důležitých faktů, které se nyní dají rozšířit. Stalo se něco velmi záhadného. Troufám si to nazvat přírodním úkazem, s jistou dávkou přehnanosti i vědeckým zázrakem. Díky svým dětem jsem pochopila princip pravděpodobnosti a okrajově i princip přímé úměry.
V opojném záchvatu matematického osvícení mého já jsem vyvinula pár teorií. Zde jsou:
- „Pravděpodobnost, že se vaše dítě potřísní minimálně polovinou obsahu jogurtu, je tím větší, čím kratší dobu je oděno do čistého pyžama či jiného čerstvě vypraného a pracně vyžehleného ošacení.“
- „Pravděpodobnost, že se vašemu dítěti bude chtít na záchod, je přímo úměrná počtu vrstev, do kterých jste ho právě navlékli. Zvyšuje se v případě, že pod vrstvami oděvu se skrývají kalhoty s laclem.“
- „Pravděpodobnost, že si vaše dítě vzpomene na ztrátu příruční hračky, je nejvyšší v momentě opouštění podzemní garáže supermarketu. Pravděpodobnost nalezení této hračky je nulová, avšak pravděpodobnost hysterického záchvatu je takřka stoprocentní.“
- „Pravděpodobnost vyslovení nevhodného slova vaším dítětem je přímo úměrná počtu lidí, kteří se právě nacházejí ve vaší blízkosti.“
- „Pravděpodobnost, že se vaše dítě odmítne oblékat, je přímo úměrná tomu, jak moc zrovna spěcháte.“
- „Pravděpodobnost brzkého vstávání vašich dětí je nejvyšší v sobotu a v neděli, na bodě nula se nachází od pondělí do pátku.“
- „Pravděpodobnost, že se vaše dítě pochopitelně pouze omylem ocitne po kotníky v kaluži, je přímo úměrná vzdálenosti mezi vaším domem a místem, kde se právě nacházíte.“
Jsem natolik nadšená pochopením přímé úměrnosti a pravděpodobnosti, že jsem se rozhodla zabrousit i do jiných vědeckých disciplín, jako je například filosofie nebo sociologie. Své teorie tedy rozvíjím dál a pečlivě zaznamenávám.
Doufám, že se mi dnes podařilo předat vám své poznatky v takové formě, že i vy jste pochopili základní matematické principy, o kterých jsem se zmínila. Pokud máte důkazy, které mé teorie podloží či vyvrátí, nezapomeňte se podělit i s ostatními.
Avšak jedinou mnou prokázanou a skutečně fungující teorií je: „Kdo je připraven, není zaskočen.“ (Z čehož vyplývá, že s sebou všude tahám tašku s náhradním oblečením, pitím, svačinkou, gumičkami, sponkami, několika druhy náhradních hraček, a hlavně nepořizuji kalhoty s laclem).
