Hlavní obsah

Uštvaná matka: Nejsem elegantní matka, a je mi to jedno!

Foto: Petr Makovička

Umíte doběhnout děti na jehlových podpatcích? Já ne.

Taky se vám stává, že listujete časopisem a zatlačíte slzu v oku nad pohledem na perfektně upravené, dokonale oblečené maminky? Já jsem si tato periodika přestala kupovat, protože jsou plná vyfabulovaných klišé.

Článek

Všechno je to reklamní nesmysl. Je velice malé procento žen, které i v mateřství vypadají vždy upraveně a takřka nažehleně. Nedokážu si ani představit, že bych ráno vstávala o hodinu dřív, než vstanou mé děti, abych se mohla upravit. Zaprvé make-up nepoužívám a zadruhé nejsem přece blázen. Klasický scénář jedné domácnosti s dětmi probíhá tak, že máma ráno vstane, jakmile uslyší divný zvuk naznačující blížící se problém, vyčistí si zuby, stáhne vlasy do copu, a funguje jako parostroj. Bez šminek, bez módních doplňků.

Mně připadá naprosto normální, že se žena přizpůsobí podmínkám a jisté věci ve svém životě upozadí, v tomto případě vzhled. Žena se vlastně stále, po celý svůj život přizpůsobuje. Alespoň já osobně to takto vnímám. Přizpůsobujeme se těhotenství, mateřství, manželství, rodinným vztahům, dětem, práci. A proč? Co z toho vlastně my osobně máme? No přece radost ze spokojenosti druhých. Nakonec je nám ale vyčteno, proč o sebe víc nedbáme. No proč asi? Nemáme na to peníze, protože je raději vrazíme do kvalitního jídla a oblečení pro své děti. Nemáme na to čas, protože místo tří hodin strávených u holiče pojedeme raději s dětmi do zoo.

Je mi často domlouváno, proč se víc nenamaluji, proč si nezajdu ke kadeřníkovi nebo ke kosmetičce. Vcelku je mi to jedno. Nechodím tam, protože to zkrátka nemám ráda. Nebaví mě to. Jdu tam jednou za půl roku z nutnosti, to když ta hrůza na hlavě už nejde ani učesat, a stejně tam celé tři hodiny jen trpím. Nechci tlachat o nesmyslech s cizím člověkem během toho, co se mi hrabe v lebce a snaží se mi nevyškubat vlasy z hlavy. Nechci už nikdy v životě navštívit kosmetičku, protože jsem dospěla k názoru, že všechny jsou sadomasochistky. Trhání obočí se pro mě stalo noční můrou a ta voděodolná řasenka, kterou mi polechtala kosmetička oční bulvy, skutečně nešla smýt. Tři dny. Make-up mi zaneřádil bílý rolák a se rtěnkou na mých již tak plných rtech jsem vypadala jako kačer Donald.

A já se směji při pohledu na reklamní billboardy, kde maminka v lodičkách na vysokém podpatku a s dokonalou vizáží stojí s dětmi u prodejny kočárků a hraček. Dokážete si představit, že se jí děti rozutečou a ona je bude s kabelkou na paži a v podpatcích nahánět po zámkové dlažbě? Já si to představit dokážu a tyto fantazie mě poměrně baví. Cítím se pak jako ryba ve vodě ve svých šest let starých teniskách, zánovních riflích a praštěným triku, s batohem na zádech. Mám totiž obě ruce volné, a můžu hbitě reagovat.

Ano, obrázky vypadají krásně a ženy na nich jsou nádherné. Ale realita je jiná. V realitě totiž počítáme jako maminky s nepředvídatelnými situacemi, a ty by se nám na jehlách těžko řešily.

Zajděte si ke kosmetičce a kadeřnici, pokud vás to baví. Zkrášlete se, pokud skutečně chcete a cítíte se potom líp. Ale já to dělat nebudu, protože to ke mně nepasuje. A nepasuje-li to ani k vám, nijak se tím netrapte. Každá žena je krásná, ať už je namalovaná a krásně oblečená, anebo není. Krása ženy se totiž skrývá pod povrchem.

P. S.: K pedikérce už vůbec nemůžu, tam bych se počurala smíchy.

ynezorPumanzeSaNyknalC