Hlavní obsah

Úzkostlivé matky, které se pořád bojí: Jak tím ubližují dítěti?

Foto: Profimedia

Přílišná péče, i když dobře míněná, může dětem hodně uškodit

Je jí rok, neleze, nestaví se ani nechodí. Nikdy neochutnala rohlík, nezkusila, jaké to je mít v ruce písek. Maminka ji totiž nepustí z ruky, tak moc se o ni bojí! Jak může dítěti přílišná péče uškodit?

Článek

Ivana (39) svou roční holčičku miluje nade vše. Stará se o ni pečlivě, dalo by se říct, že až příliš. Ve všem totiž vidí jen nebezpečí, které na její dcerku číhá. V trávě ji nenechá, protože by mohla chytit klíště. Písek je zase špinavý a mohla by tam chytit žloutenku. Volný pohyb po bytě také nepřichází v úvahu, všude jsou samé rohy, proto holčička tráví svůj čas jen v maminčině náručí, případně v malé ohrádce či kočárku.

Podle odborníků je ale tohle spíš děsivý přístup k výchově, který může dítěti hodně uškodit. Koneckonců možná i proto Eliška ještě ani neleze, natož aby chodila.

Kdo se bojí?

Každý rodič se samozřejmě o své dítě bojí, ale s pomocí instinktu a v zájmu přirozené dětské snahy objevovat svět to většina z nich zvládne držet v rozumných mezích. Sklony k přílišné úzkostlivosti mívají následující typy matek:

  • Starší maminky
  • Matky vymodlených dětí
  • Matky, které tak byly samy vychovávány
  • Ženy, co rády plánují, chtějí mít vždy vše pod kontrolou

Jakkoli ale můžou jejich výchovné postupy působit na první pohled dobře (jsou to velmi zodpovědné matky, které své děti milují, ochraňují a snaží se pro něj dělat to nejlepší), je jejich jednání nebezpečné.

Foto: Profimedia

Každá matka se o své dítě bojí, ale je třeba obavy překonat a dopřát dítěti prostor pro rozvoj

Takhle to dětem škodí

Lze bez nadsázky říct, že svou péčí škodí na všech možných úrovních – negativně ovlivňuje vývoj dětského imunitního systému, fyzický i psychický vývoj.

Imunita –Dítě jednoduše musí přijít do kontaktu s okolním světem, se vším, co mu nabízí. „Z hlediska budování imunity se dítě potřebuje setkat s mnoha podněty, na které je imunitní systém nucen reagovat. Tak se vlastně učí rozpoznávat, s čím musí bojovat, aby sám sebe ochránil,“ vysvětluje psycholožka Anita Michajluková z Centra zvyšování psychické odolnosti. Naprostá sterilita dítě drží v jakési uměle vybudované ochranné kleci, ze které ale jednoho dne stejně vystoupí, ale jeho organismus na to nebude připraven.

Fyzický vývoj –K tomu, aby se dítě naučilo sedět, lézt a chodit, potřebuje prostor. Musí mít možnost si tyto dovednosti osvojit a natrénovat. A aby se nezranilo, musí získávat zkušenosti. „Dítě se potřebuje krůček po krůčku naučit, kam nemá strkat prstíčky, že kamna pálí, že když se pokusí slézat ze schodů po hlavě, spadne a bolí to. Že pampeliška je hořká a písek také nechutná nejlépe,“ vyjmenovává Anita Michajluková.

Psychický vývoj –Tím, jak je dítěti upírán osobní prostor, nemá možnost reagovat na svět. „Je vlastně jen poslušný nástroj maminky. Vyrůst z něj pak může ustrašená osobnost bez vlastního názoru, s nízkým sebevědomím a s nezdravou fixací na matku,“ varuje psychoterapeutka pro děti, rodiny a mezilidské vztahy Lucie Mucalová.

Foto: Profimedia

Z věčně opečovávaného dítka může vyrůst ustrašený a nesebevědomý jedinec

Nech dítě žít!

Velmi těžká je tato situace pro blízké takové ženy, většinou totiž nevědí, jak ji přimět ke změně. Prvním krokem by měla být klidná komunikace. „S klidem a respektem jí vysvětlovat, co to pro dítě může znamenat. Že si sice váží její péče, ale dítě potřebuje ke zdravému vývoji i volnost, prožitky, zkušenosti, úspěchy, ale i pády,“ radí Lucie Mucalová.

Tatínci by pak i za cenu nějakého konfliktu měli trvat na tom, že budou s dítětem trávit určitý čas o samotě, kdy mu mohou dopřát chybějící podněty a zkušenosti.

Pokud je ale ratolest již nějak zpomalena ve vývoji, případně matka opravdu své obavy nezvládá a nehodlá nic měnit, končí legrace. Je čas vyhledat odborníka a s pomocí terapeuta ženu úzkosti zbavit.

Znáte takovou příliš úzkostlivou matku? Máte někoho takového ve svém okolí?

ynezorPumanzeSaNyknalC