Hlavní obsah

Záchrana čtvrtého bratra a pacifista ve druhé světové: válečné filmy podle skutečných událostí

Foto: Dan Materna / MAFRA / Profimedia

Foto: Dan Materna / MAFRA / Profimedia

Ve válce vlastně nikdy nikdo nevyhrává, obyčejní lidé trpí na obou stranách. Nejen válka na Ukrajině dokazuje, jak snadno si tohle mnozí političtí představitelé nepřipouštějí. I o tom vyprávějí filmy, které vznikly na základě skutečných příběhů.

Článek

Válečné snímky patří k oblíbenému filmovému žánru. A nejen ty, co oslavují hrdiny – diváckými hity jsou i filmy, které ukazují hrůzu a nesmyslnost takového počínání a diváci si u nich rozhodně neoddychnou. Obzvlášť mrazivé jsou pak ty, které jsou natočené podle skutečných událostí. Víte, které válečné filmy mají reálný základ?

Poslechněte si také podcast IF se stíhacím pilotem: 

Zachraňte vojína Ryana (1998)

Dnes už je to filmová klasika. Snímek režiséra Stevena Spielberga (75) ověnčený pěti Oscary začíná vyloděním spojeneckých vojsk na pláži v Normandii, k níž došlo 6. června roku 1944, a která se proměnila v naprostý masakr. Scéna trvala téměř půl hodiny a divákům hrůzy války vylíčila na tu dobu s nevídanou intenzitou. Traduje se, že leckde houfně opouštěli kinosály, tak drastické záběry prostě nezvládli.

Následný děj je pak vlastně úplně jednoduchý. Kapitán Miller (Tom Hanks, 51) se spolu s pár dalšími vojáky vydává na příkaz náčelníka generálního štábu do válečné zóny hledat vojína Jamese Francise Ryana (Matt Damon, 51), posledního ze čtyř bratrů, který ve válce ještě nepadl. Jde vlastně o projev lidskosti, snahu zmírnit utrpení jedné matky, která přišla již téměř o vše, a důkaz toho, že i jeden jediný lidský život má nevyčíslitelnou cenu.

Samotný děj čerpá z příběhu skutečného vojáka jménem Frederick „Fritz“ Niland, jehož dva bratři zemřeli v Normandii a třetí byl nezvěstný po seskoku v Indočíně. Po Fritzovi tak začala pátrat zvláštní jednotka, aby ho dopravila domů. Taková byla skutečně válečná politika USA. V roce 1942 zemřelo na americkém křižníku hned pět bratrů z jedné rodiny (i několik dalších skupin sourozenců), a tak později vešla v platnost takzvaná „politika jediného přeživšího“, „sole-survivor policy“ neboli směrnice 1315.15. V případě smrti sourozenců měl být vždy poslední přeživší sourozenec okamžitě zbaven vojenské služby a vrátit se domů.

Foto: ©DreamWorks/Courtesy Everett Collection/Profimedia

Tenhle film způsobil ve své době obří poprask kvůli silnému realistickému vykreslení války a drastickým záběrůmFoto: ©DreamWorks/Courtesy Everett Collection/Profimedia

Schindlerův seznam (1993)

Opět Steven Spielberg a opět obrovský úspěch. Schindlerův seznam získal hned sedm Oscarů, včetně toho za nejlepší film a pro nejlepšího herce v hlavní roli, kterého si odnesl Liam Neeson (69).

Předloha byla také na základě skutečných událostí a jeho hlavní hrdina Oskar Schindler je reálná historická osoba. Rozhodně to ale není prvoplánový hrdina. Muž, který se narodil v německé rodině žijící v Česku, byl členem nechvalně proslulé NSDAP. Sukničkář, kontroverzní obchodník, spolupracovník nacistické vojenské výzvědné služby, muž, který pro svou továrnu v polském Krakově využíval utlačované Židy jako levnou pracovní sílu, na druhou stranu jim dal šanci na přežití a později výrazně pomáhal i dalším z krakovského ghetta.

Nakonec díky němu válku přežilo více než tisíc Židů, které přesunul do muniční továrny v Brněnci na Moravě, a ti tak díky tomu neskončili ve vyhlazovacích či koncentračních táborech.

Na to, zda byl Schindler skutečně hrdina, který v sobě nakonec našel lidskost, nebo to byl prostě opravdu jen tvrdý obchodník, se názory stále liší. Nicméně více než tisíc zachráněných lidských životů, ať už byla jeho motivace jakákoli, na svém kontě má.

Foto: Profimedia.cz

Tenhle snímek je filmová klasikaFoto: Profimedia.cz

Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny (2016)

Režie se u snímku ujal Mel Gibson (66), známý pro své velkolepé story. Příběh je i tady poměrně jednoduchý, ale o to silnější. Desmond (hraje ho Andrew Garfield, 38) odmítá z osobních i náboženských důvodů zbraně, a to nejen jejich použití, odmítá se jich byť jen dotknout. Přesto cítí povinnost narukovat a bojovat za mír v druhé světové válce. A tak se jako medik a zdravotník ocitne na bojišti vyzbrojen jen lékárničkou. Přesto se během dobývání útesu Hacksaw Ridge odmítne schovat a sám odtamtud evakuuje zraněné vojáky. Čelí palbě, sám je pak zraněn granátem, ale výsledkem jeho odvahy je 75 zachráněných lidských životů.

Foto: Profimedia.cz

Andrew Garfield byl za roli Desmonda Dosse nominován na OscaraFoto: Profimedia.cz

Americký sniper (2014)

Hlavním hrdinou snímku je americký sniper Chrys Kyle (†38), odstřelovač, který se účastnil čtyř misí v Iráku, na svém kontě měl 160 zastřelených nepřátel a na jeho hlavu byla dokonce protivníky vypsána odměna. To jsou fakta, které ve své autobiografické knize uvedl sám Kyle.

Jeho příběh zaujal Clinta Eastwooda (91), který na základě životopisné knihy natočil film, ten si ale částečně upravil dle svých představ. Skutečný Kyle totiž neměl se zabíjením problém, naopak se dokonce nechal slyšet, že ho mrzí, že nezabil víc protivníků, protože to chápal jako svou povinnost. Toho filmového ale zabíjení psychicky ničilo, trápí ho brát životy.

Opravdový sniper také neměl žádné ikonické protivníky, nikoho, s kým dlouhodobě bojoval a vzájemně si usilovali o život. Proto si takové postavy musel Eastwood vymyslet, což je ale pochopitelné, film jednoduše musí mít nějaký poutavý děj.

Foto: Profimedia.cz

I Bradley Cooper (47) si za roli amerického odstřelovače Chryse Kylea vysloužil nominaci na OscaraFoto: Profimedia.cz

Lidice (2011)

I čeští filmoví tvůrci se tématu války často věnují a jedním z takových snímků jsou i Lidice režiséra Petra Nikolaeva (64). Film o jedné z největších válečných tragédií na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, o vypálení vesnice Lidice, které nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Více než právem tenhle film získal hned sedm nominací na České lvy, nakonec si ale neodnesl sošku žádnou.

Filmové drama se rodilo poměrně dlouho a historické události zobrazuje podle historiků i pamětníků poměrně přesně.

Foto: Dan Materna / MAFRA / Profimedia

Jedním ze smutných mement druhé světové války jsou samozřejmě vypálené LidiceFoto: Dan Materna / MAFRA / Profimedia

Nabarvené ptáče (2019)

Film Václava Marhoula (62) Nabarvené ptáče vznikl podle předlohy stejnojmenné knihy Jerzy Kosińskiho (†57). Je to syrový příběh malého židovského chlapce, který se po smrti tety sám a bez pomoci protlouká východoevropským venkovem. Utíká před nacisty, čelí násilnostem, lidské krutosti, fyzické bolesti, bojuje o holý život. Vykoupení ale nepřichází ani po válce, kdy přichází snad ještě těžší boj – o svou duši, o pochopení sebe sama.

Kniha Nabarvené ptáče (a tedy ani film) není čistou autobiografií Kosińskiho, ale částečně je jeho dětstvím inspirována. Kosiński, který má židovský původ, totiž válku prožil na polském venkově, kde se i s rodinou schovával. Takové hrůzy, jaké v knize popisuje, ale nejspíš neprožil, podle řady historiků se jemu a jeho blízkým na polském venkově dostalo naopak přijetí a pomoci. To ale nic nemění na tom, že takové hrůzy se v historii odehrávaly.

Foto: Profimedia.cz

I u tohoto filmu řada lidí odcházela z kinosálu, tíhu snímku prý unese jen málokdoFoto: Profimedia.cz

Války máte dost? Zkuste super akčňák s ženou jako hlavní hrdinkou. Tělo bohyně, mozek Einsteina aneb Sexy špionky ve filmu

Reklama