Článek
Na auto potřebujete řidičák, na stříhání vlasů výuční list a na zapojení televize návod. Na výchovu dítěte paradoxně nic.
Malé děti učíte chodit na nočník, pak abecedu, a frk... je jim 20 a tváří se, jako když vás vidí poprvé. Všechny ty hodiny, týdny a měsíce, kdy jste je přenášeli přes místa, která nedokázaly samy projít, jsou zapomenuty. Najednou proti sobě stojí dva dospělí lidé a zápasí o své místo na slunci.
Večer vám pláčou v kuchyni, že Tereza za nic nestojí, že je holka bez morálky, která dá každému. Druhý den se ozývá z pokoje juniora „chichichi chacha“, a když rozčepýřený junior z pokoje vyjde, dozvíte se, že je tam pod dekou s Terezou, která je fajn, milá, vlastně skvělá. A že ji včera pomlouval? To je blbost, to jste špatně rozumněla a vůbec, celé jste to překroutila a dejte pokoj.
Dospělé dcery nejsou o nic lepší. Když se dcera zeptá na radu, rády ji naivně podáme. Jen co radu vyslechne, přijde výčitka, že jí nedáváme svobodu a právo na vlastní názor. Ani nestačíte mrknout a dojde vám, že dotaz na radu byl formální a dcera očekávala jen aplaus za názor svůj.
Malé děti vám berou spánek růstem zubů a ty velké růstem svého já. Bdíte po nocích a trápíte se svými chybami, jejich chybami a zase nevíte, co bylo dřiv. Jestli slepice nebo vejce.
Kdyby člověk dostal v porodnici k dítěti individuální návod, všech následujícich konfliktů a chyb by byl ušetřen. Stačilo by nalistovat příslušnou kapitolu, a výchovný krok by proběhl s úsměvem.
- Dítě nejí špenát? Mrkněte do návodu. Na straně 3 píšou: Tento model špenát nejí, začne až v dospělosti.
- Dítě v patnácti lže a odmlouvá? Na straně 24 píšou: Nezvyšujte hlas, tento model z puberty do tří let vyroste a odmaturuje.
- Dítě střídá partnery? Na straně 30 píšou: Tento model se nikdy neusadí, berte to sportovně a netrapte se.
Kéž bychom takovou příručku měli. Nemáme. A tak se musíme vztekat, trápit a instinktivně hledat správná výchovná řešení. Je to ve všech rodinách, a dokonce se to dědí. Ani má 89letá matka mi nedá pokoj. Když od ní odcházím, volá na mě z okna:
„A vem si čepici, nebo nastydneš!"
„Mami, proboha, je mi 51 let, dej mi už pokoj!"
A zase měla pravdu. Čepici jsem si nevzala, a nastydla jsem. Hezký den.
P.S. Znáte to?
