6 zdravých návyků, které nejsou zas tak moc zdravé. A mohou vám dokonce uškodit!

Zdravý životní styl je mantrou dneška. Zaručenými zásadami, které zajistí dlouhověkost a stoprocentní prospívání, se to na internetu i v časopisech jen hemží. Je ovšem potřeba zapojit selský rozum a na některé rady se dívat s opatrností, protože se v praxi mohou minout účinkem a zapůsobit spíše opačně. Některé zdravé návyky totiž nemusejí být tak zdravé, jak se tváří. Pamatujte, že pro zdraví je klíčová pestrost, ne množství. Na co si tedy dávat pozor?

Čerstvé ovoce a zelenina obsahují vitaminy a minerály, které prospívají celkovému zdraví. A je pravda, že ke každé denní porci bychom měli sníst něco od čerstvého ovoce a zeleniny (600 g v poměru 2:1 ve prospěch zeleniny). Nic by se ale nemělo přehánět, protože čerstvá zelenina je sama o sobě poměrně těžko stravitelná. Ideální úprava je v páře, kdy se stravitelnost zlepšuje, zelenina pak šetří trávicí systém, ale zůstává plná klíčových živin.

>>>Salát jako jedno jídlo dne aneb Jak zvýšit příjem zeleniny

Přidaný cukr je zlo, které se vyplácí omezit, nebo vyloučit z jídelníčku úplně. Není ale dobrý nápad začít produkty s cukrem nahrazovat těmi „bez cukru“ – ať už svačinkami nebo limonádami. Ty jsou totiž sice nabízeny jako zdravé alternativy, ve skutečnosti ale obsahují umělá sladidla a cukerné alkoholy (xylitol, sorbitol). Ty mohou jednak ovlivnit schopnost těla zpracovávat glukózu, jednak narušit rovnováhu střevního mikrobiomu a dále vyvolat nadýmání, plynatost či průjem. Lepší je volit varianty slazené například datlemi, medem nebo třeba javorovým sirupem.

Je považována za kartáč střev prospívající celkovému zažívání. To je určitě pravda, stejně tak ale platí, že nadbytek vlákniny může zapříčinit nadýmání, plynatost i zácpu. Doporučená denní dávka vlákniny je 25-30 g. Její příjem je důležité navyšovat postupně a nezačít zprudka ze dne na den. Střevní bakterie totiž potřebují čas, aby se optimálnímu příjmu přizpůsobily a naučily se s ním pracovat.

V souvislosti s vlákninou se často zmiňuje nutnost pít velké množství vody, která tělu pomáhá ji vstřebat. A jsme u pitného režimu – pít, pít, pít. Jenže i tady platí, že všeho moc škodí. Dospělý člověk by měl na kilogram tělesné hmotnosti vypít 35 mililitrů vody, zvýšená potřeba je potom při sportu a ve vedru. Není ale nutné se přepíjet, pozor také na nárazový příjem většího množství vody, kdy si myslíte, že doženete resty za celý den. Obojí zatěžuje ledviny i srdce a oslabuje jejich funkce.

Šťávy mohou být skvělým doplňkem, v žádném případě by ale neměly aspirovat na nahrazení kusového ovoce nebo zeleniny. Má to jednoduchý důvod. Odšťavněním se totiž vytratí vláknina, stoupne podíl cukru a kalorií a zvýší se glykemický index nápoje. To se může projevit na vyšší hladovosti a případně na nárůstu váhy. Lepší než šťávy je proto zařadit do jídelníčku smoothie tvořená rozmixovanou zeleninou a (nebo) ovocem, což zachovává podíl vlákniny.

Jsou potřebné pro fungující obranyschopnost, pomáhají opravovat tkáně a tvoří základní stavební jednotky svalů. Bílkoviny tělo potřebuje, jejich nadměrné množství ale může zatěžovat rovnováhu střevního mikrobiomu. Doporučované množství pro běžnou populaci je 0,8-1 g/kg tělesné váhy. Nadbytek se projeví nadýmáním, plynatostí nebo i zácpou. Dobré je také kombinovat bílkoviny z živočišných (mléčné výrovky, vejce, maso) i rostlinných zdrojů (luštěniny).

Odborná konzultace s Lucií Tvrdoňovou, výživovou specialistkou a autorkou projektu Krabičkujeme

Co o vašem zdraví napoví větry a nadýmání?