Dlouhé sezení nemusí být jen škodlivé. Tělo při něm trpí, ale mozku se líbí a může mu i prospět

Dlouhé sezení je postrach moderní doby – bolí z něj záda, tuhnou kyčle, metabolismus zpomaluje a tělo vám dává jasně najevo, že takhle si život nepředstavovalo. Jenže máme i dobré zprávy: ne každé sezení je stejné. Záleží na tom, co u něj děláte. Zatímco tělo při dlouhém vysedávání trpí, mozek může být překvapivě spokojený – pokud ho nenecháte zahálet.

Sedíte dlouho a pak vás „táhne“ noha, píchá v bedrech nebo cítíte brnění? „Bolesti zad často nevznikají přímo v páteři, ale z napětí hluboko v oblasti pánve a kolem kyčlí,“ vysvětluje Zuzana Rybářová, pohybová specialistka a lektorka kurzů Restart těla.

Dlouhé sezení stahuje sval piriformis, malý hruškovitý sval hluboko v hýždi, který může dráždit sedací nerv a pak pociťujete bolest vystřelující do nohy. Pomáhá krátké protažení a cvičení, které uvolní kyčle i bedra.

Sedavý způsob života má i další vliv na zdraví. Studie BMC Public Health ukazuje, že hlavně práce z domova snižuje zásadně fyzickou aktivitu. Odhady říkají, že od doby, kdy je stále častější, se prodloužila denní doba sezení o půl hodiny a snížil se počet kroků o více než 2 500 denně – což zvyšuje riziko metabolických a kardiovaskulárních problémů.

>>> Bolí vás záda? Není to vždy jen vaše vina. Vady a nemoci páteře je nutné řešit už od dětství!

Zatímco tělo při dlouhém sezení protestuje, mozek může být spokojený – pokud ho nenecháte zahálet. Výzkum publikovaný v Journal of Alzheimer’s Disease ukázal, že aktivní sezení, tedy takové, při kterém čtete, pracujete na počítači, hrajete hry nebo luštíte křížovky, je spojeno s lepší pamětí a nižším rizikem Alzheimerovy choroby, protože při tom mozkové buňky trénujete podobně jako tělo v posilovně.

Naopak pasivní sezení, typicky sledování televize, riziko kognitivního úpadku zvyšuje – není tedy sezení jako sezení!

Mnoho lidí musí při práci sedět, takže mají logicky strach, jak se to podepíše na jejich zdraví. Tělo jistě nepoděkuje, ale mozek by mohl být spokojený. Závisí ale na tom, jak ho při práci vytěžujete. Pokud sedíte a jen mechanicky klikáte nebo děláte mechanickou práci, mozek se fláká stejně jako při televizi.

To, že dlouho sedíte, může mít vliv i na to, jak úspěšní budete v práci! „Dlouhé sezení bez přestávek zvyšuje únavu, snižuje koncentraci a může vést k vyhoření,“ říká Michal Španěl, datový analytik a psycholog z JenPráce.cz.

Proto se doporučuje dělat každou hodinu pěti- až desetiminutové pauzy, které zlepšují pozornost i výkon. Pomáhá i technika Pomodoro, která spočívá v tom, že 25 minut pracujete, pak si dáte 3–5 minut pauzu na protažení (třeba si dojdete pro sklenici vody) a po čtyřech takových blocích si dáte delší, zhruba čtvrt- až půlhodinovou pauzu.

Jestli si říkáte, že celodenní sezení v práci napravíte večerní návštěvou fitka, tak to bohužel není pravda. Dlouhé sezení zpomaluje metabolismus a má na tělo další negativní dopady (prý horší než kouření), které ani večerní poctivý trénink nenapraví, i když samozřejmě je prospěšný. Klíčem k nápravě je právě pohyb během dne, který naruší ono sezení.

Máte sedavé zaměstnání? Tyhle cviky provádějte každý den!