Článek
Miluje drby, obzvláště ty z pera tajemné Lady Whistledownové, je panovačná, majetnická, ale ve skrytu duše je to žena s dobrým srdcem a za vše může její nelehký osud. Královna Šarlota ze seriálu Bridgertonovi totiž vládne celé Británii a Irsku, protože král Jiří, její životní láska, je psychicky nemocný.
Rozdíl mezi fikcí a realitou
O tom, že příběhy rodiny Bridgertonových, jsou zcela smyšlené, diváci nikdy nepochybovali. Přesto už zhltli čtyři série. Milostné peripetie londýnské smetánky na počátku 19. století je doslova pohltily a nyní napjatě čekají na další sérii.
Všemi díly se ale prolíná i tak trochu tajemný životní příběh královny Šarloty, který tvůrci odhalili už v roce 2023 ve spin-offu věnovanému jen a jen jí. A ten má navíc i reálný historický základ – předlohou této postavy je skutečná královna Šarlota Meklenbursko-Střelická. Opravdu byl král Jiří III. její životní láska? Byl skutečně šílený, a ona ho i tak milovala? A skutečně měla tmavou barvu pleti?
Seznamte se se skutečnou Šarlotou
Narodila se v roce 1744 jako princezna vévodství Meklenbursko-Strelitz na území dnešního Německa. Ve srovnání s velkými královskými dvory šlo v podstatě o málo významné vévodství, a tak se dá říct, že malá Šarlota žila vlastně obyčejný až provinční život. Jenže právě „bezvýznamnost“ jejího vévodství byla tím, co ji dostalo na britský trůn.
Nový mladý britský král Jiří III. totiž nutně potřeboval nevěstu, co by dala trůnu dědice. Měla být samozřejmě urozená, ale ne z příliš významného rodu, aby zájmy její rodiny nenarušovaly zájmy Británie. Přesně taková byla tehdy sedmnáctiletá Šarlota.
Její rodina na sňatek kývla a mladinká princezna tak putovala do Anglie – země, kterou neznala, nikdy ji nenavštívila, anglicky neuměla ani slovo. Jen pár hodin po svém příjezdu řekla ano muži, kterého nikdy neviděla, a se kterým strávila zbytek svého života.
V tomhle seriál rozhodně nelhal…
Byla to láska
Pravdu, byť samozřejmě pro film výrazně zromantizovanou, měl seriál i v tom, že tihle dva se do sebe zamilovali. Těžko říct, zda šlo o skutečné milostné vzplanutí, nebo spíš o smysl pro zodpovědnost, který Šarlotě ani Jiřímu nechyběl, ale jejich manželství bylo na tehdejší poměry skutečně velmi harmonické.
Král Jiří III. po svatbě nikdy neholdoval záletům, neměl na svém dvoře žádné milenky – vypadá to, že jedinou ženou v jeho životě tehdy byla skutečně Šarlota. A podle historických pramenů se jí snažil pobyt v Anglii ulehčit, co to jen šlo.
Relativně krátce po svatbě jí pořídil sídlo na okraji Londýna, kde byl klid a více volnosti než na dvoře. Říkalo se mu „královnin dům“ a dnes je to slavný Buckinghamský palác. Šarlota zde nemusela tak moc dbát přísných pravidel královského dvora, naopak se mohla věnovat věcem, které ji bavily a činily radost. A hlavně se tak mohla vyhnout králově matce, se kterou neměla moc dobré vztahy.
O tom, že to těm dvěma fungovalo, svědčí i fakt, že spolu zplodili celkem patnáct dětí (dva nejmladší synové v dětství zemřeli na neštovice), a Šarlota svou povinnost dát Británii dědice trůnu splnila. I když tlak, pod kterým kvůli tomu (právě především ze strany tchyně) nesla vždy těžce.
„Šílený“ král? Bohužel ano
Relativně spokojený život Šarlotě ale brzy začala komplikovat nemoc jejího muže. Král Jiří III. začal trpět podivnými záchvaty – míval při nich halucinace, dostával se mimo realitu, trpěl těžkými křečemi, býval agresivní vůči sobě i svému okolí, trpěl samomluvou, byl zcela dezorientovaný. I v tomto bodě se seriál relativně držel historických faktů.
V době, kdy psychiatrie v podstatě neexistovala, byl král brzy označován za šíleného a v době svých záchvatů (kterých přibývalo a navíc bývaly delší a delší) musel být v izolaci. Šarlota mu byla ale stále po boku. Byť sama byla vyděšená a utrápená, před veřejností zachovávala klid, a v podstatě za Jiřího převzala jeho povinnosti.
Co přesně králi bylo, nelze jednoznačně říct. Část historiků mluví o porfyrii, dědičné metabolické poruše, která může způsobovat (mimo jiné) i tyto záchvaty.
Psychiatři Peter Garrard a Vassiliki Rentoumi ale přišli s jinou variantou. Podle nich Jiří III. trpěl bipolární poruchou osobnosti. Zkoumali totiž dopisy, které během života napsal, a jasně poznali, které psal v době psychické pohody, a které naopak napsal v době ataky nemoci. To dokázal vytvořit větu, jež obsahovala stovky slov, květnatých výrazů a přívlastků, ale jen minimum sloves. Takové vyjadřování je typické pro stav mánie, po kterém pak přichází depresivní stavy.
Měla Šarlota tmavou pleť?
V seriálu Bridgertonovi není pochyb o tom, že je královna Šarlota tmavé pleti. Koneckonců ve spin-offu je osobou, která na britský trůn přináší rasovou rovnost a dvořanům s tmavou pletí přiznává stejná práva jako těm se světlou pletí.
V tomto případě jde sice spíš o zbožné přání tvůrců, věc, která dobře posloužila příběhu, ale s realitou toho nemá moc společného. Ale pozor, úplně „vycucané“ z prstu to také není. Teorie o tom, že byla Šarlota první černošskou nebo alespoň míšeneckou královnou, existuje.
Snědší pleť totiž nejspíš opravdu měla, její rod byl totiž spojen s portugalskou šlechtou. Zda ale měla opravdu i africké předky, to se neví – zastánci této teorie upozorňují na její portréty, kde má naopak až nepřirozeně světlou pleť, a je to prý důkaz toho, že v souladu s tehdejšími zvyklostmi se dvůr snažil její africký původ zamaskovat.
V tomto směru se veřejnost asi pravdu nikdy nedozví. Každopádně v tom zásadním seriál vlastně nelhal – Šarlota byla inteligentní, odvážná a milující žena, jež milovala svého muže, a statečně vzdorovala těžkostem, které si pro ni osud připravil.
Zemřela v roce 1818 ve věku 74 let, když s rodinou pózovala pro malování rodinného portrétu. Když vydechla naposledy, držel ji za ruku její nejstarší syn a budoucí král Jiří IV. Psychický stav jejího muže byl v době její smrti už tak špatný, že vlastně nechápal, že ovdověl. Král Jiří III zemřel o dva roky později ve věku 81 let.
Zdroj: National Geographic, Dotyk.cz, Deník.cz
