Článek
V podstatě jde jen o to zjistit, jaký jste typ v takzvaném systému VAK, což je zkratka pro slova vizuální, akustický a kinestetický. Ta popisují, jakým způsobem vnímáme okolí. Všichni samozřejmě používáme více svých smyslů, ale jeden z nich pro nás bývá dominantní. A při učení by tento měl dostat největší prostor.
Co si vybavíte ze včerejšího filmu?
Například vizuálně zaměření lidé potřebují informace hlavně v obrazové podobě. „Upřednostňují písemné instrukce a učení se z textu častěji než ze slyšeného, přičemž tyto texty by měly být členěné a ilustrované,“ popisuje pedagožka Jaroslava Vitoulová ve své diplomové práci zaměřené na učení žáků druhého stupně.
Jak poznáte, že máte vy nebo vaše dítě právě tento typ paměti? Vzpomeňte si třeba na film, který jste včera viděli. Pamatujete si spíše dialogy a hudbu, nebo to, co měli hlavní aktéři na sobě?
Pokud kladně odpovíte na druhou část otázky, pak podněty vnímáte hlavně očima. Při učení nových věcí vám bude vyhovovat podtrhávání důležitých faktů (nejlépe různými barvami), sestavování tabulek či grafů, v případě menších dětí obrázky. Nejspíš vám vyhovuje také pečlivý úklid pracovního prostoru, v případě „chaosu“ se vám bude hůře soustředit.
Rychlý test: utkvěly vám z posledního filmu v paměti spíš dialogy, hudba, nebo to, co měli herci na sobě?Foto: Yuganov Konstantin, Shutterstock.com
Říkat si to nahlas
Pokud jste akustický typ, nové věci si nejsnáze zapamatujete, pokud je slyšíte nebo si je nahlas řeknete. Nejspíš vám také vyhovují diskuze či prostě povídání s kamarády. Velmi dobře si zapamatujete i nějaké konkrétní informace, které vám říkají. Potřebujete-li se naučit nějakou látku důkladně, pomůže vám, když si text nahrajete a posléze si ho budete pouštět.
A jak tento typ poznáte u svého potomka? Velmi snadno – těmto dětem nedělá žádný problém naučit se i poměrně komplikovanou básničku či písničku. „Mám dvě děti a zatímco to mladší se novou píseň naučí v podstatě mávnutím proutku, s tím starším jsme museli básně, které měli povinné ve škole, pilovat dlouhé hodiny,“ líčí Anna svou rodičovskou zkušenost.
Procházení po pokoji není roztěkanost
A co poslední, kinestetický typ paměti? Ten je nejméně „uchopitelný“. Ve stručnosti jde ale říct, že jedinci s tímto druhem paměti potřebují být stále v pohybu a vše si „ohmatat“. „To znamená, že nejefektivnější pro ně je zážitkové učení, učení doprovázené experimentováním,“ vysvětluje Jaroslava Vitoulová. Když se mají takoví lidé něco naučit doma, procházejí se po pokoji, manipulují s předměty, často mění polohy při učení…
Pokud máte doma ratolest s tímto typem paměti, za podobné jednání je nikdy nekárejte. Neznamená to, že by roztěkaně kroužilo po bytě. Naopak se snaží soustředit. Horší to pak lidé s tímto typem paměti mívají ve škole, kde se to u kantorů nesetkává právě s pochopením.
Jste všechno a nic?
Nepoznali jste se ani v jednom z uvedených typů, anebo spíš u sebe pozorujete prvky všech třech? Ani to není nic neobvyklého. U některých z nás není dominance jednoho z nich tak výrazná, aby přebila ty ostatní. V takovém případě zkuste zkombinovat všechny učební metody a díky tomuto „koktejlu“ určitě uspějete.
