Nejdůležitější ženy v životě prezidenta Masaryka. Která ho ovlivnila nejvíc?

Tajemná obálka, ukrývající poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka, který zemřel 14. září 1937, je už dvacet let uložená v trezoru Národního archivu v Praze na Chodově. V posledních okamžicích prezidentova života je zapsal jeho syn Jan Masaryk. Obálka se do Národního archivu dostala společně s jeho archivem, který léta uchovával jeho tajemník Antonín Sum. Je zalepena a přes klopu opatřena šesti kulatými razítky. Její rozpečetění, které netrpělivě vyhlížejí historici i široká veřejnost, je stanoveno na 19. září 2025. 

Jak uvádí irozhlas.cz, dojde k tomu v 10 hodin v Lánech a dokument přečte historička Dagmar Hájková. U slavnostního otevření nebudou chybět ani zástupci rodiny TGM (pravnučka Charlotta Kotíková a prapravnuk Tomáš Kotík ) a přítomen bude i prezident republiky Petr Pavel. Obsah obálky bude veřejnosti přístupný na webu Tajemnaobalka.

Život i smrt prvního československého prezidenta stále přitahuje pozornost, stejně jako ženy, kterého ho nejvíce ovlivňovaly. Které byly ty nejdůležitější?

S matkou pojil Tomáše Garrigua Masaryka velmi úzký vztah. Vštípila mu velkou dávku ctižádosti, aby se v životě snažil dojít co nejdál. Což se mu rozhodně povedlo. Jak známo, pocházel ze skromných poměrů. Jeho matka se jako Terezie Kropáčková narodila 4. srpna 1813 v Hustopečích na Břeclavsku do dobře situované měšťanské česko-německé rodiny, což se ale změnilo po otcově smrti. Rodina se ocitla bez prostředků a dcera Terezie musela začít pracovat jako kuchařka v panské rodině v Hodoníně. Byla ovšem velmi inteligentní, vzdělaná, uměla číst i psát a když se později provdala za kočího Josefa Masaryka, podporovala své děti ve vzdělání. Tomáš byl jejím nejstarším synem a bylo i její zásluhou, že studoval ve Strážnici, v Brně a ve Vídni, kde v roce 1876 promoval.

Američanka z Brooklynu, intelektuálka, hudebnice, feministka… V listopadu 1850 se v New Yorku narodila do zámožné rodiny holčička, která dostala jméno Charlotta Garrigue. Rodina ji vedla k lásce k umění. Studovat hudbu se vydala na konzervatoř do Lipska, a právě tady potkala Tomáše Masaryka. Brali se v Brooklynu, ale poté se Charlotta rozhodla následovat svého muže do tehdejšího Rakouska-Uherska. Byla pokroková a svobodomyslná a pro Tomáše byla skutečně osudovou ženou. „Kdo ví, jak by se u nás vyvíjela historie, kdyby nebylo Charlottina neochvějného přesvědčení, že se tady musí podporovat ideje svobody a demokracie,“ uvedla pro Český rozhlas historička Lenka Slívová. A dodala, že se Charlottě podařilo propojit několik důležitých rolí – byla manželkou, matkou, ale i myslitelkou, která Tomáše Masaryka, který neváhal přijmout i její příjmení, skutečně hodně ovlivnila.

Nejstarší dcera Tomáše Garriqua Masaryka se narodila ve Vídni, mládí prožila v Praze, kam se její rodiče přestěhovali v roce 1882. Alice vystudovala historii a filozofii, ovšem mnohem více pozornosti věnovala sociologii. Měla velkou zásluhu na založení Československého Červeného kříže a stála v jeho čele. Pracovala jako učitelka na dívčích lyceích, volný čas věnovala především péči o chudé, hodně se také angažovala v boji proti alkoholismu. Za války jí hrozil trest smrti kvůli ukrývání otcových vědeckých písemností, po amerických intervencích byla nakonec z vězení propuštěna. Nikdy se nevdala a když se její otec stal prezidentem, vykonávala po matčině smrti i roli první dámy státu.

Kde bylo vyhlášeno samostatné Československo a jak zemřel Alois Rašín? Ukažte, co víte o 28. říjnu