Hlavní obsah

Psychika dětí trpí stále víc. Co za tím stojí a jak to řešit?

Foto: spixel, Shutterstock.com

Foto: spixel, Shutterstock.com

Dětská psychiatrická oddělení, která mají dostatek personálu, jsou v Česku výjimkou. Situace je neúnosná a přitom je stále víc dětí v psychické nepohodě. Co je příčinou a co by mohlo pomoci? Zeptali jsme se psychiatra Tomáše Kašpárka.

Článek

Dnešní složitá doba s sebou nese spoustu palčivých témat a mezi ně určitě patří psychika našich dětí, která dostává poslední roky pořádně zabrat. A není to jen obdobím covidu, které k tomu samozřejmě hodně přispělo, ale i celkovou atmosférou ve společnosti.

Na psychiatrických odděleních tak končí stále více dětí a pro ty je potřeba nejen dostatek kvalifikovaného personálu, ale svou roli hraje i příjemné prostředí. Bohužel to stále není samozřejmost! Ale například dětské oddělení brněnské psychiatrické kliniky prošlo před dvěma roky díky Nadaci Archa Chantal velkou rekonstrukcí za půl milionu korun a dostalo novou podobu – plnou krásných barev.

Proč je příjemné prostředí v nemocnici důležité a jak dětem pomáhá v léčení? I na to jsme se ptali profesora Tomáše Kašpárka, přednosty Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, který je v současné době také poradcem ministra zdravotnictví a místopředsedou Národní rady pro duševní zdraví.

V jakém stavu jsou dětská psychiatrická oddělení v Česku?

Je to dost proměnlivé. Jsou u nás oddělení, která jsou vybavena dobře personálem i zařízením, ale těch není moc. A pak jsou oddělení, která na tom nejsou vůbec dobře.

U vás v Brně už se to naštěstí díky podpoře Nadace Archa Chantal povedlo.

Já osobně jsem opravdu nadšený, jak to u nás vypadá. Je to velmi důstojné, moderní a hlavně lidské prostředí. Nemusíme se stydět to nikomu ukázat. Dokonce se u nás daří udržet i personální zabezpečení, což je ovšem dost náročné a nákladné.

Konkrétní návrhy na barevné oddělení prý vznikají ve spolupráci s lékaři a sestřičkami. Jaké byly požadavky vašeho psychiatrického oddělení?

Především jsme chtěli, aby to prostředí nevypadalo jako nemocniční, ale aby bylo jako pokojíček. Považovali jsme například za důležité, aby tam byly nástěnky, kam si děti – teď mluvím hlavně o náctiletých – mohou na pokojích psát osobní věci, vylepit si tam to, k čemu mají vztah, co je jim blízké… V podstatě si ho přizpůsobí a zosobní. Když se pak děti střídají, tak aby se tyto osobní věci daly rychle vyměnit – a to právě nástěnky umožňují.

Foto: archiv Nadace Archa Chantal

Barevné stěny promění nemocniční prostředí rázem v útulnější prostorFoto: archiv Nadace Archa Chantal

Jaké jsou do nemocnice nejvhodnější barvy, aby působily pozitivně?

Barevným provedením my se nezabýváme, psychologie barev byla zcela v kompetenci architektů, kteří to mají v oku, ale rozhodně jsme mluvili do toho, co třeba nesmí v pokojích být.

Předpokládám, že nějaké ostré hrany či předměty, co dalšího?

Musí být speciální bednění kolem topení, zabezpečená okna, ale nesmí tam být ani nic k pověšení, aby se na tom nikdo nevěšel.

Jakou dobu zhruba děti v pokojích tráví?

Je to různé, záleží na problému. Někdy je to týden až čtrnáct dní, ale mohou to být i měsíce. Třeba právě u pacientů s mentální anorexií, kdy je problém závažnější a hospitalizace bývá delší. Nejsou na to léky jako na jiné poruchy a je to hodně o psychoterapii, která je pomalá. Proto je pro nás důležité nejen vnitřní prostředí, ale i venkovní – a i to bylo součástí rozsáhlé rekonstrukce.

Foto: archiv Nadace Archa Chantal

Pokoje na dětské psychiatrii v Brně vypadají jako běžný pokojíčekFoto: archiv Nadace Archa Chantal

Co se změnilo?

Naše oddělení je umístěné v parku, kde se vybudovalo několik chráněných zahrad. Lidé tam nejsou na očích kolemjdoucích, kteří by si na ně ukazovali prstem. Mají zde svůj klid se zahradními prvky, ale i basketbalovým košem, cvičebními přístroji na posilování i ruskými kuželkami.

Máte u vás jako jediné oddělení v republice také jednotku intenzivní psychiatrické péče. Co to přesně znamená?

To je zařízení, kde jsme schopní se bezpečně postarat o lidi, kteří potřebují psychiatrickou i somatickou péči. Typicky jsou to pacienti s poruchami příjmu potravy, kteří potřebují rychle tělesnou podporu. V praxi to znamená, že jim dáme zároveň výživu i psychickou pomoc. Jinde to chodí tak, že jdou nejprve na jiná oddělení a na psychiatrickou léčbu se přesunou, teprve až když se dostanou do lepšího tělesného stavu.

Je pravda, že v současnosti roste počet dětí s psychickými potížemi?

Já bych to řekl tak, že je velký nárůst dětí s psychickou nepohodou. To znamená, že se dítě necítí dobře z nějakého důvodu, ať už vztahového, nebo se děje jen něco ve škole.

A jaké jsou podle vás momentálně nejčastější příčiny této nepohody?

Jsou samozřejmě různé, ale řekl bych, že k tomu především nepřispívá atmosféra dnešní doby, která je ve společnosti. Mluvím o tom, co se děje ve světě: válka, špatné životní prostředí, alarmismus ohledně toho, že tady všichni shoříme a vymřeme… Ale jeden z největších zásahů bylo samozřejmě i covidové období, kdy byly děti zavřené doma a byly pod strašlivým tlakem. Nutno říci, že nárůst byl sice už předtím, ale covid to ještě umocnil. Problém je však v tom, že tyto děti s nepohodou nemají kam jít, protože chybí síť prevence. Proto pak přichází do ambulancí dětských psychiatrů i k nám na lůžka.

Co by tento problém lepší prevence podle vás vyřešilo?

Určitě rozvoj Center duševního zdraví, která by měla být nejen pro dospělé, ale i pro děti. Pak by nebyl takový tlak na lůžková zařízení. Centrum duševního zdraví je totiž komunitní služba, která je docházková. Na to je však navázán náš hlavní úkol, a to je vymyslet cesty, jak dostat do systému více personálu, kterého je skutečně nedostatek.

Pomoci můžete i vy

Pokud chcete přispět na Nadaci Archa Chantal, pošlete libovolnou částku na jejich transparentní účet, nebo si kupte na nový rok kalendář Proměny 2023.

Dětské krizové linky

Pokud máš problémy a je ti méně než 18 let (nebo méně než 26 let, pokud stále studuješ), můžeš se obrátit na krizové linky, kde ti poradí odborníci.

  • Linka Bezpečí: 116 111 – funguje zdarma a nonstop.
  • Linka důvěry dětského krizového centra: 241 484 149 funguje nonstop a mohou na ni volat i rodiče, příbuzní a spolupracující odborníci.
  • Rodičovská linka: 606 021 021 je určena rodičům, kteří řeší problémy se svými dětmi a potřebují poradit.

Reklama