Továrna na lidský vztek, která vydělává na negativních emocích: Nebezpečný fenomén Rage bait videa

Jsou to všechna ta kratinká videa či příspěvky, šokující a provokativní výkřiky, které většinu běžné populace rozčílí do běla. Názory, které jsou na první dobrou hloupé, nepravdivé, zraňující, urážlivé a zlé.

Koneckonců do češtiny bývá termín „rage bait“ překládán jako návnada na vztek, zlá provokace a podobně. Protože právě všechny ty negativní emoce ve vás mají tyhle příspěvky vyvolat a většinou se jim to daří.

Jaký to má smysl? Vlastně úplně jednoduchý. Když ve vás nějaký příspěvek vyvolá silnou reakci (byť negativní), nutí vás to nějak reagovat. Buď autorovi pošlete svůj komentář a prostě mu to od plic vysvětlíte, nebo přilepíte k jeho příspěvku alespoň rozčílený emotikon. Ať tak či tak, je to reakce, kliknutí, a to se počítá – čím víc kliků, tím lepší rating daný profil má, tím lépe ho lze zpeněžit.

A i když se udržíte, nijak nezareagujete, algoritmus si pamatuje, že jste příspěvek zhlédli, a bude vám další a další tomu podobný obsah servírovat. Ocitnete se v rozjetém vlaku plném negativního obsahu, ze kterého se jen těžko vystupuje.

Když jste ale dnes a denně při každé návštěvě sociálních sítí vystaveni rage bait videím, jste vlastně permanentně ve stresu. „Je to zdroj chronického stresu. Mozek nerozlišuje mezi tím, jestli ho vyprovokoval soused nebo video na TikToku. Každé takové video spustí kaskádu stresových hormonů – a když se to opakuje denně, tělo si na tu hladinu zvykne jako na normu,“ vysvětluje životní kouč Aleš Kalina.

Výsledek? Permanentně špatná nálada, podrážděnost, sklon k cynismu, problémy se spánkem, s rozhodováním a podobně. „A co je záludné – ani si to nemusíte uvědomovat, protože to přichází postupně,“ říká Aleš Kalina.

A nejohroženější skupinou jsou teenageři, dospívající a mladí lidé. „Ještě nemají stabilní vnitřní kotvu. Dospělý člověk, který má ukotvená vlastní přesvědčení a sebeobraz, může na video ´holka přes padesát kilo je vepř´ zareagovat pobouřením a jít dál. Teenager, který si teprve buduje identitu, ho může vzít jako referenci reality. A to je velmi nebezpečné. Nemluvě o tom, že opakovaná expozice takovému obsahu normalizuje způsob, jakým se lidé k sobě navzájem vyjadřují,“ upřesňuje Aleš Kalina.

Nejde jen o rage bait videa, ale veškerý mediální obsah. Proč je zpráva o tragické autonehodě, při níž umírali lidé, víc čtená než informace o tom, že se třeba nějaké nadaci podařilo vybrat peníze na stipendia pro děti z chudých rodin? „Protože negativní obsah je evolučně starší a silnější podnět než pozitivní. Náš mozek byl po tisíce let naprogramován věnovat pozornost hrozbám, byla to otázka přežití. Zpráva o autonehodě aktivuje náš primitivní výstražný systém, zpráva o úspěšné sbírce ne,“ vysvětluje Aleš Kalina.

A přesně toho využívají Rage bait videa a počítačové algoritmy jejich moc ještě zesilují. „Lidé komentují, protože mají potřebu se ohradit, napravit blbost, vyjádřit nesouhlas – jenže tím přesně dělají to, co tvůrce videa chtěl,“ dodává Aleš Kalina.

>>>Diskutující mě označil za krávu, dotklo se mě to. Hejty na sítích byly a budou, znají je i celebrity

Pouhé zařeknutí se, že už na tohle koukat nebudete, navíc většinou moc nefunguje. Podle Kaliny je zásadní si uvědomit, jak ten mechanismus funguje. Že s vámi vlastně někdo záměrně manipuluje. „Jakmile člověk pochopí, že ho někdo vědomě manipuluje k reakci, ta reakce slábne, nelíbí se nám být loutkou,“ říká Aleš Kalina.

Navíc, když si tohle lidé uvědomí, začnou se většinou záměrně měnit to, co jim algoritmus nabízí. „Chce to lajkovat a vyhledávat obsah, který chcete konzumovat, ne jen pasivně scrollovat. Algoritmus se naučí,“ radí Aleš Kalina.

Urážky, nevyžádané rady, jedovaté poznámky. Proč jsou na sebe ženy tak zlé? Já to dělám všechno líp!