Článek
O řadu lepší mobilní telefon. Televize s větší obrazovkou a vícero funkcemi. Kuchyňský robot, který uvaří, upeče a možná i umyje nádobí… Nikdy v historii jsme nebyli tolik zahlceni materiálními věcmi jako dnes. Většina z nich se (díky „chytré“ reklamě) navíc tváří, že pokud je okamžitě nepořídíme domů, tak do pár týdnů vymřeme. A my nakonec podlehneme, protože „i Máňa má ten chytrý vysavač, tak Lojzo, okamžitě vyhoď tu naši fosilii s hadicí a objednej ten robotický!“ Jenže jak to, že i když máme doma vše, nenacházíme klid na duši?
Snesitelná lehkost bytí
Autorka knihy Šťastný život s málem Helena Prausová pracovala jako výzkumná pracovnice. Po získání doktorátu a narození dětí se ale rozhodla pro zásadní životní změnu. Naplno se začala věnovat své dlouholeté vášni – zjednodušování života. Alfou a omegou se pro ni stala svoboda a lehkost a z vášně se stala práce na plný úvazek. Helena své praktické rady předává svým klientkám, které už nebaví shromažďovat hory nepotřebných krámů a potřebují se zase pořádně nadechnout.
Ve svých kurzech, jak pustit minimalismus do svého života, radí začít nejlépe nějakým vlastním kouskem oblečení, protože právě na tom si žena nacvičí umění rozhodnout se věci pouštět. Jak podle ní vypadá taková správná minimalistická domácnost? Je důležité, aby byla především vizuálně klidná. Tedy žádné ponožky na koberci, žádná zahlcená kuchyňská linka, žádné přeplněné parapety květinami, které už to mají dávno za sebou, žádné oblečení na gauči.
Helena své praktické rady předává svým klientkám, které už nebaví shromažďovat hory nepotřebných krámů a potřebují se zase pořádně nadechnoutFoto: Archiv Heleny Prausové
Stav našeho okolí odpovídá stavu naší mysli
To, co není na první pohled vidět, je totiž fakt, že v minimalistické domácnosti jsou jen používané věci a každá má své místo, na které se musí vracet. Právě to zamezí onomu povalování se věcí. A chybět tam musí vše, co máme doma jen proto, že si druzí mysleli, že bychom to měli mít (například nevhodný dárek), nebo že je „normální“ to vlastnit (televize, kávovar), případně je nám trapné to nevlastnit (žehlička, myčka).
Minimalista může méně uklízet
Minimalista rozhodně nemusí být posedlý úklidem – a už vůbec ne bordelář. Helena Prausová vysvětluje, že minimalismus ve skutečnosti vede k méně práce v domácnosti. „Já sama uklízím málo. Věřím, že stav našeho okolí často odráží stav mysli. Když máme hlavu plnou chaosu, bývá nepořádek i kolem nás. A někdy se naopak snažíme vnitřní zmatek kompenzovat dokonale uklizeným prostorem – i to dává smysl, ale většinou jen dočasně.“
Podle ní se harmonie mezi vnitřním a vnějším řádem časem vyrovná. Vidí to i u svých klientek – když žena ví, co chce, jedná sebevědomě a třídění věcí zvládne bez problémů. Naopak pokud není v souladu sama se sebou, váznou často i změny doma. I tady ale platí, že každé pravidlo má své výjimky.
Život je návykový…
Žijeme v době, kdy máme díky technologiím téměř nepřetržitý přísun informací – a to může být pro člověka, který se rozhodne žít s málem, pořádně tvrdý oříšek. Vždyť reklama na ten úžasný zimní kabát byla fakt lákavá. Co na tom, že ve skříni visí už tři a stejně nosíme jen jeden.
„Ne že bych byla vůči reklamě imunní. Spíš jsem za ty roky vytrénovaná. Chci mít věcí málo. Tenhle stav je pro mě takovou výhodou, že si ho chci udržet – i v oblečení. Mít ve skříni jen to, co mi sedí,“ říká autorka knihy Šťastný život s málem. Doporučuje stanovit si, co vlastně v životě chceme. Jak má vypadat náš běžný den? Co chceme cítit večer, když jdeme spát? Čím bychom trávili čas, kdyby nám do toho nic nezasahovalo?
Rada pro všechny ženy, které by dokázaly žít šťastně i s málem, ale nevědí, jak začít
- Začněte tříděním svých věcí. Ideální je šatník nebo třeba kuchyň, pokud o ní rozhodujete převážně vy.
- Vyndejte všechno ven a u každé věci si upřímně řekněte, jestli ji používáte či milujete, nebo ne. Přetřiďte důkladně jednu oblast domácnosti a pak chvíli pozorujte, jak se vám s tím žije. V čem je to lepší, co se změnilo? Pravděpodobně to bude tak super, že budete pokračovat.
- První krok je klasicky nejtěžší, někdy je nejlepší říct si o pomoc. „Já třeba dávám ženám nezávaznou bezplatnou konzultaci kolem 30 minut, popíšou mi, co je trápí, a já je namotivuji a navrhnu řešení a právě ten první krok. Pak buď pokračujeme spolu delší dobu, nebo si minimalizují samy. Kolikrát stačí nakopnout,“ doporučuje Helena Prausová.
Stačí si odpovědi napsat na papír a vyvěsit je na viditelné místo. A pak podle nich filtrovat všechno – každou minutu dne, každé rozhodnutí. Když je naší prioritou být po práci s dětmi, odložíme mobil a neprojíždíme v rychlosti sociální sítě. Když víme, že naše zdraví není zrovna nejlepší, klidně odmítneme víkendový večírek, který by nás vyčerpal na dva dny. Když nám stačí málo, nenakupujeme nesmysly.
A zkusíme žít trochu punkově, podle známé písničky: „Život je návykovej a někdy zabíjí.“ Je to dřina. Ale bez práce – jak známo – nejsou koláče.
Zbavte se kabelek, které dva roky leží netknuté ve skříniFoto: Mike_shots, Shutterstock.com
Pryč s kabelkou na dně skříně!
Helena si dobře uvědomuje, bez čeho se v každodenním životě neobejde – a co naopak vůbec nepotřebuje. Gumičky do vlasů má vždy po ruce a v přiměřené zásobě. Nesnáší totiž, když jí vlasy padají do obličeje nebo se lepí na krk, zvlášť v horkých dnech. Zato rtěnky se s klidem vzdala. Přestože ji občas zláká krásný odstín v obchodě, dobře ví, že by nakonec skončila nepoužitá v šuplíku nebo koši. Líčí se jen příležitostně a bez rtěnky se cítí naprosto v pohodě.
Minimalismus podle ní neznamená striktní redukci věcí, ale spíš zdravý přístup k tomu, co skutečně používáme a potřebujeme. Spotřebiče jako myčka, sušička nebo mikrovlnná trouba nejsou žádným prohřeškem – naopak. Umožňují zjednodušit každodenní provoz domácnosti a ušetřit čas na to, co má skutečně smysl – třeba na děti, odpočinek nebo blízké vztahy.
