Co se stane, když se novorozenec poprvé nadechne? Jde o magický okamžik plný velkých změn

Během prvních sekund po narození přijme dítě poprvé vlastní kyslík (do té doby jej přijímalo výlučně skrze matku). Aby k tomu mohlo dojít, musí se jeho drobné plíce a oběhový systém během pár vteřin přetransformovat. Dá se říci, že jde o vůbec nejnáročnější nádech v lidském životě. Ironií je, že jde zároveň o nádech první. Co všechno během něj musí malý človíček zvládnout? K pochopení toho je potřeba vysvětlit, jak plíce a srdce děťátka fungují v děloze.

Plíce plodu během těhotenství kyslík nepotřebují, protože ten je mu přiváděn pupeční šnůrou z placenty. Plíce jsou během vývoje naplněny tekutinou, a protože nejsou zapojeny do zásobování kyslíkem, většina krevního zásobení je obchází dvěma, pro plod specifickými, cestami.

Obě cesty se po narození u většiny lidí přirozeně uzavírají. V obou případech dochází ke změnám v hemodinamice, tedy v tlacích a směrech toku krve. „Pokud nedojde k uzavření v prvním případě, dochází i nadále k míšení odkysličené a okysličené krve a výsledná krev je tím pádem méně okysličená, než by měla být. Často se stává, že zůstane jen maličký otvor, který pro život člověka nemá zásadní vliv a on s ním v klidu žije, dokud se náhodou nenajde,“ vysvětluje Katka Kneiblová, gynekoložka a autorka projektu Gynekologie celostně. V druhém případě se vytváří vrozená srdeční vada, jejímž vlivem proudí do plic nadbytek krve, což vede k dušnosti a únavě. Častěji se to stává u nedonošenců.

Když se děťátko narodí, má dominantní pravou stranu srdce (narozdíl od dospělého), protože právě ona pumpovala okysličenou krev dvěma dočasnými cestami do celého těla. Po narození se však tento oběhový systém přeskupí: Dominantní se stává levá komora srdeční, ta od této chvíle zodpovídá za rozvod krve, a pravá komora přebírá nový úkol, totiž rozvod krve odkysličené. K této významné transformaci dochází v sérii bleskových změn bezprostředně po narození.

Buňky zodpovědné za vylučování tekutiny v plicích plodu začínají po narození tekutinu absorbovat, aby ji odstranily a uvolnily místo pro příchozí kyslík. Plíce se tak okamžitě naplní vzduchem a dojde k prvnímu nádechu. Ten může být tak silný a dramatický, že v některých případech prorazí díru v nově vznikajících plících miminka. Toto první nafouknutí plic také výrazně snižuje tlak a odpor proti průtoku krve v plicích a nízký tlak vybízí krev pumpovanou z pravé komory k přesměrování do plic novorozence.

Jakmile je tlak v plicích nižší než systémový krevní tlak nebo tlak vyvíjený na cévy během srdečních kontrakcí, foramen ovale se uzavře a bez průchodu mezi pravou a levou síni srdeční začne odkysličená krev proudit z pravé síně do pravé komory a poté je posílána do plic. Mezitím nízký tlak v plicním systému odvádí krev z Botallovy dučeje (umožňovala krvi obcházet plíce a proudit rovnou do těla), která se začíná stahovat, protože už není potřeba. Uzavírá se během prvních dvou dnů života.

V tomto okamžiku míří již sto procent krevní zásoby dítěte do plic. „Kapiláry dovedou krev k plicním sklípkům a tam je vyměněn oxid uhličitý za kyslík,“ vysvětluje gynekoložka Kneiblová. Zdravému dítěti narozenému v termínu trvá po porodu asi pět minut, než zrůžoví a najde v dýchání jakýsi „normál“, respektive, než si jeho nově transformovaný oběhový systém pěkně „sedne“. Celkový přechod však nastává jen jedním, jediným a prvním nádechem.

Odborná spolupráce s MUDr. Katkou Kneiblovou, gynekoložkou a autorkou projektu Gynekologie celostně