Vzorec, který ovládá svět: BMI vymyslel statistik posedlý průměrem. Největší škodu ale nadělaly pojišťovny!

Pojem BMI dnes zná snad každý. Za touto jednoduchou rovnicí stojí muž, který byl přesvědčený, že se dá dokonalá postava vyjádřit matematicky. Jmenoval se Adolphe Quetelet. Statistik, astronom, umělec a trochu i posedlý perfekcionista, který snil o tom, že se dá stanovit číslo popisující „ideálního člověka“.

Queteletův sen o ideálním průměru připomíná starověkou pověst, v níž loupežník Prokrustes pocestné natahoval nebo jim sekal nohy, aby se vešli do rozměrů podle něj ideální postele. A belgický matematik Adolphe Quetelet dělal v podstatě totéž, jen pomocí čísel. Věřil, že lze najít ideální proporce, a všechno, co se odchyluje, byla podle něj deformace. A i díky němu vznikl svět, kde se hodně lidí snažilo dobrovolně napasovat nikoli do postele, ale do tabulky.

Z hodnoty BMI se stala jakási norma, a neustálým opakováním a používáním jako by se zapomnělo, že nebere v potaz věk, fyzickou kondici ani rozdíly mezi fyziognomií muže a ženy.

Muž, který chtěl lidstvo vtěsnat do tabulek, tedy Adolphe Quetelet (1796–1874), nebyl lékař, vědec ani odborník na obezitu nebo zdravý životní styl. Byl to statistik posedlý hledáním vzorců v lidském těle. Je pravda, že zároveň maloval, psal poezii a skládal operu. Dobové portréty ho ukazují jako štíhlého a uhlazeného estéta – a je ironie, že o jeho hmotnosti, výšce ani hodnotě BMI se nedochoval jediný přesný údaj.

Kolem roku 1832 se Adolphe Quetelet rozhodl najít vzorce růstu a ukázat „průměrného člověka“. Nešlo o zdravotní ukazatel, ale čistě o statistický průměr, který vznikl měřením výšky a vážením tisíců hlavně francouzských a skotských mužů – šlo převážně o vojáky a část dat čerpal i z armádních údajů. Vzorec, který vymyslel, tedy hmotnost lomeno výška v metrech na druhou, se bez jeho původního úmyslu stal globální normou, podle které se posuzovaly generace a miliony lidí!

Práce a rovnice Adolpha Queteleta ležela „v šuplíku“ až do doby po druhé světové válce, kdy ji vytáhly a oprášily pojišťovny. Hledaly totiž nějaký rychlý a snadný nástroj, jak odhadnout délku života svých klientů a jejich zdravotní stav. Queteletova práce se na to zřejmě skvěle hodila a v roce 1972 onen výpočet přejmenoval americký fyziolog Ancel Keys na Body Mass Index, tedy BMI.

Poslední dobou odborníci před tímto zjednodušením spíš varují. Hodnota BMI totiž nebere v potaz zásadní věci: věk, pohlaví (například přirozeně vyšší procento tuku v ženském těle), zdravotní stav či kondici… Zdá se, že se svět konečně přestává snažit lidi napasovat za každou cenu do jediné tabulky.

Jak poznáte, že byste měli zhubnout? Optimální váha je pro každého jiná, napoví obvod pasu