Článek
Ač žije Martina Formanová polovinu svého života v Americe, do Česka se vracela a vrací často a ráda, sama nebo dříve s manželem Milošem Formanem. Za rodinou, kamarády nebo bývalými spolužáky. Nyní přijela i pracovně: představit seriál Na tělo, který natočil Jan Hřebejk podle jejího scénáře.
Na terase před studiem na ni čekal její partner Jirka, spolužák ze základní školy a její první velká láska. Jaké cesty osudu je svedly po letech dohromady?
Co v Bublinách prozradila?
- Má v seriálu Na tělo, ke kterému napsala scénář, oblíbenou postavu? „Mám je ráda všechny, až se producent smál... Když některá postava cestuje, tak business třídou, bydlí v bytě s terasou. Chtěla jsem jim dopřát pohodlíčko,“ usmívá se.
- Jaké bizarní zkušenosti na seznamce? „Jsem velmi liberální, ale ukázalo se, že zas tak otevřené myšlení nemám,“ směje se.
- V čem je šedesátka magická? „Ráda říkám: Hele, mně je šedesát, promiň, ale neobtěžuj, já mám svoje odžito.“ A cítí vděčnost vůči svému tělu.
Martina Formanová o tom, jak dopřává svým postavám pohodlíčko a v čem cítí sílu žen po 60Foto: Proženy.cz
Miloš měl dobré instinkty
Martina Formanová říká, že vždy tíhla ke starším lidem: k učitelkám, maminkám i ke starším partnerům. Miloš Forman, s nímž je dělilo 34 let, na ni udělal dojem od prvního setkání na FAMU. Testoval si známý režisér, jestli má Martina „čisté úmysly“? „Jemu se líbilo, že dělám normální práci a měl rád příběhy z domů, kde jsem tehdy uklízela. Měl hrozně dobré instinkty a byl nesmírně inteligentní, možná jsem nějakým testem prošla a ani o tom nevím.“
Odjakživa toužila po dětech a to zmínil i Miloš Forman brzy na začátku vztahu. Cesta k dítěti nebyla snadná. „Prohloubilo to moji lásku a oddanost k němu. Věděli jsme, že problém je na mojí straně, ale on mi s tou svou vnitřní silou řekl: Neboj, Holčí, děti budou.‘,“ vzpomíná spisovatelka.
Se sestrou si vše říkáme na rovinu
Obrovskou roli v jejím životě hraje starší sestra Simona. Dodnes si volají i třikrát denně, což partnery občas zaskočí. „V naší rodině se problémy neřešily tváří v tvář a my si řekly, že tohle dělat nebudeme! Můžeme si říct i nepříjemné pravdy, protože se máme velmi rády a není to zraňující,“ vysvětluje.
Už v dětství si slíbily, že kdyby jedna z nich nemohla otěhotnět, vzájemně si pomůžou. „Měly jsme tetu, úspěšnou a krásnou, mluvila pěti jazyky, cestovala po celém světě, ale neměla děti. A rétorika v naší rodině byla: Zdena má všechno, ale nemá děti. Mně bylo sedm, sestře asi deset a přišlo mi v pohodě slíbit, že jí dítě porodím nebo jí dám jedno z mých, když jich bude víc,“ usmívá se nad dětským plánem, na který málem došlo.
„Když jsme se o miminko snažili s Milošem, po druhém pokusu o umělé oplodnění mi sestra zavolala, že o tom přemýšlela a vajíčka mi dá. Miloš tehdy řekl, že to ještě zkusíme a možná i díky variantě B jsem nakonec otěhotněla,“ vzpomíná. Zmiňuje ale i zraňující komentáře, které si musela vyslechnout ona i ostatní ženy, které podstupují umělé oplodnění.
Neneseme si v sobě hořkost
Dva a půl roku je Martina Formanová znovu zamilovaná: Jirka Košíček byl nejkrásnější kluk ze základní školy, se kterým prožila i první lásku. Byl s manželkou na křestu její knihy, v průběhu let byli ve spojení.
„Věděla jsem pak i to, že je jeho paní nemocná, že zemřela.“ A pak jednou jela do Brna za maminkou, šla na večeři s kamarády, kam se připojil i Jirka, a i když nikdy nerozuměla tomu, že mezi kamarády přeskočí jiskra, stalo se.
„Čas asi správně nazrál, vzpomínali jsme, určitou roli hrálo i víno…“ Oba měli hezká manželství, nenesou si v sobě hořkost a není tam stín žárlivosti. „Jsme ve věku, kdy můžeme cestovat a využívat plné mobility, než přijdou operace kyčlí… Užíváme si to a vážíme si toho,“ říká spokojeně.
