Hlavní obsah

Ljuba Krbová pořád oblékne šaty ze svých 20. narozenin: „K naší profesi patří, že se musíme udržovat“

Ljuba Krbová exceluje v představení o umírající ženě, ráda si trsne v muzikálu a její Anička z Ulice vyrostla v emancipovanou ženu. Cestování jí dává pocit svobody, je dvojnásobná babička a přitom vypadá, že se ztratila v čase a zapomněla stárnout. Nezapomíná ale na své sny. V podcastu Bubliny byla řeč o tom, jak se udržuje fit, i o divadelní hře, kterou napsala.

Článek

Ljuba Krbová kolem sebe šíří pozitivní energii. Otázku, zda se umí i naštvat a být protivná, jsem si nechala pro sebe. Ale o tom, co miluje a jak o sebe pečuje, aby vypadala „fru-fru“ a na konci dne mohla konstatovat, že se povedl, jsme si povídaly otevřeně.

Co Ljuba Krbová v Bublinách prozradila?

  • Co jí dává cestování? „Mám to ráda i kvůli návratům, je osvěžující podívat se jinam, aby člověk zjistil, jak dobře se máme doma,“ vysvětluje.
  • Její jméno je odvozeno od slova „láska“. Co miluje? „Moje lásky mám doma, láskou je i moje profese, která inspiruje fantazii a ke které cítím zodpovědnost, nikdy jsem například nepřišla na natáčení s kocovinou.“
  • Co opravdového jí dělá radost? „Mám prázdniny a trávím každý den čas s vnuky. Oni se se mnou loučí: ‚Ahoj zítra‘ a mě to pokaždé dojme.“
  • Ubírala by se jinam její kariéra, nebýt Aničky v Ulici? „Nemůžete mít všechno, a já jsem od Ulice dostala tolik dárků v podobě popularity, hezkých reakcí od diváků a hereckých příležitostí v podobě i velmi dramatických scén!“
Foto: Proženy.cz

Ljuba Krbová byla slovy svého manžela fru-fru, i proto jedním z témat byla péče o tělo i dušiFoto: Proženy.cz

Práce na sobě je každodenní „dřina“

Když jí to sluší, říká její muž, že vypadá „fru-fru“. Co pro to dělá? „Je to každodenní dřina a chce to kázeň. A není to jen o tom udržet si konfekční velikost, ale myslím i na to, abych v tomto stavu byla co nejdéle, aby mě nic neomezovalo,“ popisuje svůj životní přístup.

Doma má „referenční“ šaty z 20. narozenin, do kterých se pořád vejde. „I kvůli kostýmům v divadle. Koho by bavilo dívat se na oplácanou, ošklivou, zanedbanou. Charisma je krásná věc, ale je fajn to podpořit i něčím fyzickým. A k naší profesi patří, že se máme udržovat.“

Udržuje se i její manžel Ondřej Neff? „Říká, že má vedle sebe mladou ženu a nechce, aby nosila batoh, tak se o sebe začal víc starat. Je to chlap, nebude dělat obličejovou jógu,“ směje se s tím, že když jej ona nebo ostatní pochválí, kolik toho zvládne, je to fajn injekce pro mužské ego.

Lotrando a Zubejda po 30 letech

Jaké to bylo vrátit se v roli La Mad? Před více než třiceti lety natočila pohádku Lotrando a Zubejda, vloni měl premiéru stejnojmenný muzikál. „S Jirkou Strachem (v pohádce jí hrál synáčka, muzikál režíroval, pozn. red.) jsme měli až sentimentální chvilky. Mě dojímalo, že uměl celý scénář zpaměti a oba jsme těžce nesli, když někdo improvizoval. Pan Svěrák nám na první zkoušce řekl: ‚Já o každém slovu přemýšlím a vím, proč ho tam mám, prosím nechte ten text, jak je‘,“ vzpomíná.

Natáčení v 90. letech probíhalo i v Bulharsku a bylo to dobrodružné. Špinavé ubrusy, účet, který se platil dohromady a zbyl vždy na posledního v baru… „Byly hvězdy, které dělaly bengál, pan Labuda křičel: ‚Idem späť do Blavy, toto nie, to je priveľa, nie som taký kokot, aby som tu musel byť za každú cenu!‘“ směje se.

Neviditelná – monodráma o ženě po rozchodu

Když si Ljuba Krbová dá závazek, splní ho – a tak nyní dokončila vlastní divadelní hru. Jedná se o monodrama o ženě procházející rozchodem. A bude se jmenovat Neviditelná. „Chtěla jsem dobrý konec a původně se k mé hrdince manžel vrátil. To jsem nakonec změnila: posílila jsem ji, provedla ji tím, dala jí sebevědomí a není možné, aby nyní sbírala drobky po milence,“ vysvětluje.

Jak nebýt neviditelná? „Ženy musí začít u sebe, uvědomit si, že mají nějakou cenu… Já vím, že asi už nikdy nebudu mít prsa dvacetileté Krbové, kůžička nebude tak hladká, ale nemusí se bortit. A můžu si dělat drobné radosti, vím, co mi radost udělá. Můžu mít dobré kamarádky, které jsou prověřené časem. To jsou stupínky, po kterých tu vodu přejdete.“

Načítám