Tragická smrt blízkých, šikana i pobyt v „děcáku“. Jaká traumata v sobě nesou české celebrity?

„Shazovali mě ze schodů hlavou dolů,“ vzpomíná Zdeněk Piškula na své dětství plné ponižování a fyzických útoků. Šikana ho tak silně zasáhla, že se s jejími následky pere dodnes. A na jaký den ve svém životě už nikdy nezapomene Tereza Brodská?

Prvních pár let života měla Naďa Konvalinková šťastné dětství. Jenže pak mezi rodiči začaly rozepře, které se vystupňovaly až k domácímu násilí. „Pamatuju si šílenou hádku, kdy tatínek maminku zmlátil tak, že ji z toho pokoje vytáhl v bezvědomí. Mně nebylo ani deset a myslela jsem si, že je mrtvá. Lila jsem na ni vodu, pak se probrala, tekla jí krev, měla vyražený zub a monokly a já jsem ji v noci vedla na pohotovost,“ vzpomínala herečka v pořadu 13. komnata. Jenže to nejhorší mělo teprve přijít.

Když se máma s tátou rozváděli, právě kvůli jejich vyostřeným vztahům umístil soud Naďu i její mladší sestru Ljubu do dětského domova. „Bylo to pro nás dost traumatické,“ popsala Konvalinková s tím, že je navíc ostatní děti šikanovaly, protože jim záviděly, že jezdí na víkendy k babičce. Právě v její péči nakonec obě děvčata skončila.

>>> Facky, rány a křik matky… Pro mnohé děti je dětský domov prvním místem, kde se cítí bezpečně

Traumat si v sobě Oldřich Vízner nese více a dvě se týkají jeho sourozenců. Byl ještě malým klukem, sotva v první třídě, když jeho staršího bratra Vlastimila srazilo nákladní auto a on následkům zranění podlehl. Ač byla jeho smrt pro Oldřicha bezesporu bolestivá, největší tragédie jeho života měla teprve přijít.

Psal se rok 1983 a on se svou tehdejší manželkou Janou Šulcovou a bratrem, kameramanem Vladimírem, a jeho partnerkou, vyrazil na dovolenou na italský ostrov Elba. Nebydleli ale v hotelu, nýbrž v kempu. Vladimír chtěl připravit kávu na přenosném vařiči, jenže tak nešťastně manipuloval s plynovou bombou, že vzplála. Plameny se okamžitě přenesly i na něj. Sice se pokoušel oheň uhasit v moři, popáleniny byly ale tak rozsáhlé, že po 14 dnech strávených v nemocnici zemřel.

Oldřicha, který celou hrůznou scénu viděl na vlastní oči, to naprosto zlomilo. „Byla jsem u toho a dokážu to pochopit, jak to muselo s Oldou zamávat. Bylo to opravdu strašné,“ prozradila pro web Prima Ženy Šulcová.

Onoho osudného dne bylo Kristýně Frejové devatenáct let a večer se šla z koncertu na tramvaj. „Najednou jsem si uvědomila, že jde někdo za mnou. Tak jsem se zastavila, otočila se k němu čelem, podívala se mu do očí a řekla: ‚Co chceš?‘ V tu chvíli přišel útok pěstí do obličeje,“ vzpomínala ve 13. komnatě. Na chvíli ztratila vědomí. Když přišla k sobě, nacházela se v průchodu mezi popelnicemi, útočník stál za ní a škrtil ji. Volat o pomoc nešlo, navíc by ji nikdo neslyšel. A tak se rozhodla zabojovat o holý život.

„Na chviličku jsem zahrála, že jsem omdlela, takže to škrcení povolilo. V tu chvíli jsem sebrala všechnu sílu a tou silou jsem ho dozadu za sebe nakopla. On strašně zařval, na chviličku mě pustil a v tu chvíli jsem vystartovala. Já byla na sprinty dobrá, jen po mně hrábl, zůstalo mu v ruce moje tričko,“ vylíčila, jak unikla pravděpodobné smrti.

>>> Herečka Kristýna Frejová v Bublinách: Když bulvár píše, že táta bojuje o život, mám chuť dát někomu „tečku“

Zdeněk Piškula si v dětství ve škole prošel opravdu brutální šikanou. „Začalo to ponižováním a postupem času začala i fyzická šikana. Tehdy začal být populární wrestling a všichni jsme si mysleli, že to je doopravdy a muselo se to vyzkoušet. A já byl ten panáček, na kterém se to zkoušelo. Pamatuji si, že mě jeden z kluků hodil přes rameno a spadl se mnou na záda na zem. Shazovali mě ze schodů, hlavou dolů mě posílali jako na klouzačce,“ vylíčil na Rádiu Junior s tím, že doma ze strachu z agresorů nic neřekl. Rodičům se dokázal svěřit až jako dospělý, ale ono trauma si stále nese v sobě a někdejším spolužákům se vyhýbá.

Na sobotu 20. dubna roku 2002 Tereza Brodská nikdy nezapomene. A bohužel ne v dobrém. Toho dne totiž její tatínek Vlastimil Brodský na chalupě ve Slunečné vzal do ruky revolver, aby ho namířil proti sobě. To, že mívá deprese, věděli všichni. Nikoho ale nenapadlo, že by to skončilo takto.

„Nikdo to netušil, nečekal. Táta měl odjakživa černý humor. Řekl třeba, že si sedne k topení, aby si zvykal na žár kremační pece. Těžko jsem se vyrovnávala s tou konkrétní formou jeho odchodu. Nemyslela jsem si, že by někdy něco takového udělal, ale když už, předpokládala bych spíš prášky, výfuk v garáži… Ale spáchat sebevraždu touto formou…“ vyprávěla herečka v rozhovoru pro Magazín Práva, jak ji to zdrtilo.

Symbol půvabu 60. let Jana Brejchová okouzlila herce i svět – poslední roky strávila v LDN. Konečně mohla odejít