„Papír je geniální nástroj, když se snažíte o digitální detox,“ říká spoluzakladatelka českého papírnictví

Jste tým „všechny důležité věci i nápady si píšu do mobilu“ nebo „není nad papír a tužku“? Pokud jste milovníky papírových zápisníků, diářů a deníků, asi vám značka papelote nebude neznámá.

Firma vznikla v roce 2009 z nápadu studentky UMPRUM Kateřiny Šachové, která věřila, že zápisníky mohou být vkusné a lze na nich postavit i byznys. S manželem Filipem Šachem a kamarádkou Denisou Havrdovou založili značku papelote, která rostla a proměňovala se - a to včetně vedení samotného. Dnes ji vede Denisa Havrdová, která jako jediná ze tří spoluzakladatelů ve firmě zůstala.

Kolik zápisníků a diářů aktuálně používáte? A umíte plánovat i v mobilní aplikaci?

Mám papírový diář, zápisník na poznámky ze schůzek a „to do“ plánovač, ale zároveň je pro mě zásadní kombinovat to i s pomocníky z online světa. Cíleně se dennodenně snažím o zdravý balanc online a offline aktivit.

Jaká je podle vás role papíru v době digitální?

Myslím, že stále zásadní. Pomáhá nám, když jsme přesycení online světem, jeho používání vyžaduje soustředěnost, systematičnost a důslednost. Papír je geniální nástroj, když se snažíte o digitální detox – umožňuje odpojení od všudypřítomných notifikací.

Technologie život sice obrovsky usnadňují, ale zároveň nás vtahují do sítí, ze kterých je těžké vystoupit. Já se snažím odpojovat alespoň o víkendech, na dovolené nebo večer před spaním. Nezapínám počítač, více si čtu a snažím se omezovat čas s mobilem. Hodně chodím na výlety do přírody s rodinou a přáteli.

V čem je podle vás papír stále jedinečný a nenahraditelný?

Jsou určité procesy, kdy zkrátka ničím nenahradíte to, že si vezmete papír, tužku, zavřete se do ticha a jste jen se svými myšlenkami. Nabízí určitou intimitu, prostor bez vyrušení a navíc i smyslový zážitek: dotýkat se ho, otáčet stránky a být vědomě přítomen v daném okamžiku.

>>>Odložte mobil a pište si deník! Svěřit starosti papíru uleví psychice a dokáže zachránit vztah

Co vlastně slovo papelote znamená?

Název pro firmu vymyslela zakladatelka Kateřina Šachová. Líbí se mi jeho dvojznačnost: ve španělštině znamená „papírový drak“ i „odřezek papíru“. Symbol papírového draka mě fascinuje, protože představuje něco, k čemu vzhlížíme, a přesto je to stále spjaté se zemí. „Odřezek papíru“ zase vyjadřuje, jak významná je pro nás udržitelnost – i zbytky mohou být krásné a inspirativní.

Jak vzniká nový produkt?

Je to dlouhý proces: od prvních nápadů přes prototypy a testování. Někdy to trvá měsíce, jindy se podaří díky souhře okolností uvést produkt na trh už za tři měsíce. To jsou pak chvíle velké radosti.

Kde hledáte inspiraci?

Všude: v každodenním životě, na cestách, v rozhovorech se zákazníky i přáteli. Za ty roky máme dlouhé seznamy nápadů, které se každým rokem rozšiřují.

Firma prošla změnami, nebylo to vždy snadné. Co přesně se dělo?

Za 16 let existence prošla lecčím: krize odchodu prvních spolupracovníků, se kterými jsme byli hluboce propojeni, covidem, válkou i odchodem zakladatelky a dlouholeté kreativní ředitelky Kateřiny Šachové. Všechny tyto etapy byly složité, poslední nejtěžší. Každopádně věřím, že krize nás posilují a že z nich můžeme odcházet silnější.

Jak jste ta turbulentní období zvládala?

Bylo to jedno z nejtěžších období v mém životě. Vyžadovalo obrovskou odvahu nejen ode mě, ale i od Kateřiny a celého týmu. Krize nám strašně moc vzala, ale také nám mnohé dala a hodně nás naučila.

Měla jste chuť to někdy vzdát?

Dlouho jsem si vůbec nepřipouštěla, že bych to vzdala. I když jedna krize byla natolik silná, že jsem byla chvíli přesvědčená, že končím. Ale myslím, že mě to nutilo se více podívat do sebe a přiznat si, co chci i nechci. Dovedlo mě to k nastavení vlastních hranic a přijetí toho, že se můj názor či postoj nemusí líbit všem, ale že je důležité si za ním stát. Sílu mi nejvíce dodávala rodina a přátelé i moje víra.

Jste máma tří dětí a vedete sama firmu. Jak zvládáte onen hojně diskutovaný work-life balance?

Nebyla to občas snadná cesta. Měla jsem ale vždy velkou podporu manžela a rodiny a věřím, že když člověk dělá, co ho baví, děti to cítí. Dnes, když už jsou skoro všechny děti dospělé, vidím, že je pro ně přirozené hledat práci, která má smysl. A to mě moc těší. Zároveň jsem si již v počátcích dobře nastavila hranice. Snažím se být doma maximálně mentálně přítomná a pracovní témata řešit co možná nejméně. To mi umožňuje nabrat síly a druhý den se zase těšit do práce.

O mladé generaci se říká, že vyrostla s mobilem a tabletem v ruce, online svět je pro ně přirozený. Jak je vést "k papíru"?

Nikdy jsem si nedávala za cíl děti k papíru cíleně vést. Ale vidí, že s ním přirozeně fungujeme. Papír je u nás doma přítomný v různých podobách – sešity, knihy, plakáty, katalogy. Odmala jsme si hodně četli, psali, kreslili, malovali a vyráběli a věřím, že to v nich zanechalo určitou stopu.

Ke čtení jsme je vedli od dětství. Každé dítě to má trochu jinak, některé čte hodně, jiné méně nebo v určitém období skoro vůbec. Ale já věřím, že děti inspirujeme hlavně vlastním příkladem a nemá smysl je do čtení nutit.

Jakou radu byste dala začínající podnikatelce?

Nebát se začít právě v životních obdobích, kdy to zdánlivě nedává smysl – třeba na mateřské dovolené nebo po škole. Jsou to skvělé momenty pro realizaci snů.

Důkazem, že lze mít velkou rodinu i firmu, je mnoho úspěšných žen. Včetně Simony Kijonkové.