Když se dětem „zblázní“ hormony. Kvůli obezitě mají chlapci ženské znaky. Podcast s lékařkou

Hormony ovlivňují lidský organismus po celý život a pro zdravé dětství i dospívání jsou naprosto klíčové. Někdy ale vše nefunguje tak, jak má. Kdy zpozornět, o tom v podcastu MUDrování s Danielou mluvila dětská endokrinoložka Veronika Plasová z pražského centra DIAvize.

Pokud hormony nefungují správně, rychle to poznáte – i u dětí. Třeba poměrně časté potíže se štítnou žlázou o sobě dávají vědět i změnami vnímání a chování. „Pokud máte sníženou funkci štítné žlázy, tak jako by se v těle všechno zpomalilo. Jste unavení, nemyslí vám to, jste zimomřiví. A dítě také. Přidává se i porucha růstu – dítě přestává růst, může přibývat na váze, mít suchou kůži či zácpu, protože i střeva se hýbou pomaleji,“ vysvětluje lékařka.

Pokud je naopak hormonů štítné žlázy nadbytek, všechno je rychlejší. Dětem je horko, potí se, špatně spí nebo rychleji rostou. Ať tak, či tak, jde o signály, kdy je vhodné vyhledat praktického lékaře či přímo endokrinologa. Často pak následuje doslova detektivní práce - dotazování, vyšetřování a rozbory, které mohou odhalit i jiné potíže. Nic se každopádně nenechává náhodě.

Dětští endokrinologové si u nás rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek práce. V posledních letech přibývá i dětí s obezitou. U drtivé většiny není způsobená žádným hormonálním problémem, i když i ten je třeba vyloučit. Časté naopak je, že přímo obezita dopadá na dětský vývoj.

„V tukových buňkách je enzym, který mění testosteron na estrogen. Tudíž čím víc má třeba chlapec podkožních tukových buněk, tím víc si vlastně vyrábí ženských hormonů, což mu neprospívá ze spousty důvodů. Samozřejmě se mu to nebude líbit ani esteticky, protože mu porostou prsní žlázy,“ vysvětluje Veronika Plasová.

Léčba dětské obezity je obvykle během na dlouhou trať a jak odbornice doplňuje, nejde to bez vtažení rodiny do celého procesu. Empatie i oboustranná důvěra jsou klíčové.

Citlivé také je, pokud se u dítěte objeví známky puberty mnohem dřív, než by měla přijít. U dívek by se podle lékařky stran dospívání nic nemělo dít před osmými narozeninami, u chlapců před devátými. Horní hranice bývá, kdyby se u dívky žádné znaky dospívání neobjevily do 13. narozenin, u chlapců ještě o rok později.

Podle lékařky ale ani výjimky z takového rozpětí ještě nemusejí znamenat žádnou závažnou nemoc. „Je třeba dítě komplexně vyšetřit. Někdy jsou to stavy, kdy zasahovat nemusíme. Například u děvčátek se někdy vytvoří cysta na vaječníku, která může produkovat malé množství hormonů, a ony začnou rychleji růst. Po pár měsících ale často praskne a není třeba léčit,“ uklidňuje Veronika Plasová.