Předčasný porod je jen začátek. Je nutné najít s rodiči společnou cestu, říká přední neonatoložka

Jen málokterý obor v posledních letech zažil takové revoluce jako neonatologie. Své o tom ví přední česká lékařka Milena Dokoupilová, primářka novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice: „Za posledních pět let se na porodnicích udála spousta věcí, které výrazně přispívají k přirozenějšímu přístupu, ať už k maminkám, nebo dětem, které jsou donošené a zdravé. Ten pokrok je opravdu velký.“

Sama může dobře srovnávat – ve svém oboru se pohybuje už přes 30 let. Novorozenecké oddělení v Nemocnici Hořovice mohla vybudovat takzvaně po svém. Klíčové je podle ní intenzivně zapojit rodiče do péče a dění okolo miminka, udržovat otevřenou komunikaci a především neutuchající empatii - bez té to v tomto oboru nejde.

Právě první dny po porodu, celková adaptace a sžívání s miminkem bývají často o dost náročnější, než mnozí rodiče očekávají. A to i v případě, že se dítě narodí donošené a zcela zdravé.

„Velký důraz je dnes kladen na vedení porodu, ženy mívají dobrou představu, jak to bude probíhat. Ale nějak jim někdo zapomíná říct, že porodem to začíná a že poporodní období je mnohem náročnější – fyzicky i psychicky,“ míní Milena Dokoupilová.

Například scénář, kdy se miminko narodí v termínu, bez problémů se přisaje k prsu a postupně se hned v prvních dnech začne kojit, ten je sice optimální, ale podle lékařky představuje tak 10 až 20 procent všech případů.

„Buď se do nepohody dostane maminka, protože hormony jsou nevyzpytatelné, nebo se miminku zrovna nechce přisávat. Maminka už se bojí, že to vůbec nepůjde, a začne koloběh, ze kterého se špatně vybočuje,“ vysvětluje neonatoložka. Úlohou personálu je podle ní uklidnění a ubezpečení, že i tohle je normální a že se každé miminko chová jinak.

V posledních letech se změnila také péče o nedonošené novorozence. V Hořovicích mohou pečovat o ty, kteří se narodí okolo 30. týdne těhotenství. V porodnici potom bývají řadu týdnů - obvykle do termínu porodu, ale i déle.

„Příčinu předčasného porodu vždy nenajdeme. To je důležité maminkám vysvětlit, protože ony potřebují najít viníka, proč se to stalo. Nejtěžší je přestat obviňovat samu sebe a dojít ke smíření s tím, že se to stalo,“ říká Milena Dokoupilová.

Zvládání náročné situace po předčasném porodu pomáhá nejen toto přijetí, ale i pokořování různých menších cílů a milníků. Každá fáze, kdy odpadají hadičky a miminko se postupně adaptuje na svět, představuje svého druhu výzvu. „Snažíme se pobyt udělat jakoby na míru, aby to všichni zvládli. Je to jedno z nejtěžších období v životě ženy, když se kolem porodu něco stane jinak, než jaké byly plány,“ dodává neonatoložka.

Celkově se podle zkušené lékařky péče o předčasně narozené děti mění k co nejmenší invazivitě. „Dřív jsme mysleli, že za ně musíme všechno dělat: dát jim výživu infuzemi, dýchat za ně přístroji… Teď vidíme, že když se k nim chováme šetrně a opatrně – samozřejmě může přijít komplikace a miminko se rozhodne, že to bude jinak, ale celkově jsou ty výsledky velmi dobré,“ dodává.