Mají lidé víc stresu? Ten dnešní prokazatelně víc škodí, neumíme vypnout, varuje uznávaný psychiatr

Mají současní lidé objektivně víc stresu než předchozí generace, nebo se o tom jen hodně mluví? „Dostáváme se do stresu, který prokazatelně víc škodí,“ tvrdí známý psychiatr Martin Hollý. Stres podle něj škodlivý není, ale lidé neumějí vypnout a nabrat síly.

„Moderní společnost zaměňuje volný čas za volnočasové aktivity – jenže taková aktivita už je naplánovaná a nese s sebou nějaký kus stresu,“ vysvětluje Martin Hollý. „Je důležité umět se i nudit a snášet frustraci s tím spojenou,“ dodává s tím, že není dobré třeba ani vyplnění času scrollováním na mobilu. „Prvním krokem je, když dokážu být v klidu, sám se sebou.“

Moderní technologie obecně nesou pro společnost velký kus stresu. A především pro mladou generaci, která se s nimi ve velké míře setkává už odmalička. Podle Martina Hollého to mladí nemají jednoduché – nesouhlasí ale s tím, že jsou po psychické stránce jako sněhové vločky: „Starší lidé vždy mluvili o tom, že ti mladší jsou divní nebo jiní a že svět jde někam… Myslím si, že mladá generace teď žije v komplikované době. Dostávají se do situací, na které mozek není připraven – které nedávají žádnou velkou jistotu a stabilitu.“

Jak poznat sami na sobě i u svých blízkých, že se schyluje k depresivním stavům? „Pokud mám dva tři dny špatnou náladu, ale ráno vstanu a jsem schopen prožít radost, když je podnět dostatečný, pokud nemám poruchu spánku nebo změněnou chuť do jídla – tak je to jen smutná nálada,“ popisuje Martin Hollý. Klinicky závažné naopak je, když zmíněné příznaky člověk vnímá déle než čtrnáct dnů – zde je už potřeba zbystřit.

Předsudek, že kdo o sebevraždě moc mluví, ten ji nikdy nespáchá, je mimo realitu. „Vždy je potřeba brát jakoukoli debatu nad smyslem života vážně – a to nemusí znamenat, že ji bereme panicky,“ upozorňuje Martin Hollý.