Mladá generace není víc křehká, jen je zkrátka jiná, říká lékař. A psychická pomoc chybí

Všechno nasvědčuje tomu, že psychické zdraví lidí se v posledních letech zhoršuje. Praktický lékař Matěj Kučera potvrzuje, že se přibližně každý třetí Čech potká s duševním onemocněním. Nejčastější jsou podle lékaře poruchy nálad, úzkostné poruchy a výjimkou není ani takzvané škodlivé užívání alkoholu.

Zejména mladší generace si ohledně psychického zdraví vysloužila označení „generace deprese“ nebo „generace sněhových vloček“. Vědecká obec ale pro taková označení nemá jednoznačný pojem ani dostatek dat. „S tím, jak roste potřeba využívání odborné psychologické a psychiatrické pomoci, úměrně roste tato potřeba i v mladé generaci. Neříká nám to nic o tom, že by mladá generace byla křehká více nebo méně. Ale je jiná, to stoprocentně,“ říká Matěj Kučera. Osobně nesouhlasí s označením „generace sněhových vloček“, které vzniklo spíše v mediálním prostoru a často je vnímáno hanlivě.

S psychikou (nejen) dětí a mladistvých dokáže zamávat i návrat do školy. Kromě něj je podzim spojený se sychravým počasím, každý známe ten pocit, když ráno vstáváme do tmy a odpoledne se vracíme domů také potmě.

„Máme i klinickou jednotku, která se jmenuje sezonní (zimní) deprese,“ vysvětluje Matěj Kučera a radí: „Je důležité pracovat s pestrostí. Doporučuji najít si nějaký faktor, který nám dělá dobře, mít zájmy. Samozřejmě opatrně, protože mít každý den od rána do večera naplněný koníčky také není přínosné… Druhou částí prevence je destigmatizace – nebát se o duševním zdraví mluvit.“

Děti a mladiství jsou ale skupinou, u které se řeší, že je obzvláště těžké sehnat psychologickou nebo psychiatrickou pomoc. Odborníků je málo a čekací lhůty dlouhé. Důležitá je proto prevence, podchycení problému včas a spolupráce rodičů, učitelů a psychologů nebo jiných odborníků.

Matěj Kučera pro zjednodušení popisuje pyramidu pomoci v oblasti duševního zdraví: „Na samé špičce jsou psychiatři a kliničtí psychologové. Pak jsou tu psychoterapeuti a psychologové. Dále sociální zdravotní pracovníci, kterých je nejvíce. A pak máme širokou základnu pomoci ve školách, v rodinném prostředí na úrovni prevence. Odborníků na špičce je skutečně málo a nemůžeme se spoléhat, že to špička pyramidy utáhne,“ říká a dodává, že je důležité myslet právě na „nižší patra“ pyramidy a soustředit se na to, co dělat, abychom se nedostali až ke specialistovi.