Největší problém plodnosti mužů? Ubylo sexu! Boj s nízkou porodností je prohraný

V souvislosti s poklesem plodnosti párů se často mluví o tom, že mladí muži mají dnes méně spermií a zhoršuje se i jejich kvalita. „Ten problém je ale daleko složitější, než že by zavládnul nějaký ‚spermagedon‘. Důvodů, proč se dětí rodí méně a proč tady jsou problémy s početím, těch je téměř nekonečná řada,“ říká v podcastu MUDrování odborník na mužskou plodnost Viktor Vik.

Podle lékaře mají mladí muži především méně sexu, než tomu bylo v minulosti: „Také si hledají partnerky až ve vyšším věku, což je další věc. Myslím si, že je to celosvětový trend.“ Ve své praxi se Viktor Vik setkává i s tím, že si páry přejí otěhotnět, ale pohlavnímu styku se vyhýbají. „Přijde mi, že sociální sítě, počítače a propojení, které vede k osamocení lidí, se začíná poměrně dramaticky propisovat právě i do reprodukčního chování celé společnosti.“

Zvyšuje se také průměrný věk rodičů. Češky rodí stále později, ale nezáleží jen na nich, i muži mají hranici, kdy kvalita spermií klesá. „U žen je kritický zhruba 38. až 40. rok života a u mužů se po čtyřicítce kvalita spermií také poměrně dramaticky snižuje. Ne, že by nebyli schopni dosáhnout otcovství, ale určitě bude hrát roli celkový věk páru,“ vysvětluje Viktor Vik.

Pokud se pár snaží o početí zhruba 6 až 12 měsíců a otěhotnění nepřichází, doporučuje se vyšetření. „Mělo by se asi začít z logiky věci u muže, protože to vyšetření je daleko jednodušší. Ale v současné situaci u neplodných párů za to v 50 % může muž, v 50 % za to může žena a v 25 % za to mohou v podstatě oba dva,“ říká lékař.

Přestože prevenci v Česku Viktor Vik považuje za velmi dobrou, boj s nízkou porodností jsme podle něj prohráli. „Já si myslím, že porodnost se ve vyspělém světě nezvedne. Můžeme se podívat na všechny ty experimenty, které proběhly různě po světě a které se snaží kopírovat i naše vláda v současné době. Spíš je to o nastavení hodnot ve společnosti. A ty se posouvají v mnoha směrech…“