Článek
Nová třída antibiotik by měla údajně spolehlivě fungovat při léčbě i velmi obtížně léčitelných infekčních onemocněních. O výsledcích studie léku s názvem Zosurabalpin informoval jako první časopis Nature. V době, kdy se české lékárny nadále potýkají s výpadky antibiotik, se k novému léku upínají naděje veřejnosti. Opravdu máme důvod k optimismu?
Zápaly plic i sepse
Podle odborníků nová látka dokáže ničit bakterie Acinetobacter baumannii, známé pod zkratkou CRAB (Carbapenem-resistant Acinetobacter baumannii), které jsou velmi odolné a rezistentní vůči známým, běžně používaným antibiotikům, a způsobují obtížně léčitelné infekce. Kmeny těchto bakterií se vyskytují běžně v přírodě a pro zdravé jedince nepředstavují žádné významné riziko, u oslabených a starších lidí ale mohou vyvolávat záněty, či dokonce sepse organismu. Velkým problémem bývají zejména v nemocničním prostředí nebo domovech seniorů.
Cesta bude ještě dlouhá
Opravdu nová antibiotika představují průlom? O vyjádření jsme požádali Národní referenční laboratoř pro antibiotika: „Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje CRAB za velmi nebezpečný fenomén, jeho výskyt je ale v jednotlivých zemích či světových regionech rozdílný. V českých nemocnicích nejsou infekce způsobené obecně druhem Acinetobacter baumannii tak časté. Podskupina CRAB pak tvoří jen část výskytu, i když v posledních několika letech jejich podíl na výskytu infekcí v Česku stoupá. Zosurabalpin je prezentován jako ‚nová třída antibiotik‘, což se dá akceptovat, neboť žádné ze současných antibiotik tento mechanismus účinku nepoužívá. Do klinického použití má ale tato látka ještě velmi daleko,“ zní stanovisko Národní referenční laboratoře pro antibiotika při Státním zdravotním ústavu.
Při užívání antibiotik je především klíčové dodržovat správné dávkováníFoto: Tetiana Radachynska, Shutterstock.com
Riziko číhá zejména v nemocnicích
Acinetobacter baumannii neboli CRAB ohrožuje na životě zejména dlouho ležící pacienty v nemocnicích, lékaři tedy v nových antibiotikách vidí naději: „Objev nové třídy antibiotik může být v budoucnu velmi pozitivní zprávou, k případnému schválení má před sebou však ještě dlouhou cestu. Je také třeba si uvědomit, že antibiotickou rezistenci, a to výhradně proti léčivům působícím na tuto konkrétní bakterii, pomůže pouze zpomalit, nikoli zastavit. Pro docílení co největšího zpomalení odolnosti bakterií vůči antibiotikům je nadále nutné šířit osvětu, dodržovat pravidla šetrného předepisování antibiotik a apelovat na pacienty, aby striktně dodržovali dávkování a léčivo vždy řádně doužívali,“ vysvětluje MUDr. Eva Poborská, vedoucí antibiotického střediska Synlab.
Mohou tedy tato antibiotika v případě úspěšného klinického testování skutečně pomoci v boji s tolik obávanou antibiotickou resistencí?„Částečně samozřejmě ano, bohužel problematika antibiotické rezistence je velmi široká a bylo by mnohem lepší, pokud by tato nová látka byla účinná na různé bakterie, a ne ‚pouze‘ na druh Acinetobacter baumannii,“ uvádí RNDr. Vladislav Jakubů, Ph.D., vedoucí Oddělení rezistence bakterií k antibiotikům Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ.
