Vážné ohrožení těhotenství? Potíže s placentou! Tyhle jsou nejčastější a mohou vést až k císaři

Placenta se nachází v děloze, kde „nasedá“ na děložní stěnu. Buď vpředu, vzadu nebo nahoře. Ve většině případů se placenta „přilepí“ k děložní sliznici a nezačne přerůstat do svaloviny. Pokud nesahá pod nejnižší část plodu a pokud nepřekrývá porodní cesty, je to normální umístění. Pokud je ale v dolní části dělohy a překrývá děložní branku, brání tím porodu.

V placentě probíhá výměna krevních plynů (dýchání plodu), výměna živin (výživa), výměna informací (placenta posílá matce některé hormony, které ovlivňují metabolismus) a metabolismus některých látek (rozklad léků, hormonů, živin). Přes placentu se také plod zbavuje některých odpadních látek, takže placenta je taková „čistička“.

Pokud žena v prvním trimestru začne krvácet nebo děloha roste moc pomalu či je zpomalen vývoj plodu, mohou lékaři provést ultrazvukové vyšetření. To je také nejspolehlivější způsob, jak odhalit případné komplikace s placentou.

Důvodem může být abnormální uložení placenty (takzvaná vcestná placenta neboli placenta praevia), předčasné odlučování placenty nebo abnormální invaze placenty. Někdy placenta nefunguje správně, protože je moc malá, nesprávně vyvinutá nebo matka trpí cukrovkou.

Vcestné lůžko (placenta praevia) je komplikace, kdy se placenta uchytí ve spodní části dělohy místo v horní. Hovorově se říká, že je placenta „nízko“. Nachází se před plodem a tvoří překážku pro průchod plodu porodními cestami. Projevuje se zejména krvácením po dvacátém týdnu těhotenství a v posledních dvou měsících. Zvýšené riziko je u žen, které již mají více dětí, u vícečetných těhotenství, protože v tomto případě má placenta větší plochu a zvyšuje se riziko, že se „usídlí“ v porodních cestách. Rizikovým faktorem jsou i předešlé operace dělohy včetně císařského řezu.

Čím větší část placenty se nachází v dolní části dělohy, tím více komplikací hrozí při porodu. Může totiž docházet k napínání mezi děložní stěnou a placentou, což často vede ke krvácení. Vcestná placenta se léčí obvykle klidovým režimem a plánovaným císařským řezem ještě před tím, než začne děložní činnost. Porod lékaři plánují na dobu, kdy je plod dostatečně zralý, ale nehrozí ještě spontánní děložní kontrakce – nejpozději po ukončeném 36. týdnu.

Může k tomu dojít kdykoli během těhotenství, vyšší riziko je samozřejmě tehdy, když se blíží porod. Jde o jeden z největších porodních problémů, kdy je ohrožen život matky i dítěte. Dochází při něm k částečnému nebo úplnému oddělení placenty od děložní stěny. Nejčastějším projevem bývá krvácení různé intenzity, záleží na typu odloučení.

Třetí možnou komplikací je abnormální invaze placenty, kdy je lůžko přirostlé k děložní stěně nebo je do ní vrostlé. Patří sem tři typy – placenta accreta, increta a percreta. Většina těchto stavů je před porodem bezpříznaková, ale může se objevit vaginální krvácení, v případě placenty percreta i krvácení nitrobřišní či krvácení do močového měchýře (projeví se krví v moči). V těchto případech nelze porodit přirozeně, je nutná takzvaná manuální lýze placenty, kdy se musí placenta odloučit rukou porodníka. Zákrok se provádí v celkové anestezii.

Odlučování placenty od děložní stěny může být mírné, kdy je ztráta krve malá. V tomto případě je žena sledována ultrazvukem a má nařízený klid. V pozdní fázi těhotenství se pak většinou přistupuje k vyvolání porodu. Při středně těžkém odlučování se může oddělit až čtvrtina placenty a je často nutná transfuze krve (zejména pokud se blížíte k termínu porodu) a zpravidla se provádí císařský řez. Při rozsáhlém odloučení placenty (odloučení minimálně 2/3 placenty) může těhotná ztratit až dva litry krve. Nutná je transfúze a okamžitý císařský řez.

Někdy se odloučí jen malá část placenty a proces odlučování se zastaví. Pak je možné v těhotenství pokračovat, pokud ovšem nejsou žádná rizika pro matku a dítě. To se stává ale spíše výjimečně, jinak je nutný císařský řez. Žádné léky na zástavu odlučování či obnovu funkce placenty neexistují. Jedinou „léčbou“ je tak prevence, zejména klidový režim.

Odborná konzultace: MUDr. Radek Müller, zástupce primáře Gynekologicko-porodnického oddělení, Nemocnice Jilemnice

Porod napříč historií: Jak se rodilo před sto lety a dnes?