Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Strach z bolesti, který se stupňuje s termínem blížícího se porodu, doprovází spoustu nastávajících maminek. Mnoho z nich netuší, co mají očekávat, jak silné budou porodní bolesti, zda je zvládnou a co by jim případně mohlo pomoci. O možnostech, jak se na příchod potomka co nejlépe připravit, i účinných technikách, které zmírní obavy, jsme si povídali se zkušenou porodní asistentkou.
Co přesně způsobuje porodní bolesti a podle čeho žena s jistotou pozná, že už „je to ono“ a nejde o tzv. poslíčky nebo jinou bolest břicha?
Porodní bolesti vznikají především v důsledku stahování dělohy, která se snaží vypudit miminko ven. Tyto kontrakce tlačí na děložní hrdlo, které se postupně otevírá, a zároveň na okolní tkáně, svaly a vazy, což může být bolestivé. Bolest může být cítit v podbřišku, zádech nebo některé těhotné udávají také bolest kyčlí.
Žena obvykle pozná, že jde o „opravdové“ porodní bolesti podle pravidelnosti kontrakcí, které se časem zintenzivňují, zkracují se intervaly mezi nimi a nezmizí ani při změně polohy nebo teplé sprše. Doprovázet je může i odtok plodové vody nebo hlenové zátky.
Jsou porodní bolesti odlišné u jednotlivých těhotných? Respektive, proč je každá žena vnímá jinak?
Ano, porodní bolesti jsou velmi individuální. Každá žena má jiný práh bolesti, jinou zkušenost s fyzickou i emoční zátěží a také rozdílnou představu nebo očekávání, jak její porod bude probíhat. Vnímání bolesti ovlivňuje mnoho faktorů – psychika, předchozí zkušenosti, přístup zdravotnického personálu, ale i stav těla, například, v jaké poloze je miminko v děloze, do jaké míry jsou elastické tělesné tkáně konkrétní rodičky, zda je žena unavená, hladová a podobně.
Může se stát, že žena porodí takzvaně „bezbolestně“? Tedy že cítí jen skutečně velmi mírné bolesti, nebo to není možné?
Ve výjimečných případech ženy popisují porod jako téměř bezbolestný. Obvykle to ale znamená, že bolest vnímaly jako velmi snadno zvládnutelnou nebo ji cíleně nehodnotily jako negativní. Bolest zcela bez pocitu nepohodlí je extrémně vzácná, a já osobně jsem se s tím nesetkala. Setkala jsem se s velmi statečnými ženami, které porod zvládly naprosto bravurně, ale nikdy mi žádná neřekla, že ji vůbec nebolel. S pomocí kvalitní přípravy, podpory okolí a klidného prostředí může být pro mnoho žen porod velmi silným, pozitivním zážitkem – i přesto, že je fyzicky náročný.
Porodní asistentka Kateřina Aronová z porodnice SlanýFoto: Archiv Kateřiny Aronové
Vnímání bolesti při porodu určitě ovlivňuje i aktuální emoční rozpoložení maminky…
Samozřejmě, psychika hraje zásadní roli. Pokud se žena cítí v bezpečí, důvěřuje svému tělu a má kolem sebe podporující lidi, její tělo uvolňuje více oxytocinu (hormonu lásky), který porod podporuje a zároveň tlumí bolest. Naopak strach, stres a úzkost zvyšují hladinu adrenalinu, který brzdí celý porodní proces a zintenzivňuje vnímání bolesti. Proto je velmi důležité věnovat pozornost také předporodní přípravě a duševní pohodě.
Jaké možnosti nebo metody přípravy na porod, které pomohou zmírnit strach i vnímání bolesti, tedy existují?
Je jich celá řada a patří mezi ně například dechová cvičení a relaxace, pohyb v těhotenství, jako je těhotenská jóga, plavání, procházky, během samotného porodu pak masáže a teplé koupele, vertikální poloha a pak samozřejmě možnost využití úlevových prostředků, od přírodních po lékařské, jako je například epidurál.
S pozitivním nastavením mysli a hlubokým uvolněním pracuje metoda hypnoporodu, velmi pozitivně působí přítomnost blízké osoby nebo duly. Důležité je vědět, že žena má možnost volby a měla by být o všech možnostech předem informována.
Pro ženy, které ještě nerodily a nevědí, co čekat, popište, k čemu lze přirovnat porodní bolesti? Je pravda, že například k velmi silným menstruačním křečím?
Mnoho maminek skutečně popisuje porodní kontrakce jako velmi intenzivní menstruační křeče, které se postupně zesilují. U některých je tato bolest spojena s tlakem v zádech nebo oblasti konečníku. Je to bolest, která má svůj rytmus a účel – přichází ve vlnách, mezi kterými má žena prostor se vydýchat. Není to tedy kontinuální a „nesnesitelná“ bolest, jak si někdy vystrašené těhotné maminky představují.
Skutečně platí, že první porod bývá mnohem bolestivější než druhý nebo každý další?
Musím říci, že já osobně se paradoxně setkávám s naprosto opačným tvrzením. Pokud je porod rychlý, ženy ho vnímají jako intenzivnější a prožívají jej mnohem živelněji. Často mi pak říkají, že druhý porod byl mnohem horší, ve smyslu intenzivnější.
Co byste doporučila ženám, které mají z bolesti při porodu velký strach a třeba se kvůli svým obavám bojí dokonce otěhotnět?
V první řadě by měla žena vědět, že strach je normální a že na něj není sama. Je dobré hledat informace, ale hlavně z kvalitních zdrojů, ideálně společně s porodní asistentkou, dulou nebo na specializovaných předporodních kurzech. Je potřeba nebát se otevřeně mluvit o svém strachu, třeba s někým, kdo má pozitivní zkušenost, vyhledat empatického lékaře či porodní asistentku, kteří vše vysvětlí, snažit se maximálně připravit psychicky i fyzicky, v čemž pomůže kontinuální péče porodní asistentky, předporodní kurz nebo kurz hypnoporodu. A hlavně bych zdůraznila –každý porod je jiný, ale většina žen po něm řekne, že to stálo za to. Strach neznamená slabost, naopak, mluvit o něm je projevem síly.
