Vyšetření IVU zjistí příčinu zánětů močových cest, odhalí kameny i poruchu funkce ledvin

Trpíte na záněty močového měchýře, které se neustále opakují, běháte „na malou“ častěji, než je běžné, pálí a bolí vás při močení nebo jste si všimli, že vaše moč změnila barvu, případně velmi nepříjemně zapáchá?

To vše jsou dobré důvody k tomu, obrátit se na ošetřujícího praktika, který vás po zhodnocení stavu může odeslat za specialistou – urologem. Jedním ze základních vyšetření, které dokáže odhalit příčinu vašich potíží, je IVU – intravenózní vylučovací urografie. Název zní možná trochu děsivě, nejde ale o žádnou dramatickou proceduru, naopak o poměrně jednoduché vyšetření. Jedná se o rentgenové vyšetření pomocí kontrastní látky.

Intravenózní vylučovací urografie IVU patří mezi starší vyšetřovací metody a v porovnání s počítačovou tomografií (CT) či magnetickou rezonancí (MRI) se na ni na řadě pracovišť pohlíží jako na zastaralou.

„Jako u všech vyšetřovacích metod v medicíně platí, že každá metoda je tak dobrá, jak správná je její indikace, provedení a interpretace. Obrovská výhoda IVU je v její dynamice: při vyšetření lze podat furosemid, látku podporující vylučování moče, což znamená, že u této metody jsme schopni sledovat míru obstrukce neboli překážky odtoku moče z ledviny. Tuto informaci nám počítačová tomografie ani magnetická rezonance neposkytne,“ vysvětluje lékař Ondrej Kaplán, urolog kliniky Venova.

Když se to shrne, CT podá lepší informaci o struktuře ledviny, společně s magnetickou rezonancí zjistí, zda existuje překážka odchodu moče z ledviny, ovšem to, jak dobře a s jakou dynamikou je ledvina schopna odvádět moč, to neřekne – a tady se právě osvědčuje IVU.

Indikací k vyšetření IVU je víc. Vhodnými adepty jsou lidé, kteří trpí opakovanými infekcemi močového ústrojí a ledvin, jedinci s kameny a blokádami v močových cestách, s vrozenými anomáliemi nebo podezřením na nádor.

„Máme-li pacienta, který má nějaký stupeň překážky odtoku moče z ledviny a občas má obtíže, tak právě IVU nám dá odpověď, jestli je třeba jej operovat. Je dobré si uvědomit, že i přes rozvoj moderních operačních metod, jako jsou laparoskopické či roboticky asistované výkony, se stále jedná o operaci, která je zatížena řadou rizik,“ uvádí Ondrej Kaplán.

Vyšetření IVU probíhá podobně jako klasické rentgenové vyšetření s tím, že pacientovi je do žíly podána kontrastní látka, která se vstřebá do krve. Ledviny poté tuto látku filtrují a vylučují do moči, jíž je odváděna z těla ven. Vyšetřovaný během zákroku leží a jsou prováděny série rentgenových snímků, které jsou díky kontrastu velmi přehledné. Lékař tak sleduje velikost a funkci ledvin i to, jak kontrastní látka prochází močovými cestami.

Pokud jde o škodlivost kontrastní jodové látky používané při vyšetření, potenciálním rizikem je alergická reakce, ta ale nastává spíš výjimečně. V průběhu i bezprostředně po podání látky je pacient pod stálým dohledem lékaře. Opatrnost je třeba u osob se zhoršenou funkcí a poruchami ledvin, kdy může být kontrastní látka problematická, mnohdy se proto volí jiné diagnostické metody.

IVU trvá obvykle 45 až 60 minut a je prováděno nalačno, po vyšetření je důležitý zvýšený příjem tekutin, aby se urychlilo vylučování kontrastní látky z organismu. Výsledek obdrží lékař, který vyšetření indikoval, do dvou až třech dnů.

Urologa potřebují i ženy. A nejen při infekcích nebo inkontinenci, zdůrazňuje lékařka