Hlavní obsah

Hysterie? Neexistuje! Sloužila pouze k ponížení žen a zneužívala se v psychiatrii

Foto: file404, Shutterstock.com

Foto: file404, Shutterstock.com

Každý z nás už někdy o někom slyšel nebo řekl „To je ale hysterka“. Možná i vy sami jste někdy byli v situaci, kdy vám někdo řekl, že se chováte příliš hystericky. V celé společnosti máme tendenci tento pojem nadužívat, ba dokonce zneužívat. Kde se hysterie vzala a proč odborníci toto označení dávno nepoužívají?

Článek

Hysterie - pojem, který měl především u žen charakterizovat citovou labilitu a sklon k teatrálnímu a afektovanému chování. Pojem, který byl zneužívaný, a tak se kvůli hanlivému významu v dnešní době mezi odborníky vůbec nepoužívá.

Je dobré si připomenout, že slovo hysterie nemělo ani v historii přesnou charakteristiku. Schovávalo se pod něj téměř vše, co nebylo možné vysvětlit. Hlavně ale vedl k výrazné stigmatizaci všech žen, které se odmítly podřídit společenským zvyklostem.

Označení ženy jako hysterky ve společnosti doposud zůstalo, přestože je celá teorie hysterie již dávno vědecky překonána. Otázkou zůstává, jak dlouho se ještě tento pejorativní pojem udrží a bude spojován především se ženami.

Jaké byly příznaky hysterie?

Hysterie byla od pradávna považována za výhradně ženskou chorobu. Za hysterické se v minulých dobách označovaly ženy, které byly nepřizpůsobivé, neposlušné, vzdorovité, sebestředné a měly sklony k dramatičnosti a k intenzivním projevům emocí.

To, co se tehdy schovalo pod nálepku hysterie, jsou příznaky zcela jiných nemocí, které můžeme dnes snadno vysvětlit. Od úzkostí, mdlob, nevolnosti, záškubů, křečí přes nervozitu, podrážděnost až po nechuť k jídlusexu. K vyléčení se využívaly drastické metody léčby, které měly za cíl ženy zbavit hysterických záchvatů.

Foto: file404, Shutterstock.com

Za hysterii bývalo, a bohužel stále ještě bývá, označováno chování pramenící ze silných a otevřeně se projevujících pocitů Foto: file404, Shutterstock.com

Kde se hysterie vzala?

Používání pojmu hysterie sahá svými kořeny až do dob starověkého Egypta. Podle tehdejších lékařů byla příčina ženské hysterie v děloze. Odtud vznikl i její název od řeckého slova hysteria neboli děloha.

Pojem se dál vyvíjel a měnil dobou, stejně jako metody léčby, ovšem největší boom hysterie zažila v 19.století. Francouzský lékař Jean-Martin Charcot se zabýval studiem hysterie a vůbec poprvé položil základy nové teorie. Tvrdil, že hysterie je choroba dědičná a probíhá u všech stejně podle určitých pravidel a fází. Podle něj ji vyvolávalo trauma z minulosti, proto využíval k léčbě hypnózu. V tomto období se také začalo poprvé mluvit o tom, že hysterií mohou trpět nejen ženy, ale i muži.

Známý psychiatr Sigmund Freud byl žákem Jeana-Martina Charcota a jeho teorie jej naprosto uchvátila. Hysterii vnímal jako fyzickou chorobu, a dokonce se svým kolegou Josefem Breuerem napsal dílo Studie hysterie. Za příčinu Freud považoval potlačená traumata, která léčil pomocí psychoanalýzy.

Jak se hysterie léčila?

Hysterii se lékaři snažili léčit různými způsoby. V 19. století byl jeden z nich úplný klid na lůžku. Pacientky často odjížděly do sanatorií, kde měly klid od jakékoliv fyzické i psychické aktivity, jako bylo čtení nebo psaní. Zároveň musely držet přísné diety a podstupovat nejrůznější masáže, vodoléčby či elektrošoky. Za léčbu se v mnohých případech považovala také svatba, sexuální styk nebo stimulace pohlavních orgánů.

Konec hysterické éry

V počátku 20. století, v souvislosti s rozvojem medicíny, došlo k objevení nových vyšetřovacích metod. Neurologické a psychiatrické objevy změnily přístup a pohled na tuto diagnózu. Bohužel dodnes jsou převážně ženy stále označovány za hysterky nebo příliš přecitlivělé. Hysterie sice již dávno není uznávaná diagnóza, ale přesto se s tímto pojmem stále setkáváme v běžném životě.

Co je hysterie

  • Je pojem, kterým se popisoval stav projevující se citovou labilitou a sklonem k teatrálnímu a afektovanému chování. Zneužíval se k ponižování žen a k tomu, aby se jejich názor nebral vážně. K vyléčení se navíc používaly drastické metody.
  • Za hysterické se dříve považovaly ženy nepřizpůsobivé, neposlušné, vzdorovité, sebestředné a měly sklony k dramatičnosti a k intenzivním projevům emocí.
  • Počátek 20. století přinesl mnoho objevů medicíny, které změnili postoj k této diagnóze. Nové zobrazovací metody a objevy ukázaly, že to, co se tehdy schovalo pod tuto nálepku jsou příznaky jiných nemocí. Od úzkostí, mdlob, nevolnosti, záškubů, křečí přes nervozitu, podrážděnost až po nechuť k jídlusexu.

Autorka je terapeutka

Reklama

Související témata: