Hlavní obsah

Já umírám! To není výmluva, ale skutečný strach o život. Jaké jsou příznaky panické ataky a co s tím

Foto: Madrolly, Shutterstock.com

Foto: Madrolly, Shutterstock.com

Panická porucha souvisí se strachem a projevuje se na tělesné úrovni bušením srdce či neschopností popadnout dech. Projevuje se úzkostí, strachem z neznámého nebo nepřiměřenými reakcemi na běžné situace.

Článek

Tak mu natočili EKG a neměl ho tam. Ten infarkt. Tak ve starší české komedii o Básnících popisuje sestřička panickou ataku jednoho z pacientů. Pro člověka je na poprvé totiž opravdu skoro nemožné rozeznat panickou ataku neboli panický záchvat od závažného zdravotního problému.

Jak vypadá panická ataka?

Často se panická porucha zamění za srdeční problém nebo třeba za mrtvici. Postižený má pocit, že umírá. Panika a úzkost ještě zvyšují prožitek jeho tělesných pocitů. Negativní vyšetření od lékařů mu přijdou chybná. Buď udělali špatná vyšetření, nebo mu nechtějí říct pravdu o jeho beznadějném zdravotním stavu.

Je přesvědčený, že se musí začít šetřit. Žádný sport, žádné schody, a sex je taky nebezpečný. Začne se objevovat strach, kdy to zase přijde. Panická porucha se rozvinula.

Jak poznat panickou poruchu?

Panická porucha je jednou z forem úzkostných poruch. Její specifikum je, že je přímo propojena s tělesnými pocity. Úzkost, kterou nastartuje běžná stresová reakce, se začne posilovat sledováním tělesných projevů, což vyvolá větší úzkost a větší stres.

Typické příznaky panické poruchy

  • bušení srdce
  • zrychlený dech, pocit že nemáte kyslík
  • pocení
  • brnění v prstech a rtech (způsobené zrychleným dýcháním)
  • pocit na omdlení
  • pocit neskutečna, nereálna, pocit závrati
  • úzkostné myšlenky spojené se zdravím – omdlím, mám infarkt, umírám
  • myšlenky spojené s bezmocí – nikdo mi nepomůže, nezachrání mě, nestačím si zavolat pomoc
  • potřeba úniku – musím se odsud dostat, nesmím zůstat, musím utéct
  • vyhýbavé chování – omezení dříve běžných aktivit (působí jako prevence před opakováním ataky)
Foto: voronaman, Shutterstock.com

Člověk může mít při záchvatu pocit, že umíráFoto: voronaman, Shutterstock.com

Co spouští panické ataky?

Panická porucha sice vypadá jako náhlá věc, ale stejně jako jiné poruchy tohoto typu nespadne jen tak shůry. Jako obvykle se u psychických poruch potkávají tři faktory – genetika, osobnostní faktory a aktuální situace.

Geneticky vrozená tendence reagovat přehnaně stresově se většinou dá vystopovat v rodinném vyprávění. Uslyšíte třeba, že děda byl nervák, že když měl někam cestovat, a proto se babička hrozila, co zase bude vyvádět.

Osobnostní faktory ovlivňuje do značné míry výchova. Takže pokud vaši rodiče byli například perfekcionisté a vás to stresovalo, máte dva body ze tří. No a pak už stačí těžká životní situace – problémy ve vztahu nebo s penězi a na paniku je zaděláno.

Co by vás mělo varovat, že nejste v pořádku

Že se s vámi něco děje, většinou poznáte jednoznačně. Záchvat paniky je tak nepříjemná zkušenost, že se nedá přehlédnout. Problém může být, že ji zaměníte za „divnou slabost“. Zvláště pokud patříte k typům lidí, kteří umí kdeco překonat a vydržet. Prostě se vám udělá špatně v obchodě, ale když vyjdete ven, tak se vám uleví. Cítíte se divně v autobuse a musíte vystoupit, pak se vám udělá lépe.

Takové první signály většinou vysvětlíte změnou tlaku nebo horkem. Pokud se ovšem stupňuje intenzita, a navíc se tyto stavy váží k určitým typickým situacím, je třeba zpozornět.

Ataka typicky vzniká například po hádce s partnerem, ale také v prostorách, kde je najednou mnoho lidí. Může se ale naopak objevit i ve chvílích, kdy jste sami, cítíte se osamělí a bez pomoci.

Jak se zbavit panické úzkosti?

Klíčem ke zvládnutí panické ataky je naučit se ovlivnit stresovou reakci. Stres přitom ovládáte na dvou základních úrovních: tělesné a myšlenkové. Klíčem k zvládnutí stresové reakce na tělesné úrovni řízený dech.

Jde o techniku, kterou se můžete snadno naučit sami. Začněte nádechem do břicha (brániční dýchání) pak pokračujte do hrudníku až nahoru do hrotu plic. Nádech by měl být nosem, plynulý a klidný. Na dvě vteřiny dech zadržte a pak dlouze vydechněte pusou. Cvičení párkrát zopakujte.

Obecně lze doporučit různá relaxační a dechová cvičení, jako je jóga, autogenní trénink nebo Progresivní relaxace podle Jacobsona.

Co může udělat v případě záchvatu okolí? Pokud jste blízký člověk, uklidňovat bude už vaše přítomnost. V případě, že se v situaci ocitnete náhodně, pomozte postiženému se posadit, dojít na vzduch nebo ho prostě jen vyslechněte.

Foto: Dean Drobot, Shutterstock.com

Pomáhá praktikování jógy a hlubokého dýcháníFoto: Dean Drobot, Shutterstock.com

Kdy je třeba vyhledat odbornou pomoc a co můžete čekat

Pokud je panická porucha těžší, bude třeba zásah terapeuta. Varovat by vás mělo, pokud třeba opakovaně skončíte u lékaře s pocity, že máte infarkt. Nebo, že se nemůžete nadechnout, a přitom vám objektivně nic není.

Terapeut vás naučí techniku řízeného dechu i během záchvatu paniky. Nejprve se pod jeho vedením dostanete do určité míry stresu a tu pak zklidníte pomocí dechu.

Vlastní terapie ovšem také obnáší práci s myšlenkami. Jsou to právě panické myšlenky typu omdlím a nikdo mi nepomůže, které startují nepřiměřenou reakci. S terapeutem se je postupně naučíte nahradit racionálním hodnocením: Nikdy jsem neomdlel a je nepravděpodobné, že bych omdlel teď.

Změna myšlení povede k menší úzkosti. Je ovšem velmi důležité pracovat na sobě dlouhodobě, zjistit příčiny toho, proč vás panika a úzkosti postihují a pokusit se je zpracovat a minimalizovat. Celkové snížení úzkostného prožívání a rozvoj odolnosti vede k nižší pravděpodobnosti panické reakce.

Vyšší odolnost získáváte především tak, že se vystavíte situacím, které vás zatěžují. Tak jako fyzické otužování posiluje odolnost těla, i otužování psychiky zvyšuje její odolnost. Být zavřený doma a vyhýbat se obtížím je paradoxně nejjistější cesta k rozvoji úzkostných poruch všeho druhu.

Panická ataka a léky

Na závažné panické poruchy zabírají antidepresiva. Pozitivní ovlivnění dostupnosti serotoninu a dosažení neurochemické rovnováhy prokazatelně snižuje výskyt panických atak. Jejich nástup je ovšem v řádů týdnů. V akutních stavech je možné využít klasická léčiva tlumící úzkost, například benzodiazepiny.

Panická ataka a alkohol

Dát si panáka na uklidnění sice funguje, ale je to špatný nápad. Protože alkohol ovlivňuje GABA, inhibiční neurotransmiter v mozku, člověk se zpočátku cítí klidnější. Působí trochu jako sedativum. Když však alkohol vyprchá, hladiny GABA se sníží, což vyvolá stav úzkosti, přehnanosti a zahlcenosti.

Navíc to může být spouštěčem k závislosti na alkoholu a ta může zpětně vyvolávat úzkost. Jinými slovy: napiju se, abych snížil úzkost, ale úzkost stoupá, když se nenapiju. A o takový začarovaný kruh určitě nestojíte.

Odborná spolupráce: Mgr. Tomáš Vašák, psycholog a kouč

Reklama