Hlavní obsah

Ženy nejsou potvory! Teď už to vím!

Foto: shutterstock.com

Kytičku k MDŽ ode mě manželka dostala

I když se muži k MDŽ stavějí různě, „bručoun“ Ludvík se nechal přesvědčit, že některé ženy si zaslouží nejen oslavu, ale i obdiv. Přečtěte si jeho příběh. Od zítřka startuje nové téma Mám nejzlobivější dítě! Pojďte si vysloužit 500 korun a napište nám o tom na info@prozeny.cz.

Článek

Ještě před deseti lety bych se nad tématem Ženy hodné obdivu jen ušklíbl a zabručel něco v tom smyslu, že jsou to potvory a všechny stejné. Během jediného roku se ze mě stal rozvedený muž, který od své malé dcerky neustále poslouchal, jak jí strejda Libor koupil zmrzlinu, zaplatil jí šestkrát horskou dráhu nebo tři cukrové vaty.

Stále ještě manželka mě postavila před hotovou věc – přepíšeš na mě byt, nebo ti budu dělat problémy a dceru už neuvidíš. Raději jsem ustoupil a sám si vzal hypotéku na jiný. Rozvedli jsme se, naposled jsem viděl malou a od té doby začala každý druhý víkend být nemocná nebo mi prostě nikdo neotevřel. Takhle to trvá už deset let a dcera už si na mě ani nepamatuje. Má jiného tatínka.

Začal jsem trošku hořce, to jen na vysvětlení, proč jsem se rozhodl, že už nikdy žádná jiná žena, už nikdy žádná další svatba nebo dítě… Jenže pak se na scéně objevila ona. Slečna o dvanáct let mladší, plná života, optimismu, naivní. Nejprve jsem ji bral jako kamarádku a ani nevím, kdy to přerostlo v něco víc a já zadoufal v další šanci. Nevadilo jí, že splácím byt, platím výživné na dítě, které už zřejmě nikdy neuvidím, ani že jsem takový bručoun.

Přestože to zpočátku se mnou neměla jednoduché - zapřísahal jsem se, že svatba už ne! - šla do toho s tím, že spolu můžeme žít jen „na psí knížku“ a bez dětí. Já jsem totiž to, co jsem zažíval s mou dcerou, to trápení, když s ní chci být, ale nemůžu, to už jsem prožít nechtěl. Přesto se jí podařilo mě zlomit. Po necelých třech letech mě ukecala (doslova) ke svatbě a po dalších dvou letech i k dítěti.

A já? Jsem šťastně ženatý, máme spolu nádhernou holčičku a je nám fajn. Jsem rád, že jsem svou ženu poznal, protože ji mám rád, ona má ráda mě. Někdy jsem pesimistický bručoun a není lehké se mnou vyjít, ona to naštěstí bere s humorem. I když si na oslavy MDŽ moc nepotrpím, vím, že ona ano a kytičku ode mě dostala!

Máte doma dítko, které snad není nikdy hodné? Nevíte si rady, jak ho usměrnit? Pojďte nám o tom napsat na info@prozeny.cz. Tři z vás si odnesou 500 korun jako odškodné za ty nervy.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama