Zlatá 66 aneb Kdy jsou lidé nejšťastnější? Překvapí vás to

Říká se, že jednou jste nahoře, jindy dole. To samozřejmě platí, ale kdybychom si dovolili určité zobecňování, lze říct, že nejšťastnější jsou lidé někdy mezi 18 až 25 lety a pak až po šedesátce. Alespoň to vyplývá z průzkumu, který provedli vědci z australské Deakinovy univerzity.

Co lidi v těchto obdobích nejvíc těší? A proč bývá střed života pro mnohé dost náročné a ne vždy úplně příjemné období?

Proč většina dotazovaných ve věku 18 až 25 let uváděla, že se cítí báječně, šťastně a spokojeně, není zas až tak těžké pochopit. Mládí je plné zdraví, energie, síly a plánů do budoucna. Je to období naplněné optimismem. „Navíc v této fázi lidé ještě většinou nemusejí řešit následky předešlých zásadních rozhodnutí, jako je třeba svatba, založení rodiny, hypotéka a podobně. Jsou v životním období, kdy je tyhle důležité kroky teprve čekají nebo na nich právě pracují,“ vysvětluje vztahová koučka a zakladatelka Školy pro ženy Lenka Černá.

Jednoduše řečeno, většina lidí v tomto věku ještě od života moc na zadek nedostala. Nemají za sebou žádná velká zklamání, životní prohry, nepříjemné zkušenosti. Tato etapa je tak v podstatě synonymem pro lehkost a optimismus (byť občas pramenící z nedostatku zkušeností).

A svou roli samozřejmě hraje i to, že mladí mají většinou dost času na sebe. Věnují se tomu, co je baví a naplňuje, pracují na svých vizích, nejsou nijak omezováni závazky. Kdo by nebyl šťastný?

Dřív nebo později tohle svobodné období skončí a přijde jakési rozčarování. Doba, kdy se většina lidí žení či vdává, pořizuje si děti, řeší bydlení, hypotéky a půjčky a snaží se vybudovat kariéru, je prostě náročná. „Pro mnoho lidí je tenhle čas vlastně takový maraton péče. O vztahy, o peníze, o kariéru,“ potvrzuje terapeutka pro děti, rodiny a mezilidské vztahy Lucie Mucalová.

Přicházejí první zklamání a překonávání nejrůznějších problémů. „Tady se totiž začínají projevovat následky jejich rozhodnutí, které mohou mít na pocit spokojenosti pozitivní, ale i negativní vliv,“ vysvětluje Lenka Černá.

Může to být období velkého rozkvětu (stavějí se domy, zařizují byty, potomci rostou, v práci to odsýpá), ale také průšvihů. Vztahy se rozpadají, objevují se problémy s dětmi či finančními závazky. K tomu stárnou rodiče, začínají být nemocní a potřebují péči.

Střední věk je prostě velmi náročný. Leckdy to neznamená, že by v něm nebyli lidé šťastní, ale přes všechny povinnosti a starosti nemají zkrátka čas si své štěstí uvědomit.

Na prahu důchodu či v něm (podle australských vědců nejčastěji kolem 66 let) opět přichází dobré období. Už to není to bláznivé štěstí jako v mládí, ale spíš jakási vyrovnaná spokojenost. Pomineme-li případy lidí, které trápí například velké zdravotní či existenční potíže, je to po dlouhých letech zase doba, kdy je možné se trochu zastavit, zklidnit a podívat se na život jasným pohledem.

Lidé už většinou nesplácejí hypotéky a nemusejí se starat o děti – jsou dospělé a mají své životy. Ani společnost už je netlačí do žádných velkých výkonů, už není třeba nic velkého dokazovat.

Je to čas hrdosti na to, co dokázali – třeba postavili dům, vychovali zdravé a soběstačné děti, mají krásná vnoučata a podobně. A jako bonus mají starší lidé opět čas jen na sebe. Mohou dělat, co je doopravdy baví, ne co musí.

A třebaže i v tomto období mohou přicházet problémy a starosti, život lidi naučil je lépe zvládat. „Určitě zde svou roli hraje i aspekt životní moudrosti a zkušeností. S některými nesnázemi se umějí vyrovnávat mnohem snáz než ve středním věku, protože už získali určitý životní nadhled,“ upřesňuje Lenka Černá.

A co vy? Jste šťastní?