Hlavní obsah

Zpustlý dům neuvěřitelně prokoukl: Zbourali přístavky a rozzářili koupelnu

Foto: Filip Šlapal, Shutterstock.com
30. 10. 2017

Manželé se dvěma malými dětmi přestavovali dvě stě let starý dům svépomocí téměř tři roky. Přestože byl ve velmi zpustlém stavu, zaujal je jedinečnou atmosférou. Dnes je z něj úžasné bydlení s trochu toskánským charakterem, kde se v jemné symbióze mísí nové se starým.

Článek

Původně dvoupodlažní rodinný dům byl postaven v letech 1800 až 1850. Patří k němu dvůr, který vyplňuje prostor mezi městskými hradbami a vlastním domem. V průběhu let na něj byly vestavěny různé obytné a hospodářské přístavky přimknuté k obvodové stěně a ohradním či opěrným zídkám. Dům byl dále různým způsobem nevhodně přestavován a přistavován podle potřeb a materiálních možností (či spíše nemožností) doby minulé.

Jinými slovy, když ho investor a poté architekti Martin Beránek a Jan Švestka viděli poprvé, byl v dosti neutěšeném, leckde havarijním stavu a působil až smutně. Zároveň tu však nešlo nevidět a necítit genia loci, což byl nakonec rozhodující faktor, proč se ho majitelé rozhodli koupit a začít s přestavbou.

Zachovat historii a přidat modernu

„Bydleli jsme v bytě 3 + kk a hledali jsme ideální místo pro bydlení. Lákaly nás dvě varianty – loft někde v průmyslovém objektu nebo starší dům ideálně v centru. Tento dům se prodával velmi krátce a měl úžasnou atmosféru,“ vzpomíná majitel.

Oba architekty znal osobně, již dříve pracovali na domě jeho bratra, takže všichni věděli, do čeho jdou. Názorově si jsou blízcí a od počátku se shodli na jasném záměru: kombinaci dvě stě let starého domu s moderní přístavbou.

Foto: Archiv studia

Majitel také opravil a nově ve spolupráci s městem inicioval a doplnil kamennou dlažbu a opěrné zídky v části ulice před domem. Celá ulice tak získala na kráse

Nerovnosti zůstaly

„To historické, hodnotné jsme se rozhodli pečlivě zdokumentovat a ponechat včetně například dýmníku, tedy dost širokého a hodně místa zabírajícího komína dávno zapomenuté černé kuchyně, nebo původních klenutých stropů v přízemí. Líbilo se nám, že i investor byl pro, ponechat v domě všechny ty křivosti stěn, výklenky a otvory nebo podlahy v různých úrovních. Díky tomu je atmosféra opravdu osobitá a zvláštní – trochu Toskánsko, trochu Slavonice, ale rozhodně žádná tuctovka,“ říká architekt Jan Švestka.

Dům očistili od novodobých nevhodných úprav, a to s respektem ke stávajícím skutečným hodnotám. Ve dvoře zrušili přístavky a zhruba v jejich úhrnné ploše navrhli novou jednopodlažní obytnou část integrovanou dispozičně a provozně do stávajícího domu. „Investor chtěl prostory od začátku vzájemně propojit, provozně jsou jednotlivé zóny odděleny spíše vertikálně, tedy schodištěm. Hlavní obytný prostor se rozšířil a otevřel do relativně slunného dvora, horní patra pak slouží čistě obytným účelům,“ dodává architekt Martin Beránek.

Foto: Archiv studia

V podkroví je ložnice rodičů s okny rozmístěnými tak, aby z postele (MDF Italia) viděli kostel, hvězdy a Měsíc

Významný podíl práce majitelů

Na opravě kleneb či stažení domu ocelovými táhly, aby se „nerozjížděl“ do stran, s architekty spolupracoval statik, který řešil mimo jiné statiku na hradě Bezděz, takže dům byl opravdu v dobrých rukou. Významnou měrou se pak na celém řešení a následném zařízení interiéru podíleli i sami majitelé, ačkoli profesně se věnují jiným oborům.

„Celá příprava, stavba a výběr či eventuálně vlastní výroba nábytku a doplňků nás bavila, design je náš koníček. Rádi kombinujeme staré věci s moderními a manželka navíc maluje, takže můžeme často měnit obrazy a případně je přizpůsobovat interiéru nebo našim náladám. Věděli jsme, že chceme získat příjemné bydlení, kde se budeme cítit svobodně, žádný chladný designový interiér,“ dodává majitel.

Oválná koupelna a výhled z postele

V moderní přístavbě zaujme solitérní elipsoidní prvek koupelny navržené z průsvitného kopilitu, sklobetonového materiálu, který se používá převážně na fasádách. „S nápadem na tento materiál přišli investoři, my jsme vymysleli tvar. Večer se pak celá koupelna krásně rozsvítí a funguje jako velká lampa,“ vysvětluje Martin Beránek.

V prvním nadzemním podlaží je prostorný dětský pokoj, který v podstatě zaujímá celé patro, v podkroví je pak ložnice rodičů. Na přání majitelů jsou tu okna rozmístěná tak, aby z postele viděli významné stavby města, například kostel na kopci, ale také hvězdy a Měsíc.

Foto: Archiv studia

Relaxaci si majitelé užívají ve volně stojící oválné vaně, barevně je koupelna laděna do šedých a bílých tónů, které doplňuje dřevo

Vizitka studia

Ing. arch. Martin Beránek a Ing. arch. Jan Švestka spolupracují od roku 2007. Oba vystudovali Fakultu architektury ČVUT, Jan Švestka navíc absolvoval stáž na Fakultě architektury TU Wien. Jejich práce byla v soutěži probíhající ve spolupráci s Českou komorou architektů oceněna Zvláštní cenou Centra stavebního inženýrství a. s. a programem Porotherm dům Wienerberger. Více na m-ber.cz.

Jak se vám líbí přístavba a dvorek? A co říkáte na netradiční koupelnu?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek