Článek
Myomy jsou nezhoubné nádory vznikající z děložní sliznice. Podle odborníků jimi trpí až čtyřicet procent žen ve věku od třiceti pěti do padesáti let věku. Mnohé z nich to navíc ani netuší: neprojevují se a k jejich diagnostice dojde náhodně během gynekologického vyšetření.
Myomů je několik typů, vyskytují se ojediněle i vícečetně a souvisí se spoustou problémů. „Mezi nejčastější patří nepravidelné, nadměrné či prodloužené krvácení, bolest v podbřišku či bolest během pohlavního styku. Kromě toho ale myomy mohou způsobovat srůsty, deformovat dělohu a být příčinou opakovaných potratů i toho, že žena nemůže otěhotnět,“ uvádí MUDr. Kateřina Veselá Ph.D., ředitelka centra Repromeda.
Proč rostou?
Příčina jejich vzniku není známá, předpokládá se však, že zásadní roli při jejich tvorbě hrají hormony estrogeny. Vznikají přeměnou hladké děložní svaloviny a zvětšují se o jeden až dva centimetry ročně. Mohou dorůstat velikosti až několika desítek centimetrů, jsou ale i případy, kdy se jejich růst zcela zastaví.
Přírodní medicína v boji proti myomům radí jíst dostatek luštěnin, klíčky, sezam, dýňová semínka, ořechy (zejména mandle) a hlívu ústřičnou. V jídelníčku si hlídejte železo, zinek, vápník a hořčík. Z bylinek vsaďte na kontryhel, řebříček a přesličku. Naopak negativní vliv se připisuje červenému masu, nadváze a hormonální antikoncepci na bázi gestagenu, i když vědecky podložené tyto teorie nejsou.
Chcete-li mít na každé prohlídce výborné výsledky, podpořte své zdraví konzumací potravin, které obsahují složky potlačující například tvorbu myomůFoto: Romaset, Shutterstock.com
Myomy versus těhotenství
V mnoha případech se myomy vyskytují i u žen mladších třiceti pěti let a často jsou důvodem komplikací při snaze otěhotnět. Z pohledu plodnosti je důležité uložení myomu, jeho velikost, případně četnost. „Problémy s plodností souvisejí zejména s myomy, které se vyklenují do děložní dutiny,“ dodává Kateřina Veselá.
Myomy mohou ovšem vznikat i během samotného těhotenství. „Někdy může myom těhotenství vážným způsobem komplikovat, například přivodí opakované potraty, předčasný porod, případně kvůli myomu nebude možný spontánní porod a bude třeba rodit císařským řezem,“ varuje gynekolog Marek Ožana ze zdravotnického zařízení Novagyn v Ostravě.
Léčba myomu někdy vyžaduje odnětí celé dělohyFoto: Syda Productions, Shutterstock.com
Možnosti léčby
Myomy nejsou život ohrožující záležitost, a tak u nich nehrozí riziko z prodlení. Ba naopak, léčba vedená bez ohledu na pozdější reprodukci ženy může způsobit nevratné změny. Krajním řešením léčby myomů je hysterektomie (odnětí dělohy).
„Ta je definitivní tečkou za plodností ženy. To, zejména v době, kdy dochází k posunutí věkové hranice plánování mateřství, není dobré. Rovněž komplikací, které mohou vzniknout v důsledku chirurgické léčby, je mnoho, žena může například přijít o vaječník, o dělohu či může dojít k rozsáhlému zjizvení dělohy, bránícímu spontánnímu otěhotnění. U mladých žen je proto třeba nejdříve pamatovat na jejich plodnost a s ohledem na to plánovat další postup,“ radí Kateřina Veselá.
Léčba myomů nabízí několik možností, dnes se upíná zejména k metodám, které umožní odstranění myomu při zachování dělohy a její funkce. Jednou z možností je hormonální léčba nebo léčba chirurgická. „Upřednostňuje se laparoskopické odstranění před klasickou operací, což má více výhod než jen kosmetické efekty, snižuje se například riziko pooperačních komplikací, zkracuje se hojení i následné období rekonvalescence,“ popisuje Kateřina Veselá.
Trápí myomy i vás? Co jste si kvůli nim musely vytrpět?
