Hlavní obsah

Zvětšení dělohy: Ohrožuje i vás?

Foto: Thinkstock

Mezi příznaky patří i bolesti břichaFoto: Thinkstock

Reklama

Vyskytují se v děloze až u 60 procent žen. Neví se proč a nikdo vám ani najisto nepotvrdí, jestli jsou neškodné nebo zakrývají jinou vážnou chorobu. Samy o sobě jsou sice nezhoubné, ale mohou způsobovat krvácení, nesnesitelné bolesti a neplodnost. O čem je řeč? Říká se jim fibroidy, někdy také „zvětšená děloha“, ale nejčastěji myomy. Do Čech se teď dostala zcela nová metoda, která je dokáže zničit i bez operace a skalpelu!

Článek

Nezhoubné nádory jménem myomy vyrůstají ze stěny dělohy a popsat by se daly asi jako svalové uzly. Mohou být uvnitř ve sliznici dělohy, zvenku na ní nebo mohou prostupovat celou stěnou. Přijít se na ně dá při ultrazvukovém vyšetření na běžné gynekologické prohlídce. Pokud ovšem nejsou větší než 2 cm, pravděpodobně vaše zdraví neohrožují a lékař si jich nejspíš ani nevšimne. V období, kdy rostou, nasávají do sebe krev i hormony a nebezpečí hrozí. Vedle nepříjemných pravidelných bolestí, kdy nádory tlačí na orgány, mohou svou přítomností v děloze způsobit předčasný porod nebo i neplodnost.

Proč vznikají?

To bohužel zatím nikdo s určitostí říci nemůže. „Je známo, že se více vyskytují například u černošek,“ vysvětluje gynekoložka z naší poradny Zuzana Fučíková. „Stojí za nimi i současný životní styl, spíše je to ale dáno hormony a také geneticky .“ To potvrzuje i fakt, že v případě podezření se vás lékař ptá, jestli s nimi neměla problémy vaše matka či sestra. „Některé výzkumy dokonce tvrdí, že tvorbu myomů podporuje konzumace červeného masa. To mi přijde jako hloupost,“ komentuje lékařka.

K jejich výraznému nebezpečnému zvětšení často dochází v těhotenství. Nastávající maminka je pak pravidelně sledována, po porodu se většinou myomy opět zmenší. Zvětšovat se přestávají i po menopauze, odeznívají i jejich příznaky.

Foto: ThinkstockMyomy odhalí vyšetření dělohy ultrazvukem

Kdy se vyplatí čekat

V případě, že vám v děloze myomy objeví, existuje hned několik možností postupů. Tím nejobyčejnějším je léčba vyčkávací. Prostě vás lékař pravidelně sleduje a čeká, co se z myomů vyvine. Používá se v případě, že pacientku tyto nádory nijak neobtěžují – tedy nekrvácí, nemá bolesti břicha a podobně (viz box). Vyčkávat se dá v případě, že výrůstky nejsou větší než 3-4 cm. Někdy se také léčba nezaměřuje na samotné nádory, ale na tlumení či odstranění zmíněných potíží.

Ve chvíli, kdy se s myomy musí něco provést, ale žena trvá na zachování dělohy (a lékaři jí dokáží vyhovět), přistupuje se k tzv. myomektomii – nádory jsou z dělohy vyříznuty a stěna děložní je ošetřena stehy. Tento postup doporučuje i doktorka Fučíková: „Když žena ještě plánuje potomky, dosahujeme s těmito operacemi nejlepších výsledků.“ Dá se provést i uzávěr děložních tepen, které jednotlivé myomy vyživují – nádor se smrskne a odumře. Na podobném principu funguje i novinka, kterou právě v Čechách zavádějí lékaři v pražské Thomayerově nemocnici.

Žádné injekce ani skalpely, jen ultrazvuk

„Jedná se o fokusovaný ultrazvuk kontrolovaný magnetickou rezonancí,“ popisuje proceduru gynekoložka Fučíková, „není to diagnostický ultrazvuk, který ženy mohou znát z ordinace, tento dokáže na myom zacílit, vyslat paprsky a prakticky ho ,uvařit´.“ Odumře a zmenší se, v děloze ovšem i nadále zůstává.

Zákrok trvá několik hodin (cca 4, podle velikosti uzlů) – žena leží na břiše na speciálním stole a nechává paprsky působit. Nesmí se pohnout. Ve chvíli, kdy si chce odpočinout, má možnost stisknout tlačítko a zákrok na několik minut přerušit. Myomy pak radiolog znovu zacílí a pokračuje se. Oproti výše zmíněným postupům má tento výhodu v tom, že je ambulantní – z nemocnice vás pustí po zákroku hned domů.

Tímto novým způsobem nelze ošetřit myomy, které jsou k povrchu dělohy připojeny stopkou, ani ty, které jsou příliš prokrvené – ultrazvukové paprsky velký objem nezvládnou uvařit. Myom ani nesmí naléhat na důležité tkáně a nesmí jich být v děloze více než 5. Také není ideálním řešením pro obézní ženy. Dosah ultrazvuku je totiž 12 cm a je možné, že přes nános tuku se zkrátka nedostane. Správně zacílit se nedá ani přes zjizvené břicho.

Nejradikálnější metodou je odstranění celé dělohy - hysterektomie. Pokud už jste ale porodily tolik dětí, kolik jste chtěly, nemusíte se zákroku bát. „Děloha je orgán složený ze svaloviny, tím hormonálně aktivním jsou vaječníky,“ upozorňuje doktorka Fučíková. Takže obavy z toho, že po zákroku přestanete být ženou, jsou z lékařského hlediska neopodstatněné.„Většina žen je rozumná - pokud už opravdu dítě neplánují, tak na zachování dělohy netrvají. A jsou spokojené!“

A jak to vidíte vy? Trápí vás myomy? Co jste prožívaly při jejich léčbě? S jakými nemocemi jste se potýkaly? Přistoupily byste na odebrání dělohy, nebo byste trvaly na jejím zachování a třeba i podstoupily novou metodu? Napište nám o tom do diskuse!

Reklama

Související témata:

Načítám