Angrešt

Srstka angrešt je převážně keřovitá rostlina mírného pásu plodící bobulovité ovoce známé především ze zahrad babiček - angrešt. Třebaže se v poslední době opět těší zvýšenému zájmu, na popularitě mu stále ubírá kyselejší chuť a sklizeň ztížená trnitými větvemi.

Díky vysokému obsahu vitamínu C a minerálům jako draslík, fosfor, mangan, hořčík, železo či křemík se však angrešt řadí mezi zdraví prospěšné potraviny, které si díky nízkému obsahu cukru a pozitivnímu vlivu na cévy a srdce může bez výčitek dopřát skoro každý.

Jak jíst angrešt, když je tak kyselý? Angrešt lze naložit jako kompot, zavařit jako marmeládu či odštavnit a pít jako šťávu. Poslouží též jako náplň do koláčů, nebo z něj lze připravit pečený čaj na zimu.

Kromě zmíněných způsobů využití angrešt poslouží i jako omlazující pleťová maska, která pleť vyživí a vypne.

Angrešt má rád vlhčí středně těžkou půdu bohatou na živiny. K zajištění dostatečné úrody je tedy třeba přihnojovat. Mulčováním posekanou trávou se zabrání vysychání a zvyšuje se odolnost rostliny vůči napadení škůdci a nemocemi, např. americkým padlím, antraknózou nebo mšicemi.

K zachování úrody je třeba angrešt prostříhávat a zkracovat větve. Jak u stromku, tak keře by se mělo vybrat několik základních prutů úměrně ke stáří rostliny, v předjaří je pravidelně zkracovat a ostatní větve řezat. Větve plodí nejlépe zhruba 5-7 let, takže v intervalu 4-6 let by měla probíhat obnova.

Odrůdy se dají sehnat buďto v žlutozelených či červenofialových barevných variacích lišících se zejména v náročnosti pěstování, chuti plodů či odolnosti vůči nemocem.