Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V čem je nový hmyzí obyvatel Česka jiný než „náš komár“? „Komár japonský (Aedes japonicus) se hojně vyskytuje v okolí lidských sídel, kde se množí například v nádržích na dešťovou vodu, truhlících pod květináči nebo ve vázách s květinami. Oproti původnímu českému komáru pisklavému (Culex pipiens), který saje hlavně na ptácích, komár japonský preferuje savce a člověka,“ vysvětluje Martin Kulma, vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci SZÚ. A upozorňuje, že komár japonský je aktivní přes den, nejvíc ráno a večer, takže se s ním můžete potkat právě při večerním posezení venku.
Komár japonský jako hrozba? Odborníci uklidňují
A protože komár japonský může přenášet velké množství nejrůznějších virových nemocí, jako je například západonilská horečka, horečka dengue nebo chikungunya [čikunguňa], vyvstává otázka, zda se začít komářího štípnutí opravdu obávat.
Letos bylo u nás hlášeno 72 případů horečky dengue, osmkrát chikungunya a jeden případ západonilské horečky. A vždy si je dovezli cestovatelé z tropických destinací. „Naše výsledky ukazují, že populace komára japonského v Česku je z genetického hlediska poměrně různorodá. To dokazuje, že k zavlečení tohoto komára do Česka došlo několikrát nezávisle na sobě,“ říká Bodhi van Wieringen z České zemědělské univerzity.
Bezprostřední riziko pro lidi v Česku komár japonský tedy zatím nepředstavuje, uklidňuje docent Jiří Černý z České zemědělské univerzity, i když současně upozorňuje, že se to může změnit: „Rizikem jsou například cestovatelé, kteří by si přivezli některou z těchto nemocí z tropů a nakazili zdejší populaci invazních komárů.“
Novinky.czExistuje očkování?
Zajímá vás, zda je k dispozici nějaká vakcína, která by před případnou nákazou ochránila? „Očkování proti dengue či horečce chikungunya je možné, proti západonilské horečce neexistuje. Takže pokud se vrátíte z tropických oblastí a dostanete horečku, vždy informujte lékaře o svém pobytu,“ upozorňuje Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.
Jak se bránit před komárem japonským
Odborník Jakub Dvořák ze SZÚ a ČZU uvádí, že nejefektivnější obranou před komáry obecně je likvidace líhnišť – drobných stojatých vod:
- Neponechávejte vodu v kýblech, konvích či truhlících
- Velké sudy překryjte moskytiérou
- Věnujte pozornost i pneumatikám a dalším předmětům, kde se může voda hromadit
Jak poznat komára japonského
Komár japonský (Aedes japonicus) je rozpoznatelný podle několika znaků:
- Dospělí komáři jsou středně velcí, obvykle kolem 4–7 mm.
- Tělo je tmavé – hnědočerné až černé.
- Hlavním charakteristickým znakem jsou světlé pruhy na nohách a na těle.
- Na hnědočerném krčku a hrudi má světle šedý až bílý vzor, který připomíná „vlnku“ nebo nepravidelnou linii.
- Nohy jsou tmavé s jasně bílými pruhy.
Zapojte se do výzkumu
Vědci výskyt komárů monitorují a můžete se zapojit i vy – pozorování a fotografie lze hlásit Státnímu zdravotnímu ústavu nebo vkládat do aplikace Mosquito Alert.
Vedle komára japonského se v Česku trvale usadil i komár korejský (Aedes koreicus). Očekává se také výskyt komára tygrovaného (Aedes albopictus), kterého můžete zatím potkat pouze v jižní a západní Evropě, ale je jen otázkou času, kdy se usadí i tady.
