Fitness návyk, který prodlužuje život. Dřina v posilovně to není! Klíčové je něco jiného

Vědci dlouho hledali odpověď na otázku, jaký typ pohybu nejvíce podporuje dlouhověkost. Nová studie zveřejněná v prestižním časopise BMJ Medicine přinesla překvapivě jednoduchý závěr: největší přínos pro zachování dobré fyzické kondice do vysokého věku má pestrost. Tedy ne intenzita ani délka tréninku, ale především to, jak často střídáte různé formy fyzické aktivity.

Analýza dat více než sta tisíc lidí sledovaných po dobu tří desetiletí ukázala, že ti, kdo kombinují aerobní cvičení, silový trénink, chůzi i další formy pohybu, jako je například pilates, mají až o 19 % nižší riziko předčasného úmrtí. Jinými slovy: místo monotónního běhání nebo rutinního posilování se vyplatí pohyb co nejčastěji obměňovat. Díky variabilnějším aktivitám také výrazně klesá riziko úmrtí na respirační choroby (o 41 %) a na rakovinu či kardiovaskulární onemocnění (o 14–18 %).

Důležitý je ale také efekt rozmanitého pohybu na vyrovnanou psychiku. „Když cvičíte, uvolníte napětí a stres, což vede k okamžitému zlepšení nálady,“ říká trenér fitness Matěj Ptáček.

Potvrzují to i odborné studie, podle nichž i krátká fyzická aktivita může výrazně zlepšit náladu a snížit úzkost. Mezi jednu z nejúčinnějších aktivit pro uvolnění napětí a stresu se považuje jakékoli alespoň půlhodinové kardiovaskulární cvičení, při kterém se trochu zadýcháte. Může to být třeba svižnější chůze nebo například jízda na kole či rotopedu.

Na vyrovnanou psychiku a dobrou náladu, která je pro dosažení dlouhověkosti také velmi podstatná, jsou vhodné i další aktivity. „Pozitivní účinky má v tomto směru jóga, která kombinuje cvičení s dechovými technikami a meditací, dále plavání nebo třeba i zahradničení,“ říká Matěj Ptáček.

>>> Zadýcháváte se do schodů? Pravidlo 10 procent zvýší nejen výdrž těla, ale i výkon mozku

Už během prvních minut fyzické aktivity se totiž zvyšuje uvolňování endorfinů a serotoninu, tedy látek spojených s dobrou náladou; zároveň klesá hladina stresových hormonů. Pohyb také zlepšuje okysličení mozku, což podporuje soustředění a pocit mentální svěžesti. Stejně důležité je i to, že krátká aktivita odvede pozornost od stresoru a přepne mozek do jiného režimu.

Zajímavé je, že výše uvedená studie také prokázala, že pestrost pohybu pomáhá také lidem, kteří necvičí nijak často. Vědci mají za prokázané, že i krátké tréninky mají smysl, pokud nejsou pořád stejné, a že jedince, kteří cvičí méně, ale za to aktivity střídají, na tom bývají lépe než ti, kteří tráví hodiny monotónním tréninkem.

Za pozornost stojí také fakt, že variabilita pohybu nejvíce pomáhá lidem s nadváhou nebo obezitou. U nich je pokles rizika úmrtí ještě výraznější. A rovněž bylo zjištěno, že nezáleží na věku. Rozmanitý pohyb pomáhá mladším ročníkům i seniorům a je důkazem, že nikdy není pozdě začít.

Když to celé shrneme, tak podle vědců k delšímu životu výrazně přispívá jediný jednoduchý návyk: pravidelně střídat různé typy pohybu. Pestrost správně poskládaného tréninku má měřitelný přínos i u lidí, kteří necvičí dlouho nebo intenzivně – stačí měnit typ zátěže a tělo reaguje lépe než při monotónním cvičení.

Nemáte čas na cvičení? Zkuste chůzi – nejpřirozenější pohyb, který zvládne každý. A je zdarma!