Článek
Řada mužů nemá velký talent na to, jak se přivítat se svou partnerkou a dětmi poté, co se vrátí z práce. Naopak. Mnoho pánů má vyložené nadání, jak tento okamžik totálně (i když většinou nechtěně) pokazit. Nedělají to schválně, spíš jim to tak nějak nedochází. Jenže přivítání v podobě některé z těchto vět se podobá spíš nepříjemně studené sprše!
1. Co máme k večeři?
Chápeme to. Celý den se pánové odbývali, nic pořádného nesnědli, a teď jsou hladoví jako vlci. A je obecně známo, že hlad má na mužský mozek velmi neblahý vliv. Jenže pořád tak nějak doufáme, že se přece jen pánové ovládnou a než se začnou shánět po jídle, svoji milovanou ženu alespoň pozdraví. „Já to nesnáším. Ještě nemá sundané boty, a už huláká něco o tom, jaký strašný hlad má, co máme k večeři a jak by snědl i hřebíky. Žádné ,ahoj´, nic. V tu chvíli mám chuť mu naservírovat vážně ty hřebíky,“ rozčiluje se dvaatřicetiletá Katka.
2. To si nedovedeš představit…
Jakákoli věta, která takto začíná, je špatně. A obzlvášt, když je vynesena okamžitě po příchodu. Nedovedeš si představit, jak jsem unavený! Nepochopíš, jaký je šéf pitomý tyran. To bys nevěřila, jaký je dnes provoz. „Tyhle věty mě fakticky vytáčí, jako bych byla idiot nebo co. Jasně, žiji na jiné planetě, nic nedělám, tudíž nejsem vůbec unavená, můj šéf je ten nejmilejší a nejúžasnější člověk na světě a o tom, jaký je provoz, nemám ani potuchy, protože jsem anděl a umím létat,“ kroutí hlavou třicetiletá Bára.
3. Co jsi tu celý den dělala?
Tak na tuhle větu jsou háklivé především ženy na mateřské. Obzvlášť doprovází-li ji nevěřícné kroucení nad upatlaným stolem, rozšlapanými dětskými krekry a plačícím miminkem. „Můj muž tohle zkusil asi třikrát. Tak jsem mu vždy poctivě vyjmenovala, co všechno jsem dělala. Kolikrát jsem kojila, kolikrát přebalovala, jak dlouho jsem malého houpala, aby alespoň na chvíli usnul, abych mohla uklidit modelínu, kterou do koberce zašlapala naše starší dcerka, která se pak půl hodiny vztekala, protože jsem jí tu modelínu zabavila,“ usmívá se pětatřicetiletá Monika.
4. Já se tak těšil domů…
Co je na téhle větě špatně, ptáte se? Když za ní bude následovat, že se těšil domů kvůli vám, dětem, prostě rodině, tak vůbec nic. Bohužel většinou to vypadá trochu jinak:
- Já se tak těšil domů, jak si v klidu pustím telku
- Nemohl jsem se dočkat, až ze sebe svléknu sako, nějak se srazilo nebo co
- Já se tak těšil domů, jak konečně vypnu a nebudu nic řešit
Jenže ženy chtějí, aby se chlap těšil na ně, ne na pohovku. Aby nepřestal vnímat a fungovat, jakmile vkročí do dveří, ale projevil zájem o své blízké.
5. Děti nekřičte a poproste maminku
Čím víc se blíží příchod tatínka z práce, tím víc se na něj vaše ratolesti těší. A radost z jeho příchodu mu dají hlasitě najevo. Věší se na něj, pokřikují, sypou ze sebe jeden požadavek za druhým. To nejhorší, co v tu chvíli může muž říct (a také to velmi často řekne) je něco o tom, jak je unavený, potřebuje ticho a děti se mají s prosbami obrátit na maminku. „To mě vždycky fakt dojme. Poslat děti za maminkou, která taky byla celý den v práci, pak děti vyzvedla ze školy, napsala s nimi úkoly, je taky unavená a taky touží po tichu,“ říká třiatřicetiletá Sandra.
A jaké uvítací věty vytočí vás?