Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když byl nedávno hostem našeho podcastu Bubliny Vladimír Polívka, přišla řeč i na zajímavou věc: učí se odpočívat a oddává se s požitkem nicnedělání. Je to pro něj nové: „Došel jsem do fáze, kdy jsem rád i lenošný, nic nedělám. A pomáhá to práci – mít osobní volno a nic nedělat. Prokrastinuji a užívám si to. Peleším se – nic nehorázného si nepředstavujte. Mám i své pozice a systém pohybu. Až budu psát paměti o svém lenošení, bude rozhodně o čem psát,“ vysvětlil se zápalem. Zní to opravdu tak „hříšně“, anebo vás to také láká? Chvíle nicnedělání vám jedině prospějí!
Přílišná aktivita snižuje výkon
„Nicnedělání představuje jeden z nejdůležitějších aspektů duševní hygieny, který současná společnost systematicky podceňuje. Člověk, který si neumí dopřát chvíle klidu bez produktivní aktivity, se dostává do chronického stavu hyperaktivace, což dlouhodobě vede k vyčerpání, úzkosti a paradoxně i ke snížené výkonnosti,“ varuje Pavel Pařízek, psycholog a psychoterapeut z portálu Terapie.cz.
Vypadá to jako nejsnazší „činnost“ na světě, ale ve skutečnosti je „provozovat nicnedělání“ nečekaně těžké. Lidé jsou totiž od dětství naučení, že jejich činy mají hodnotu: přinášejí peníze, dobrý pocit, posouvají je dál a dělají je i svět kolem nich lepší. Navíc na to, abyste „žili svůj nejlepší život“, máte jen několik desítek let, tak nechcete plýtvat čas povalováním nebo zíráním z okna. Jenže právě to je velmi osvobozující.
Odpočinek není ztráta času!
Vnímáte spánek, odpočinek a nicnedělání jako ztrátu času, anebo dokonce jako slabost? Nejste sami. „Žijeme ve společnosti, která klade důraz na produktivitu a neustálou aktivitu. Digitální svět nás nutí být stále dostupní, jsme zahlceni informacemi a máme problém vypnout,“ vysvětluje psychoterapeut Matěj Krejčí. Ale odpočinek není slabost, je to zásadní zdroj energie, regenerace a mentální rovnováhy.
„Bohužel je to zakořeněné v naší kultuře, výchově i hodnotovém systému, kdy se hodnota člověka měří tím, co dělá a kolik vydělává, jaký má status… A ne tím, kým je. Když neprodukujeme nebo dost nevyděláváme, můžeme mít pocit, že nejsme dost dobří, potřební nebo úspěšní,“ popisuje Matěj Krejčí s tím, že vyčerpání v současnosti nefunguje jako varování, ale víceméně jako normální (či snad až chvályhodný) stav.
Jen tak ležet či sedět a nic nedělat? Není to tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Přitom je to mimořádně důležitá dovednost!Foto: fizkes, Shutterstock.com
Proč je nicnedělání tak prospěšné
Proč se vyplatí naučit se vypnout a alespoň chvíli nic nedělat? „Hodnota člověka není v tom, kolik toho stihne, ale v tom, jak žije, jak se cítí a jaký vztah má k sobě i druhým,“ doporučuje Matěj Krejčí.
- Nicnedělání ve skutečnosti neznamená, že neděláte nic, ale neděláte nic „užitečného“, nevytváříte „hodnoty“, jste orientovaní na přítomnost a ne na budoucnost. Žijete!
- Bezcílnost, odpočinek, nebo dokonce nuda podporují kreativitu. Nuda motivuje k hledání zajímavých způsobů, jak ji zmírnit, a vyvolává tak tvůrčí nápady.
- Přílišná zaneprázdněnost se stala něčím, co je hodno pochvaly. Nelelkujete, plníte úkoly a jste efektivní. Věčně zaměstnaný mozek se tak možná brání myšlenkám na to, co opravdu od života chcete, co vás skutečně trápí...
- Třebaže to tak nevypadá, nejste stroj a není neustále třeba zvyšovat výkon. Naopak: mozek potřebuje pauzu, aby se „dobil“, zpracoval data, upevnil paměť, posílil učení.
- V době, kdy neustále něco bojuje o vaši pozornost, vyžaduje nicnedělání pevnou vůli. Dá se to naučit, nebojte: dejte si to jeden jako z úkolů na svůj „to do list“.
A stejně jako si dovolíte nedělat nic, zkuste se zamyslet, zda během dovolené musíte nutně projet půl Evropy. >>>Slyšeli jste o trendu staycation?
