Hlavní obsah

Legendární seriál Chalupáři: Kde se natáčeli? Z malebné obce je dodnes turistický hit

Foto: Minář Ivan - Česká televize

Foto: Minář Ivan - Česká televize

Dlouhé večery pod hvězdnou oblohou, koupání či obří porce zmrzliny. To všechno neodmyslitelně patří k prázdninám. A už padesát let také seriál Chalupáři. Ten měl sice tehdy premiéru před Vánoci, ale svou atmosférou se brzy zařadil k letním klasikám. Možná patříte k jeho velkým fanouškům, ale přesto jste o něm něco nevěděli…

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Psal se začátek 70. let minulého století a po období pražského jara plného radosti a uvolnění přišla normalizace a přinesla všeobecný pocit zmaru. Lidé na to tehdy ve velkém zareagovali útěkem, a protože nemohli za hranice, kousek svobody hledali aspoň na chatách a chalupách.

Trendu chalupaření se v té době chopilo scenáristické duo Václav Pavel Borovička a František Vlček st. Stvořili jedenáctidílný seriál, jehož režie se ujal František Filip, i když se mu do toho původně moc nechtělo. „Po takových seriálech, jako byl F. L. Věk nebo Sňatky z rozumu, jsem je vnímal jako drobné spotřební zboží,“ svěřil se pro Deník.

První díl viděla téměř celá země

Už první díl s názvem Chudák dědeček onoho pošmourného listopadového dne v roce 1975 sledovalo neuvěřitelných 93 procent populace ve věku 15 až 70 let, což znamená téměř všichni dospělí v tehdejším Československu. Seriálový hit byl na světě! Za popularitou Chalupářů stála nejen kombinace humoru, pohody a vřelosti, které ze všech dílů sálaly, ale také hvězdné obsazení.

Ústřední dvojice Evžen Huml a Bohouš Císař v podání Jiřího SovákaJosefa Kemra předvedla absolutní herecký koncert a okamžitě vstoupila do dějin české televizní tvorby. „Ti dva se nehledali, ale našli se,“ popsal to později Václav Pavel Borovička. A vedle nich defilovala i další velká jména: Jiřina Bohdalová, Jana Hlaváčová, Josef Vinklář či Jiří Schmitzer…

Třešňová jako turistický cíl

Natáčelo se v obci Višňová (v ději přejmenované na Třešňová) nedaleko Příbrami. A i skvěle zvolená lokace pomohla úspěchu díla. Tvůrci zde nalezli především ideální chalupu pro Evžena Humla, ale také rybník či hospodu. I díky tomu se pak z dosud nenápadné vísky stala vyhledávaná turistická atrakce. „Autobusy ROH se zájemci přijížděly na náměstíčko, pak zvědavci postupovali krok za krokem, jako při prohlídce Hradčan, dvěma místními ulicemi a skončili u piva v hospodě,“ vzpomínal scenárista Borovička ve své knize Chalupáři.

Příběh orchestrionu

Legendární orchestrion, v písni vychvalovaný Waldemarem Matuškou, samozřejmě součástí vybavení chalupy nebyl. Původně patřil varhanáři Zdeňku Hromádkovi, který ho zdědil po předcích, a protože byl vášnivým milovníkem létání, prodal ho, aby měl peníze na rogalo. „Ten člověk, který ho ode mne kdysi koupil, ho pak zapůjčil jako rekvizitu do seriálu,“ vylíčil pro magazín Patriot. Hudební stroj pak putoval světem, aby nakonec u Zdeňka Hromádky opět skončil. Řízením osudu jej totiž znovu našel v roce 2013 u jakéhosi chataře a znovu ho koupil.

Milovaný Matuška byl umlčen

Seriál byl mnohokrát reprízován, ale od roku 1986, kdy Waldemar Matuška emigroval, doznal jisté změny: zpěvákův hlas náhle zmizel. „Samozřejmě, že mě o tom nikdo neinformoval, nikdo se se mnou nebavil… Na druhou stranu, lidé u obrazovek se tomu smáli a o to víc se dívali. Ve výsledku to byla vlastně kontrapropaganda, protože tohle soudruzi vážně nedomysleli,“ vylíčil František Filip ve své knize vzpomínek.

Kromě toho, že jsou Chalupáři právě teď na programu České televize, lze seriál najít i v jejím archivu – a Waldemarova píseň samozřejmě nechybí. A tak si ho můžete znovu užít spolu s legendárními hláškami typu: „Já jsem v invalidním důchodu, já se nesmím rozčilovat!“, „Posledního kapra z tohohle rybníka vytáhli husiti!“ Nebo třeba: „To jako bylo políbení? To bylo, jak když olizuješ nanuk.“

Načítám