Přemýšlíte, jestli je čas vysadit antidepresiva? Vše, co byste měli vědět, abyste si neublížili

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Antidepresiva jsou léky určené k léčbě deprese, ale také dalších psychických problémů, jako jsou panické ataky a úzkosti nebo obsedantně-kompulzivní porucha. Fungují tak, že dokážou upravit a stabilizovat hladiny různých chemických látek, zejména serotoninu a dopaminu, v mozku, jež ovlivňují duševní rozpoložení, náladu i spánek. Neúčinkují ovšem hned, jejich efekt se zpravidla dostaví až za několik týdnů.

V dnešní hektické a emočně náročné době není žádnou výjimkou, když má někdo v kabelce nebo na nočním stolku krabičku s antidepresivy. To, co bylo dříve obrovské tabu, se bohužel stává denní realitou mnoha lidí. A není divu, šílené životní tempo, všudypřítomný stres a shon, tlak na výkon, finanční nejistota, sociální izolace…

To vše se může časem velmi negativně podepsat na psychickém stavu a vést k duševním poruchám, ať je to nervové zhroucení, syndrom vyhoření nebo těžká deprese. Zajít se svými problémy za lékařem a nechat si v rámci terapie předepsat potřebné léky, není známkou slabosti, spíše naopak. Nemá smysl hrát si na hrdinu, když už vlastní síly nestačí, efektivnějším řešením je hledat cestu ven, klidně i s touto pomocí.

Antidepresiva nelze vysadit ze dne na den, takový krok by způsobil velmi nepříjemné abstinenční příznaky a zároveň zvýšil riziko návratu deprese nebo úzkostné poruchy. Při déletrvající léčbě si mozek na látky v nich obsažené postupně zvykne, a když je najednou bude postrádat, může nastat chemická nerovnováha spojená s psychickými i fyzickými projevy.

Mezi příznaky náhlého vysazení antidepresiv patří výrazné změny nálad, emoční labilita, podrážděnost, závratě, bolest hlavy, nevolnost, poruchy spánku nebo stavy paniky. Proto se léky musí vysazovat pomalu a pozvolna, postupným snižováním denní dávky, aby se mozek přizpůsobil. A vždy pod dohledem lékaře.

„Rozhodnutí o vysazení antidepresiv by vždy mělo padnout z úst lékaře, nejčastěji psychiatra, případně praktického lékaře, který léčiva předepsal a má pacienta pod trvalým dohledem. Komplexní proces ukončení léčby je individuální a měl by být založen na společně domluveném postupu mezi lékařem a pacientem,“ uvádí psychiatr Dustin Z. DeYoung z amerického institutu UCLA Health pro magazín Self. Podle čeho poznáte, že by již mohl být správný čas s léky přestat?

Lékaři většinou doporučují, že by měl být pacient alespoň šest až dvanáct měsíců zcela bez jakýchkoli příznaků deprese, než začne uvažovat o ukončení léčby. „Pár týdnů skutečně nestačí. Mluvíme o období, kdy se člověk cítí stabilně dobře, vrací se ke svým koníčkům, dobře spí a život mu dává smysl. Pokud přetrvávají i jen slabé náznaky dřívějších symptomů, nenastal ještě vhodný čas,“ říká lékař Dustin Z. DeYoung.

Dlouhodobá a pravidelná psychoterapie pomáhá významným způsobem snížit riziko návratu deprese a dalších duševních potíží po vysazení antidepresiv. Sezení s odborníkem není jen o tom si popovídat, cílem je zároveň naučit nové strategie zvládání stresu a emoční zátěže, pomáhat zpracovat případná traumata a nabízet nejrůznější možnosti a nástroje, jak ustát náročné životní situace bez „chemické“ podpory v podobě tabletek.

Kvalitní a fungující vztahy v rodině, s přáteli a také v zaměstnání jsou po vysazení antidepresiv jednou z hlavních „berliček“, o které se můžete opřít. Je důležité vědět a cítit, že máte ve své blízkosti lidi, ať je to partner, sourozenec, rodiče či kamarádka, kteří vás dobře znají, dokážou vnímat a chápat vaše nálady, můžete se jim svěřit a víte, že nebudou váhat přispěchat na pomoc a nabídnou podporu a porozumění, když bude potřeba.

Dlouhé procházky nebo sport na čerstvém vzduchu, dostatek kvalitního spánku, pestrý a vyvážený jídelníček, čas na odpočinek, přátele a záliby, to všechno jsou naprosté základy, které přirozeně podporují vaši duševní i tělesnou kondici, zlepšují náladu a přispívají k vytváření psychické pohody. Snažte se z nich vytvořit pravidelnou denní rutinu, zvýší to vaše šance zvládnout přechodné období bez větších komplikací.

Proč se budíte s úzkostí? Důvodem může být málo spánku i obava z toho, co přinese den